Ponožková záhada

Vyřešena! (~ Znepodstatněna)

Asi si říkáte, že touhle dobou bych sem neměl vůbec psát a juchat na koncertě v Roxy. Lidé míní, nemoc mění a lidé jsou pak smutní.

Každopádně, světlý bod dnešního dne je vyřešení jednoho z největších problémů mého života (já už jich moc nemám). Znáte to, dáte vyprat ponožky, vrátí se vám 2/3, zkusíte je spárovat, zjistíte, že nejdou dohromady, jdete do obchodu, koupíte nové balení, ten samý proces, za chvíli se vám nakupí nespárované ponožky.
Najdete si přítelkyni, aby je spárovala. Ta od vás po čase odejde někam, kde je párovat nemusí. Občas vám vypomůže kamarádka, ale jistotu naleznete stejně jenom v nové přítelkyni. Celý proces se několikrát zopakuje, než zjistíte, že polovina vašeho šatstva jsou ponožky bez partnera, stejně jako vy.

Na tenhle problém zapomeňte! Revoluční Ponožkové kolíčky:

  • Zachovají ponožky v párech – v prádelním koši, v pračce, v sušičce, na šňůře, ve skříni
  • Jsou vhodné pro všechny typy a velikosti ponožek
  • Jsou dostupné ve 4 barvách – každý člen rodiny si vybere svoji oblíbenou barvu
  • Jsou omyvatelné a odolné až do teploty 90 oC
  • Jsou vhodné pro použití v sušičce
  • Mají integrovaný háček, za který lze ponožkový kolíček jednoduše pověsit

Tags: ,

Už to začne

Příští týdny budou k prasknutí přecpané nejrůznějšími akcemi a akcičkami, událostmi, u kterých byste rozhodně neměli chybět. Takže navařit kafe do zásoby, nasmlouvat doprovody a hurá do toho.

Hurá, blešák

30. září se v podrígráčí (resp. v Italské 34) uskuteční noční bleší trh. Od 19 hodin jej pořádá Hurá Collective, která na stejném místě o měsíc později otevírá galerii Hygienická stanice. Od blešáku nic nečekám, ale uvidíme…. Každopádně …se tam

Od 29. září do 5. října probíhá pražský Architecture Week. Dny národních architektury se letos rozšířily a čekají nás ukázky architektury a přednášky z Belgie, Francie, Itálie, Německa, Skandinávie, Nizozemí, Polska a Švýcarska. Kdo loni propásl Edouarda Francoise ve Francouzském institutu, měl by pociťovat opožděnou lítost, ale především se snažit, aby se mu něco podobného nepovedlo i letos. Já mám zatím namířeno nevím kdy a kam na dýchánek s Evou Jiřičnou.

V pohybu

V divadle Archa a v La Fabrice se bude konat “tradiční” součást přelomu jara a léta, 4 + 4 Dny v pohybu. Divadelní festival budou jako vždycky provázet doprovodný program v podobě koncertů, přednášek a dílen. Vyberte si dle libosti 3. – 10 října.

Mezi 7. a 12. říjnem pospíchejte na Designblok. Pokud stihnete některé z doprovodných akcí, blahoželám, pokud ne, Superstudio se letos nachází v karlínském Corsu. Byla by škoda minout i holešovické Superstudio Dox s módními přehlídkami a kavárnou.

Wéčka a koníčci

O koncertu WWW v Roxy jsem už psal. Pro připomenutí – je 10. října. O Velké pardubické ještě ne. Ta je 12. října a já tam budu. V košili a s dámou s kloboučkem. Sázím na nejvíc lůzra koně a uvidíme, co vyhraju.

Takže. Od příštího pondělka do tašek přibalit redbully, kartáčky a papírové programy, festově zavázat tkaničky a hurá oslavit babí léto indoorovými aktivitami. Já bych prosil nafouknout do všech stran, směrů a časů, ať stíhám všechno pokrýt. Díky

Tags: , ,

Imprese VIII.


Speciální příspěvek pro Petra…

… aby viděl, o co přišel. Zkus to líp ;)

Les Bains des Docks – nedávno dokončené lázně v Le Havre od Jeana Nouvela.

