Okouzleni Brnem a Tugendhatem

Tags: , ,

Už to začne

Příští týdny budou k prasknutí přecpané nejrůznějšími akcemi a akcičkami, událostmi, u kterých byste rozhodně neměli chybět. Takže navařit kafe do zásoby, nasmlouvat doprovody a hurá do toho.

Hurá, blešák

30. září se v podrígráčí (resp. v Italské 34) uskuteční noční bleší trh. Od 19 hodin jej pořádá Hurá Collective, která na stejném místě o měsíc později otevírá galerii Hygienická stanice. Od blešáku nic nečekám, ale uvidíme…. Každopádně …se tam

Od 29. září do 5. října probíhá pražský Architecture Week. Dny národních architektury se letos rozšířily a čekají nás ukázky architektury a přednášky z Belgie, Francie, Itálie, Německa, Skandinávie, Nizozemí, Polska a Švýcarska. Kdo loni propásl Edouarda Francoise ve Francouzském institutu, měl by pociťovat opožděnou lítost, ale především se snažit, aby se mu něco podobného nepovedlo i letos. Já mám zatím namířeno nevím kdy a kam na dýchánek s Evou Jiřičnou.

V pohybu

V divadle Archa a v La Fabrice se bude konat “tradiční” součást přelomu jara a léta, 4 + 4 Dny v pohybu. Divadelní festival budou jako vždycky provázet doprovodný program v podobě koncertů, přednášek a dílen. Vyberte si dle libosti 3. – 10 října.

Mezi 7. a 12. říjnem pospíchejte na Designblok. Pokud stihnete některé z doprovodných akcí, blahoželám, pokud ne, Superstudio se letos nachází v karlínském Corsu. Byla by škoda minout i holešovické Superstudio Dox s módními přehlídkami a kavárnou.

Wéčka a koníčci

O koncertu WWW v Roxy jsem už psal. Pro připomenutí – je 10. října. O Velké pardubické ještě ne. Ta je 12. října a já tam budu. V košili a s dámou s kloboučkem. Sázím na nejvíc lůzra koně a uvidíme, co vyhraju.

Takže. Od příštího pondělka do tašek přibalit redbully, kartáčky a papírové programy, festově zavázat tkaničky a hurá oslavit babí léto indoorovými aktivitami. Já bych prosil nafouknout do všech stran, směrů a časů, ať stíhám všechno pokrýt. Díky

Tags: , ,

Imprese VIII.


Speciální příspěvek pro Petra…

… aby viděl, o co přišel. Zkus to líp ;)

Les Bains des Docks – nedávno dokončené lázně v Le Havre od Jeana Nouvela.

PS:

Celý den poslouchám Franze Ferdinanda a těším se do Berlína. Holga už si brousí zuby, Prenzlauer Berg trpělivě vyčkává moje kroky… Druhé video představuje francouzské Les Colporteurs, cirkusovou skupinu, která se zúčastní letošní Letní Letné a kterou já uvidím v neděli večer – kdy vy?

Tags: , , , , ,

what is the best moment of the day?

(Záživný small talk)

Touto otázkou začíná každý z mini-rozhovorů na serveru designboom. Zpovídanými jsou především významní designéři, ale i architekti nebo umělci. Předností rozhovorů je nejen jejich stručnost, ale i obsah otázek, které jsou vždy stejné, a rozmanitost odpovědí.

Ke každému z dotázaných přistupují na designboomu stejně, velmi jednoduše a prostě, každý z dotázaných má možnost rozhovor učinit více či méně zajímavým. Idea rozhovorů se strukturou trochu blíží bývalému Týdennímu “Kápněte božskou”. Sada otázek zahrnuje obligátní dotaz na hudbu a četbu nebo banální dotazy na budoucnost lidstva či radu “začínajícím”. Odpovídající nicméně prokazují, že pokud člověk opravdu má co říct, pak žádný dotaz není dost banální…

Navíc existují i banality, které musí být vyřčeny. Proto mě osobně obohatí i “rada” Zahy Hadid:
“you have to be very focused and work very hard,
but it is not about working hard without knowing what
your aim is!
you really have to have a goal.
the goal posts might shift, but you should have a goal.
know what it is that you are trying to find out.”

