Update: Berlínské hotely

(s křížkem po funuse)

Jak už to tak bývá, když se člověk pro něco rozhodne, hned se vyrojí milion znejišťujících okolností, nových nápadů a směrů vývoje, pochybností. Takže krátce po rezervaci u Thomase Michelbergera jsem objevil nově otevřený Hüttenpalast, typicky ostalgický projekt – hotel připomínající kempingovou sezónu na Mácháči v plném proudu. Za šedesát euro máte i luxus sdílených sprch.

Ostatně, posuďte sami…

Více na www.huettenpalast.de

Tags: ,

Fauvé nach Ostzé II.

(aneb Jak to všechno bylo)

DEN 1: Sobotní polední příjezd do Postupimi oslaven objížďkou rozkopaným centrem a květinovou kavárnou. Park Sanssouci, malé Versailles Velkého Fridricha, mě ohromuje svým hýřivým luxusem a rozmařilostí. Podezdívky vykládané malachitem a mořskými mušlemi, plejádou polodrahokamů, sochy z bílého mramoru a symetrie zeleně evokuje doby, kdy peníze skutečně nebyly problém. Na naprosto neuvěřitelný zážitek vršíme ještě bloudění po Postupimi při hledání Einsteinturm, expresionistické stavby připomínající Gaudího a Vetřelce. První večer v kempu překvapuje komfortem a rukama, které se rozpomínají na stavění stanu (na konci výletu je již ze mě expert, který dvouplášťový stan s předsíňkou staví za 12 a složí za 8 minut).

DEN 2: Neděle ráno se nese ve znamení přerušovaného S-ka, které nás do B. veze hodinu. Berlín je úchvatný, jako vždycky, v centru se potí dobrovolníci dozorující maraton a my se uklízíme do stínu blešáků a kaváren na Prenzlauerbergu. Na Arkonaplatzu si koupím mikinu "Praha" pro chladné noci ve stanu, kovový parohy i s jelínkem a námořnický knoflíky. Můj nejoblíbenější blešák v Berlíně si upevňuje svoji pozici. Pokus vykoupat se na Sprévě překazili maratonci, kteří mají v Kreuzbergu cíl a party. Další dvě kavárny, večeře u břehů Sprévy na pohupujícím se molu. Luzia zkouší můj sentiment a vydrží se mnou až do usnutí. S-ko, za dvacetpět minut šťastné shledání s Fauvé na odkladném parkovišti v Postupimi, cesta domů a spát.

DEN 3: MOŘE! Ale až večer. Mezitím popojíždění po Německu, návštěva Naturschutzgebiet Müritz, koupání se v krásném jezeře (příprava na mělké vody Baltu), zastávka v malém městě Güstrow s krásným zámkem, hrázděnými domky, kostelem a kavárnou. Vyhnout se Rostocku a konečně přistát na pláži, u moře plného medúz, chladného větru a zapíchaných kůlů. Racci na nás do noci křičí, asi proto, že před spánkem dlouho sedíme na pláži a kouříme.

DEN 4: Na chvíli máme Bibione – vyvalíme se mezi nudaNěmce, povětšinou tlusté a staré, a stejně jako oni se pečeme a občas to jdeme utopit do 22celsiového moře. Lenošení uzavírá kávička na pláži a pak už nasedáme do golfového žabince – řídím! U brány kempu se střídáme :) Rostock nás ospale a pošmourně vítá, největším zážitkem je dok loděnice předělaný na příměstské obchodní centrum (ať žije udržitelný rozvoj). Podruhé (a naposled, zato pořádně) bloudíme při odjezdu a nakonec i vypouštíme večerní výlet do Warnemünde. Citronový Beck porazil víno na plné čáře a od této chvíle vévodí našim večerům na východoněmeckých plážích. Dvě basy se na konci výletu vejdou i do Fauvégolfu.

DEN 5: Odjezd z Rostocku, kalupem přes Kühlungsborn, který je přes svoje švédské jméno plný německých důchodců a pestrobarevných plážových budek (Strandkörbe), a Rerik, rybářskou vesničku, ve které si nakonec nedám rybu. Unaveni sebou i neplánováním přijíždíme na zázračný ostrov Poel. Přivítá nás malebná selská krajina, koně a krávy pasoucí se na mokřadech, slunce a mraky. V poloprázdném kempu u moře obdržíme klíč k pláži a hned ho využíváme. Po chvíli brodění, čtení a opalování se, jíme večeři a plánujeme další cesty. Náš kemp se jmenuje Leuchtturm, a tak s "No future" a bojkotem plánování vyrážím(e) hledat maják. Po majáku nalézáme i pláže s barevnými útesy, kde trávíme čas vzdycháním a focením. Poel u nás vyhrává na plné čáře a proto na něm setrváme ještě dva dny.