PS:

Celý den poslouchám Franze Ferdinanda a těším se do Berlína. Holga už si brousí zuby, Prenzlauer Berg trpělivě vyčkává moje kroky… Druhé video představuje francouzské Les Colporteurs, cirkusovou skupinu, která se zúčastní letošní Letní Letné a kterou já uvidím v neděli večer – kdy vy?

Tags: , , , , ,

Stavitelé neoKarlínů

“Nechceme, aby vzniknul projekt, který po konci kancelářských hodin zmrtví. Naše čtvrť má žít,” uvedl Aleš Votruba, viceprezident společnosti.

“Chceme vybudovat opravdovou živoucí čtvrť, žádný kancelářský komplex, který se s koncem pracovní doby stává mrtvým místem,” uvedl při představení projektu stavební ředitel společnosti Igor Klajmon.

“Jižní centrum musí být živoucím místem. Nesmí dojít k tomu, že se s koncem pracovní doby vylidní,” řekl před časem architekt Jaroslav Dokoupil, který zpracovával pro město urbanistickou studii Jižního centra.

Zajímalo by mě, kdy se jedna taková čtvrť po letech floskulí konečně postaví. Janině díky za doplnění brněnských ekvivalentů.

Tags: , ,

Sepsal tedy pe-ti-ci

(aby vedení odstoupilo)

Po delší době jsem si přeuspořádal věci, které dlouho ležely ladem, a vrhl se do boje za Prahu kulturní a krásnou. Nejsem naiva a moje aktivity snad půjdou i dál než jen k podepsání petic “Za Prahu kulturní” a “Zachraňme Letnou“. První aktivitou bude moje výzva – podepište také. K podepisování si pusťte třeba skvělý duet Milana Richtera, slavného pražského radního, a Milouše Jakeše, neslavného tajemníka ÚV KSČ. Miliony berou!

Tags: , , , ,

Těžko říct

… o čem psát

Poslední týden jsem se věnoval především svým dvěma pracovním projektům a hodně četl a přemýšlel. Výsledky sem nicméně nepatří (nebo jsou tajné:)). Takže mi nezbývalo moc času na to, něco souvislejšího si poznamenat. Na druhou stranu jsem díky tomu narazil na spoustu zajímavých informací, projektů a stránek a mrzelo by mě nechávat si je pro sebe. Mezitím jsem stihl vymyslet nové záložkovátko (= stačí oslovit 3M a jsem milionář), shlédnout Irinu Palm (celkem dobrý film), přetrpět cestu tam a zpátky, dostavit se na výstavu Miyako Ishiuchi (silnější i slabší pasáže), založit svojí malé sestře blog nebo oslavit narozeniny. A mít se dobře…

Ale zpět k zajímavým objevům. Stefan Sagmeister bude v Česku. Přijede na brněnské bienále grafického designu a dost možná se od něj dozvíte nějaké podrobnosti k jeho nedávno vydané knize Things I have learned in my life so far nebo ke stejnojmennému projektu. Ten sledujte na adrese thingsihavelearnedinmylife.com – nikdy nevíte, čí životní moudro se vám může hodit.


Love can make me unreasonable – Jia Chen

Pokud jste se někdy zasekli nad přibližováním a oddalováním ortofotomap na internetu a zároveň rádi nakupujete, pravděpodobně se vám bude líbit stránka Browse Goods. Oddalováním a přibližováním se procházíte ve větším či menším detailu virtuálním obchodním domem. Jestli mi nerozumíte, tak prostě klikejte.

Kdyby záložkovátko nestačilo…

Po delší době jsem objevil dům, který by se mi líbil. Pokud mi někdo chcete dopřát klidné stáří z pera ateliéru Durbach Block Architects, kontaktujte mě v komentářích, rád vám pošlu číslo svého účtu. Pro větší motivaci k tomuto kroku sem přidám pár fotografií. Další projekty si proklikejte sami, stojí za pozornost.