Mimochodem, z 12 knih, které čte Philippe Starck údajně naráz (já čítávám tak 6 a mám občas chaos), jmenuje Europeanu od Ouředníka. Dalšími zpovídanými byli v minulosti například Ross Lovegrove, Helmut Newton, Oliviero Toscani, Yves Behár, Tadao Ando…
Některé z prací dotazovaných


PS: Mou nejoblíbenější částí dne je poobědní káva v kavárně, okamžik, kdy poprvé ucítím její vůni a srdce mi začne tlouct trochu rychleji. Při psaní tohoto postu poslouchám Uffie (což je dost zvláštní, protože ji většinou poslouchám při vaření). Vedle postele se mi momentálně válí Elkins, Mitchell, Eco a Koukolík.

Tags: , , , ,

Imprese IV.


Víťovi díky za link

Tags: , , , , , , ,

Těžko říct

… o čem psát

Poslední týden jsem se věnoval především svým dvěma pracovním projektům a hodně četl a přemýšlel. Výsledky sem nicméně nepatří (nebo jsou tajné:)). Takže mi nezbývalo moc času na to, něco souvislejšího si poznamenat. Na druhou stranu jsem díky tomu narazil na spoustu zajímavých informací, projektů a stránek a mrzelo by mě nechávat si je pro sebe. Mezitím jsem stihl vymyslet nové záložkovátko (= stačí oslovit 3M a jsem milionář), shlédnout Irinu Palm (celkem dobrý film), přetrpět cestu tam a zpátky, dostavit se na výstavu Miyako Ishiuchi (silnější i slabší pasáže), založit svojí malé sestře blog nebo oslavit narozeniny. A mít se dobře…

Ale zpět k zajímavým objevům. Stefan Sagmeister bude v Česku. Přijede na brněnské bienále grafického designu a dost možná se od něj dozvíte nějaké podrobnosti k jeho nedávno vydané knize Things I have learned in my life so far nebo ke stejnojmennému projektu. Ten sledujte na adrese thingsihavelearnedinmylife.com – nikdy nevíte, čí životní moudro se vám může hodit.


Love can make me unreasonable – Jia Chen

Pokud jste se někdy zasekli nad přibližováním a oddalováním ortofotomap na internetu a zároveň rádi nakupujete, pravděpodobně se vám bude líbit stránka Browse Goods. Oddalováním a přibližováním se procházíte ve větším či menším detailu virtuálním obchodním domem. Jestli mi nerozumíte, tak prostě klikejte.

Kdyby záložkovátko nestačilo…

Po delší době jsem objevil dům, který by se mi líbil. Pokud mi někdo chcete dopřát klidné stáří z pera ateliéru Durbach Block Architects, kontaktujte mě v komentářích, rád vám pošlu číslo svého účtu. Pro větší motivaci k tomuto kroku sem přidám pár fotografií. Další projekty si proklikejte sami, stojí za pozornost.

Pokud stejně jako já postupně přesouváte svoje počítačové aktivity na internet za pomoci online aplikací jako je například Google Docs, určitě by nemělo vaší pozornosti uniknout, že online cestou se vydal i Photoshop. Pokud jste navíc stejně jako já internetoví idealisté, pozorně sledujte projekt Aviary. Ten slibuje, že v brzké budoucnosti zpřístupní online většinu potřebných aplikací od vektorového a bitmapového editoru, přes 3D modelovací software a kancelářský balík po střihový software. Jedná se o jeden z nejambicióznějších projektů na internetu, který znám. Myslím, že pokud někdy budeme pojmenovávat verzi web 3.0, tento projekt se bude řadit k jejím počátkům.

Protože se zajímám o CSR a zároveň o reklamu a dlouhodobě i o jejich možnou koexistenci nebo (nedejbože) synergii, tahle reklama na ruskou vodku Bear Vodka mě zabavila na hodně dlouho. (Klikejte pro plnou velikost)

Těsně před koncem ještě dva hudební tipy. Tento pátek mají v pražské Meet Factory koncert výborní www. Pokud můžete, nenechte si ho uniknout. Jedná se o jeden z mála a o poslední před vydáním nové desky.
Poslední týden plní moje uši romantičtí a trochu kýčovití Flunk.