DEN 6: Poelská turistika. Po dopoledni stráveném v polích objevujeme Naturschutzgebiet na severní straně ostrova. U Poelu se nachází miniostrůvek, který oplývá vzácným ptactvem, neuvěřitelně mělkým mořem a nádhernými obrazy. Bere nám dech několik hodin, chvíli společně s nádhernými mladými lidmi, kteří se kousek od nás opalují nazí (první a poslední hezcí nudisté). Když už se nám zdá, že hladina kýče byla navršena přesně na hladinku, ujistí nás o omylu tři slečny, které projíždí mořem na koních. Štípne mě vosa, všechno je skutečnost! Cesta lesem, průhledy na moře, učím Lenku fotit se zrcadlovkou a používat polarizák. Ve vesnici Am Schwarzen Busch si dám vytouženou rybu (ucházející) a radler (vynikající). Pak už nás čeká jen chvilka focení (k ničemu) u mokřad a polí a večer na pláži s obligátním citronovým Beckem a hřebíčkovou cigaretou. Kousek od nás si hraje velká německá rodina a mě znovu překvapuje, jak klidní a pozorní k sobě jsou. Večer u pláže končím tím, že podlehnu všeobecnému nátlaku a okolo jedenácté se nakonec opravdu svléknu a koupu v moři. Krása

DEN 7: Loučení s Poelem. Obrážíme oblíbená místa a poprvé nám nepřeje počasí. Nijak nám to nevadí, stejně si pláž i moře užíváme. Nakonec odjíždíme a z okýnka se loučím s vodní masou. Do října nebo listopadu se asi vidíme naposled… Odpoledne přijíždíme do Lübecku. První krásné město po Berlínu, cihlové katedrály a kostely, v jednom z nich si opatřuji originální tisk z Guttenbergova stroje. "Der Herr ist mein Hirte – Bůh je můj pastýř…" Lübeck je město marcipánu a tak jako každé větší město dnes má svoji čokoládovnu, má Lübeck svoji marcipánovnu. Na pultech leží prasečí šunky, kuřecí stehýnka, jablka, banány nebo vánoční stromečky – marcipánové laskominy. Skvělý dort jíme ve stínu platanu, který nepotřebujeme, protože slunce pořád nesvítí. Když si prohlédneme krásné dvorky ve starém měste, najdeme tu nejkrásnější lübeckou kavárnu, kousek od přístavu. Sotva usedneme, slunce se vzpamatuje. Vetešnictví, přístav, dům Buddenbrokových, spousta achání, velký déšť, před kterým se krčíme pod mojí námořnickou bundou. Zelený žabinec na nás čeká na nejdražším placeném parkovišti za celou cestu a jedeme na čtyřhodinovou odyseu po dálnici směrem na Postupim. Nejhorší řidiči jsou poláci, fuj, hanba. Noc v kempu strávíme omylem zdarma.

DEN 8: Černé svědomí z nezaplaceného kempování mě ráno vyhání ze stanu před šestou a tak se procházíme okolo jezera a zkoumáme okolní domy a parkující plachetnice.  Z široké nabídky nemovitostí si nakonec vybíráme římskou vilu s barokním andílkem na zábradlí. Máme štěstí – je zrovna na prodej nebo vermietung. Po snídani odjíždíme do Alexandrovky, postupimsko-ruské kolonie pro ruské zpěváky. Mezi roubenkami z jiného světa si mojí zrcadlovky všímá okolo procházející mladík a chce se bavit o fotoaparátech… Bez kafe a spánku mozek odmítá sloužit a zmůže se pouze na "Das ist ein analog" a "Ja". Mladík se i tak povzbudivě usmívá a zůstane posledním člověkem, se kterým se v Německu bavím. Jedeme domů, s bezvýznamnou odbočkou v Pirně, překročení hranic provází znechucení z českých silnic, bordelů a vietnamských stánků. Jsme doma…

Fotky

Z důvodu množství jsem na Flickr dal náhodný výběr fotografií. Pokud má někdo zájem spatřit všechny, jsou mu k dispozici v galerii.