Pokud stejně jako já postupně přesouváte svoje počítačové aktivity na internet za pomoci online aplikací jako je například Google Docs, určitě by nemělo vaší pozornosti uniknout, že online cestou se vydal i Photoshop. Pokud jste navíc stejně jako já internetoví idealisté, pozorně sledujte projekt Aviary. Ten slibuje, že v brzké budoucnosti zpřístupní online většinu potřebných aplikací od vektorového a bitmapového editoru, přes 3D modelovací software a kancelářský balík po střihový software. Jedná se o jeden z nejambicióznějších projektů na internetu, který znám. Myslím, že pokud někdy budeme pojmenovávat verzi web 3.0, tento projekt se bude řadit k jejím počátkům.

Protože se zajímám o CSR a zároveň o reklamu a dlouhodobě i o jejich možnou koexistenci nebo (nedejbože) synergii, tahle reklama na ruskou vodku Bear Vodka mě zabavila na hodně dlouho. (Klikejte pro plnou velikost)

Těsně před koncem ještě dva hudební tipy. Tento pátek mají v pražské Meet Factory koncert výborní www. Pokud můžete, nenechte si ho uniknout. Jedná se o jeden z mála a o poslední před vydáním nové desky.
Poslední týden plní moje uši romantičtí a trochu kýčovití Flunk.

Japonec nakonec

Zatím jsem tu nikdy nepsal o ateliéru nendo. Ten mě pravidelně zaujímá svými projekty ve všech oblastech, v nichž působí, ať už se jedná o design výrobků nebo interiérů nebo o architekturu. Pro ilustraci posílám čokoládové tužky (protože na čokoládu mám právě teď chuť) a pro zbytek prací nebuďte líní klikat.

Není to tedy žádná aktualita, ale díky probíhajícímu Milan Design Weeku jsem zjistil, jak vypadá vůdčí postava nendo – Oki Sato.

Tags: , , , , , , , , ,

Molo22 sucks big time

(sliby se maj’ plnit)

Včera jsme se s Víťou vypravili na oběd. Po chvilce váhání jsme zamířili do blízkého Mola22. Při jeho otevírání jsem měl docela radost – holešovický poloostrov zrovna neoplývá příležitostmi k příjemnému obědnímu posezení. Hned první návštěva mě z nadšení vyvedla – studenou rajskou omáčkou, rozmočenými knedlíky a ristrettem se studeným mlékem. Jak už to tak bývá, časem jsem přidal další šance. Což se osvědčilo. Do včerejška…

Usadili jsme ke stolu, objednali (já bílý střik a lososový krém, Víťa vodu a těstovinový salát z poledního menu). Střik, voda a krém přišly takřka zároveň, omluvil jsem se a začal jíst. Po půl hodině jsem měl dávno sněděno i vypito. Tou dobou už jsem dokonce 15 minut čekal na další pití. Můj spolustolovník na tom byl hůř – čekal stále na svoje jídlo. Číšník se omluvil a řekl, že se zeptá v kuchyni. Za další čtvrthodinu jsem se ho zeptal já, kdy už nám salát přinese. Po ujištění, že brzy, a další čtvrthodině sezení s kručícím žaludkem jednoho z nás, jsme požádali o účet.
Když se mi podobná situace stala naposledy před dvěma lety v Příčném řezu, omluvili se, přinesli nám náhradní jídlo a celý oběd byl zadarmo. Po hodině marného čekání v Molu22 se dočkáte kyselého pohledu a účtu v plné výši. Pak odejdete jinam na oběd, se zpožděním na všechno, co vás čeká.

Andrew Bird mi nejde z hlavy

Tags: , , ,

Háček má háček

Akce Freezing Prague, o níž jsem tu před nedávnem informoval, utržila značné šrámy a bohužel odhalila slabiny napodobování úspěšných konceptů založených na momentu překvapení a masovosti v době internetu. Zatímco zmrzlé Grand Central nebo Trafalgar Square nikdo nečekal a právě v tom tkvěla síla události, zvěsti o Freezing Prague už daleko přesáhly okruh zasvěcených. Z utajené exploze ve veřejném prostoru se tak stalo veřejné tajemství, o kterém informovalo například bleskove.centrum.cz. Akce tak zdaleka nemůže mít takový dopad, jaký zamýšlela. Nedá se nic dělat – přestože jsem byl ochoten organizátorům odpustit leckteré dle mého soudu hlouposti a dostavit se, zítra mě maximálně někdo potká jako zapáleného přihlížejícího (koneckonů, úplně ujít si to taky nechat nemůžu).