Tags: , , ,

Fauvé nach Ostzé

Už je to tak… Po několika nevydařených řidičských pokusech se vypravujeme autem do Německa. Naštěstí se vinou mých spolucestujících má role v samohybu omezí na pouhé připoutání/odpoutání a případné přepínání mezi interprety pečlivě vybranými pro cestu (PSH, Xavier, Lюк, Goldfrapp, Kate Nash, Justice…). Mými společníky budou Lenka (řidič) a krycí jméno AKU 49-72 (řízený). 

Čeká nás Postupim, Berlín, Müritz, Rostock, spousta baltského pobřeží (ostrov Poel, kamenité pláže), Lübeck a Hamburk. Tedy – aspoň si to teď myslím. V rámci rešerší (koupě Lonely Planet Germany, hodiny na Google maps, technická příručka Golfu) jsem zavítal i na Flickr. Můj oblíbenec Godi má pěknou řádku holgofotek z Baltu. Protože moje Holga je v dlouhodobé zápůjčce a ode mě  se žádné nádhery nedočkáte, podívejte se cizím okem, co mě (snad) nemine…

PS: Pokud by se vám stýskalo, pak mezičase doporučuji k samostudiu Kinetic Typography nebo Felliniho.

Tags: , ,

mein koffeinvoll berlin

Po deseti měsících jsem zavítal do města na Sprévě. Spojeno s velmi příjemnými i velmi nešťastnými vzpomínkami mě pokaždé překvapí rozporem mysli, který u mě cestou nastane. Snídaně v jídelním voze tuhne v krku a nechce proklouznout, Česko mě před hranicemi svírá svým Švýcarskem, mlhou, labským chladem a pískovcem. První německé nápisy upomínají na dávné MMS a první půlnoční dobrodružství na hranicích. Aber jetzt sind wir grenzenlos…

Berlín mě přivítal v Kreuzbergu – Milch&Zucker oranžová kavárna, první gay (z mnoha) sedící vedle mě, první ristretto (z mnoha) s mlíkem. Procházky přinesly čumendu na prvních dvou blešácích, objevení hasičské fontány a skvělého vetešnictví. Vprostřed deště jsem zmobilizoval telefonické sítě a SMS konverzací odhalil otevírací dobu Neue Nationalgalerie (foto) s Miesovou fasádou venku a skvělými surrealisty uvnitř. Večer mezi provazy vody uplynul pod markýzami a v průjezdech Kreuzbergu, v obchodech s módou a kavárnách s toasty.

mies

Shodou okolností a po loňských narozeninách i plánů, moje neděle v Berlíně začínají i končí na Prenzlauer Bergu s malými odskoky na Hackescher Markt. Vždycky je to skvělá neděle, nejlepší, jak jde. Spousta krásných kaváren, spousta krásných lidí, spousta zážitků. Po roce jsem se znovu vyfotil ve fotobudce a asi jsem se opravdu změnil. Indonéská kuchyně k obědu a kombo kaváren Glücklich (Kauf dich glücklich a Glücklich am Park – foto), bleší trh na Arkona Platzu, kde mají vždy něco super. Nepršelo a večer mě náhoda zavedla na festival mladých designérů v rámci berlínského Fashion Weeku. Pokud cestujete, určitě tu a tam zkuste nastoupit do tramvaje a říct si “na čtvrtý zastávce vystoupim”. Dělám to často, funguje to skvěle
Večer jsem skončil jeden a půlem objetím Berlína po Ringu a četbou Shitaa.

fashionstore2

Pondělí byl nákupní den. Skvělá snídaně, croissant s marmeládou a kávou, a pak už MUJI a Fred Perry, kde jsem si koupil boty, co jsem si vybral loni. Po utracení spousty peněz a krátké procházce po Alexplatzu (foto) jsem odjel do “laciného” Kreuzbergu na sushi/oběd, koupit skleničky a do poslední nové a skvělé kavárny Luzia na Oranienstrasse, která stejně jako řada pražských kaváren oplývá zatuchlostí a polorozpadlým zdivem. Nicméně i polorozpadlé zdi se dají v interiéru využít namísto zakrývání a výsledek byl/je velmi podařený. Poslední chvíle v Berlíně jsem využil na rychlý přesun do Glücklich am Park na poslední kávu a vafle.

alex3

Celou cestu jsem nafotil na mobil – fotky k vidění zde.
Nafotil jsem i půlku filmu v mym kompaktu Olympusu Trip 35 – série fotek zde.

Tags: , , ,

Kouzelná krabička

Skončilo léto a všechny pikniky jsem snědl. Sedím doma ve svetru, je mi trochu zima a trochu smutno z těchhle konců… Podívám se na statistiky blogu a vidím, že mě dnes navštívila Kouzelná krabička. To je přece důvod k radosti a impuls k dalšímu postu, no ne?

Copy & paste

Psal jsem někdy o fasádách v Lyonu? O světelných projekcích na stěny domů, které se tam jednou za čas konají? Asi ne… Každopádně informace i knížka o tomto jsou v nenávratnu, takže zpět k mojí lásce, Berlínu. Tam něco podobného provedl na Berlínském dómu Jaybo aka Monk. Nevím, jestli ho vidíte také, ale Japonsko tam je :)

V poslední době mě konstrukčně/designem zaujaly stránky BBDK ze Santa Fé. Pro všechny, kdo si pod pojmem notebook nepředstaví přenosný počítač, přinesl Coolhunting přínosný review analogových i digitálních zápisníků. Kdyby se někdo chtěl vypravit na Jižní pól, expedice potomků sira Ernesta Shackletona hodlá kráčet v jeho stopách s někým z prostého národa internetového. Zkuste svoje štěstí. V Berlíně mě zaujal projekt Bookcrossing. Proč si něco takového nezařídíme tady? Jdu zpunktovat okolní kavárny…

Update: Bookcrossing v Česku funguje, jmenuje se Knihotoč. Díky za koment

Na závěr tip pro všechny, kdo se pohybují v blízkosti Amsterdamu. Designérské studio Droog nastartovalo nejeden zajímavý projekt. Od 18. září pořádá v Amsterdamu venkovní “výstavu” Droog Event 2: Urban Play, pravděpodobně plnou skvělého streetartu, kterému ten náš bohužel stále nesahá ani po kotníky. Výstava končí na Dušičky a do té doby přenechám zjištění dalších relevantních info na vás. Prosím o report :)

Imprese IX.

Tags: , , , , , ,

A tak teda jo…

(něco sem napíšu)

V reklamě prý není nad šeptandu. Doběhnete do obchodu pro nové boty, úsměv prodavačky vás přesvědčí, abyste jej poslali dál, a vaši kamarádi začnou chodit do té samé prodejny. Protože ten úsměv opravdu stojí za to, brzo prodejnu navštíví i kamarádi kamarádů… Proto se vyplatí nejen dobře vybírat prodavačky, ale zároveň i zvažovat, komu takovou reklamu zadarmo děláte. Já si to rozvážil a přináším pár mých doporučení z poslední doby.

Moleskine City

Zápisníky Moleskine mám rád, i když připouštím, že jsem je určitě začal používat kdysi dávno z nějakého snobství. Dnes už bych je ale za nic nevyměnil. Přesto mám občas pochyby o využitelnosti toho či onoho a i když jsem si dlouho přál mít svůj Moleskine City, nikdy jsem se nezvedl a jeden nekoupil. Posílám proto také virtuální dík člověku, který mi ho dopřál. Ale zpět k tématu – berlínský Moleskine obsahuje všechno, co budete pro cestu do Berlína potřebovat. Zapomeňte na prefabrikované zážitky a kavárny vytipované anonymními pisateli tisíců cestopisů. S Moleskinem se cesta městem mění na dobrodružnou výpravu, při které vám na mapě přibývají kolečka (na skvělých odlepovacích průhledných papírech), v záložkách navštívené restaurace i divy světa, v kavárně nad kávou zaznamenáte nejen lokaci kavárny a cenu espressa, ale i těch pár významných myšlenek, co vás cestou napadnou. Po návratu výsledek oceníte násobně více, než seznam odškrtaných položek. Pro mě je dalším Moleskinem na řadě Praha.


(cizí Moleskine Berlín z Flickru)

Long Tale Café

Ano, připouštím, tahle reklama je trochu unáhlená. V LTC jsem byl všeho všudy třikrát a zpočátku měl i značně nevyhovující otevírací dobu. Nicméně ji provozuje můj virtuální/nevirtuální známý Jaroslav Cír, mám s ní již spojené příjemné zážitky a i ta doba se posunula k lepšímu. Kromě dobře připravené Lavazzy, příjemného a jednoduchého (byť trochu sterilního) prostředí vás čekají i výborné zákusky, cookies a saláty. Výrazně chybí (chyběla?) zázvorka… Všechna tato krása, pro Prahu ne úplně běžná, se nachází v Osadní ulici v Holešovicích.

Nestandardně

Úplně podivně a nekriticky (vizte předchozí:)) se mi začala líbit tahle písnička od The Ting Tings… Ani proti klipu nic nemám, což je ještě podivnější.