PS: Pokud by někdo rád namítal, že jsem k vyzrazení akce sám přispěl, vězte, že tento blog má zhruba 20 – 40 pravidelně se vracejících čtenářů. A u nich jsem přesvědčen o jejich inteligenci a smyslu pro hru ;)

Tags: , , ,

Skálovo putování

(z Bžochova domu, přes Ples Tlustých a les Bles zase zpátky)

Čtvrteční návštěva divadla Minor se nejen díky konzumaci Lipa a všudypřítomnosti duševních vrstevníků změnila na rychlý návrat do dětství. Svůj podíl na tom určitě mělo i Skálovo “Velké Putování Vlase a Brady“, na které jsme se do Minoru koneckonců vypravili.

František Skála svůj původní komiks převedl na jeviště Minoru celkem skromně a komorně. Jak vlastně taky jinak v divadle pro 250 lidí. Přesto jsem i já v představení našel chvilky, kdy jsem se zmohl na pouhé “ách” a nechal se zlákat pozlátkem laciných efektů, světýlek a loutek.

Příběh, který je vystavěn podobně jako klasické putovací fantasy, které znáte třeba od Tolkiena, se s blížícím se koncem víc a víc pouští za hranici jakékoli reality a pravděpodobnosti. Představení, v němž kromě herců vystupují i loutky ve dvou velikostech, vás ale natolik vtáhne, že nakonec stejně jako já několikrát pocítíte touhu napovídat hlavním hrdinům, bojíte se Zmarlena a čekáte s napětím, jak všechno dopadne. Pak Skálovi rádi zbaštíte i koně měnící se na motorky, nesmyslné zrady a úklady, pády a vítězství.

Pokud někdy zatoužíte vychutnat si vynikající vizuální zážitek a zároveň rádi popustíte uzdu svému vážnému já a ochotně se na dvě hodiny proměníte na malé dítě, určitě na Vlase a Bradu běžte. Nebudete litovat.

Kreditek za fotky patří divadlu Minor.

Tags: , , ,

Pneumatická hvězdička

(dobrou chuť)

Zatímco já si doma poklidně klohnil (mezi hektickým psaním a psaním) vepřovou panenku na barevném pepři a dijonské hořčici, jinde v Praze oslavovali zisk první hvězdičky od Michelinu v Česku. Moje panenka taky nebyla k zahození, ale lépe asi vaří v restauraci Allegro v hotelu Four Seasons. Ten je známý především častými pobyty celebrit a celebritek. Podle informací MF Dnes hvězdičku Gordonu Ramsayovi vyfoukl před nosem šéfkuchař Andrea Accordi. Ramsay, který na svém kontě má hvězdičky už tři, se netajil tím, že si Prahu pro svou novou restauraci vybral právě proto, že zde žádná restaurace michelinskou hvězdičku zatím nemá. Naproti tomu Accordi tu působí již přes rok v zavedené restauraci a hvězdičku má dosud jen jednu. Tak mu to přejme..

Hvězdičky společnosti Michelin mají dnes již málo společného s pneumatikami. Odrážejí skutečnou špičku v gastronomickém světě a jednu z met pro šéfkuchaře. No ale řekněte sami – nezasloužili si Čechové ocenění, jehož bratříčkem je pupkatý Bibendum, už dávno?

Imprese

(klikejte)

Polní tráva od Maxvela

Největší slávu českému designu ve světě přináší dle mých pozorování zcela zjevně čerstvý designér roku Maxim Velčovský. Ať je Maxim jaký chce, já jsem za tohle rád. Díky. Naposledy se stal nejfotogeničtějším modelem na Design Indaba. Alespoň pro dezeen.

Tags: , , , , , ,