 

Berlínské kávičky

Berlínská kavárenská odysea mi skončila a mně přijde trochu líto těch osm nebo deset krásných posezení za tři dny ukončit zasednutím do vlaku. Až se mi podaří dostat všechny fotky na Flickr, vytvořím speciální set kaváren, které jsem na vlastní ústa a zadek vyzkoušel – s adresami i orientačními cenami. Třeba to pomůže jinému berlínofilovi nebo i berlínským neználkům.

Tags: , , , , , , ,

Flákám se

Nebo spíš flákám blog. Chybí mi motivace i téma. Cesta do Berlína byla skvělá, ale přenášet ji do černých puntíků na displeji, se mi dvakrát nechce. Objevil jsem řadu nových věcí v designu, módě, časopisech i umění, ale…

Aby řeč nestála, pošlu jako věrný zákazník pana Škody výběr pár holgofotek a zrcadlovkovek z Berlína.

Berlín

Berlín na zrcadlo





Tags: , ,

Démoni

(ale začneme koláží, Berlínem a Garfieldem)

V podzimně-zimní kolekci ’08 pro ženy od Versaceho se kupodivu mihne Berlín. Nejenže se mi líbí fakt, že si u Versaceho vybrali Tima Roelofse jako obtiskuhodného výtvarníka, i Roelofsovo koláže, kde je Berlín představen z nejrůznějších stran a úhlů, ale samotná kolekce vypadá celkem dobře. Takže pár fotek…


punk je tady – zdravím Darinu a díky za věnování;)


(… und Neckermann macht’s möglich)


wild East


doma?


pro další fotky zajděte na Wallpaper

Jak by Garfield vypadal bez Garfielda se můžete podívat na blogu “garfield minus garfield“. Moje odpověď je – pořád dobře, možná ještě líp. A autor blogu dodává:

Who would have guessed that when you remove Garfield from the Garfield comic strips, the result is an even better comic about schizophrenia, bipolar disorder, and the empty desperation of modern life?
Friends, meet Jon Arbuckle. Let’s laugh and learn with him on a journey deep into the tortured mind of an isolated young everyman as he fights a losing battle against lonliness and methamphetamine addiction in a quiet American suburb.

All of your demons will wither away…

Ani nevím, proč jsem si na ni dneska vzpomněl. Ale plní moje uši už nějakou dobu. Navíc – chrabrý hrdina, co vysvobodí pannu ze spárů klavíru za podpory vokálů ýbrkůl Macy Gray s hudbou od Fatboye Slima – to si přece nemůžu nechávat pro sebe.

PS: pokud to nevíte, tak Radio Akropolis tímto týdnem končí své vysílání. Spěte sladce

Tags: , , , , ,

Telegraficky

Původně jsem chtěl napsat delší post o posledních dvou Sagmeisterových projektech a o minulotýdenní Pecha Kucha, ale kdo si všiml, že to poslední týdny flákám, ten si všiml dobře a nemůže ode mě nic podobného chtít.

Nicméně! Dnes mě zaujala tato animace od Emily K. Larned. Takže ji přikládám společně s jejím vysvětlujícím textem a mojí vysvětlující fotografií s loňského letního Berlína. Dalího milenky jsou zřejmě inspirativní univerzálně, napříč národy, světem i vesmírem…
For 100 days between November 2007 and February 2008 I drew a facsimile of a found word everyday. This cross-section of typographic variety was all extracted from the books, periodicals, labels, and packaging cluttering my desk or kitchen table or bookshelf or wherever. The audio track is another (and much more brilliant and amusing) language extraction; likely you’ll recognize it too.

gala

A pár dnešních vytržení z letargie

fashionspace.com – sociální síť pro všechny fashionchtivé

tokidoki designer toys

Tags: , , , , , , , ,

Hornbachrgeld

(Jippi Ja Ja Jippi Jippi Jej)

Na PerfectCrowdu jsem se dozvěděl, že Blixa Bargeld natočil reklamu pro Hornbach. To mě přivedlo k novému klikání Youtubem (zdravím Petra)…

Všeuměl Bargeld, vůdčí postava legendárních Einstürzende Neubauten a Caveových Bad Seeds, zuřivě deklamuje nebo něžně frázuje nabídku z aktuálního katalogu Hornbach. SILIKATFARBE

Pokud vás němčina navnadila, zkuste si sami zarecitovat Handkeho

I have a proposal for ya

Při youtubovém pátrání po irském přízvuku jsem narazil na následující video. Smál jsem se, až jsem málem spadl ze židle. Tak, angličtinu na nejvyšší level vytočit a teprve pak klikat

Tags: , , , ,