Japonec nakonec

Zatím jsem tu nikdy nepsal o ateliéru nendo. Ten mě pravidelně zaujímá svými projekty ve všech oblastech, v nichž působí, ať už se jedná o design výrobků nebo interiérů nebo o architekturu. Pro ilustraci posílám čokoládové tužky (protože na čokoládu mám právě teď chuť) a pro zbytek prací nebuďte líní klikat.

Není to tedy žádná aktualita, ale díky probíhajícímu Milan Design Weeku jsem zjistil, jak vypadá vůdčí postava nendo – Oki Sato.

Tags: , , , , , , , , ,

Pneumatická hvězdička

(dobrou chuť)

Zatímco já si doma poklidně klohnil (mezi hektickým psaním a psaním) vepřovou panenku na barevném pepři a dijonské hořčici, jinde v Praze oslavovali zisk první hvězdičky od Michelinu v Česku. Moje panenka taky nebyla k zahození, ale lépe asi vaří v restauraci Allegro v hotelu Four Seasons. Ten je známý především častými pobyty celebrit a celebritek. Podle informací MF Dnes hvězdičku Gordonu Ramsayovi vyfoukl před nosem šéfkuchař Andrea Accordi. Ramsay, který na svém kontě má hvězdičky už tři, se netajil tím, že si Prahu pro svou novou restauraci vybral právě proto, že zde žádná restaurace michelinskou hvězdičku zatím nemá. Naproti tomu Accordi tu působí již přes rok v zavedené restauraci a hvězdičku má dosud jen jednu. Tak mu to přejme..

Hvězdičky společnosti Michelin mají dnes již málo společného s pneumatikami. Odrážejí skutečnou špičku v gastronomickém světě a jednu z met pro šéfkuchaře. No ale řekněte sami – nezasloužili si Čechové ocenění, jehož bratříčkem je pupkatý Bibendum, už dávno?

Imprese

(klikejte)

Polní tráva od Maxvela

Největší slávu českému designu ve světě přináší dle mých pozorování zcela zjevně čerstvý designér roku Maxim Velčovský. Ať je Maxim jaký chce, já jsem za tohle rád. Díky. Naposledy se stal nejfotogeničtějším modelem na Design Indaba. Alespoň pro dezeen.

Tags: , , , , , ,

Výlet

(a Maxim V. na Creative Review)

Vždycky, když na serveru, který mám ve svojí RSS čtečce, zahlédnu české jméno, mám velkou radost. Nejvíc mi jich způsobuje Maxim Velčovský, který se pravidelně někde objevuje hlavně se svým Josífkem. V pátek o Maximovi padla zmínka na Creative Review, celosvětově jednom z nejvýznamnějších internetových magazínů nejen o designu. Tentokrát v návaznosti na jeho účast na přehlídce Design Indaba. Na CR zmiňují i kostel sv. Bartoloměje v Chodovicích, který Maxim spolu s Jakubem Berdychem vybavil například bílými pantonkami s vyřezaným křížem…

Shodou okolností jsem v pátek do Chodovic vyrazil. Výlet začal v Hradci Králové, kde jsme prošli staré město, obdivovali Kotěry, Gočáry, Sandery… Seděli jsme v Cuba Libre a v Differentu. Different stojí za delší zmínku – interiér je vybaven sedačkami ze starých karos, na zdech velké komiksí výjevy. Příjemná obsluha ochotně připravila i nápoje v lístku neuvedené, rajčatová polévka s parmezánem chutnala výborně, celkově příjemný zážitek.

different

Different

Po pátečním odpoledni v Hradci jsme odjeli do Hořic. Večer jsme strávili v kuchyni, řídíce svět, ve společnosti červeného vína a dobrého jídla. Spal jsem ve velkém pokoji s krbem a velkou postelí, po které jsem se celou noc roztahoval. Sobotu jsme prochodili v Hořicích, kde se každoročně pořádá sochařské sympozium. V Hořicích díky němu najdete Galerii plastik a park soch, kde má zastoupení Šaloun i Gebauer. Hořice,  jsou vůbec zvláštní a kulturní malé město. Vždycky jsem si myslel, že tyhle atributy s sebou nutně nesou i úctu obyvatel k místu, kde bydlí. Bohužel, i v Hořicích je prodán kus náměstí Lidlu a starý pivovar se proměnil na hernu s barem…

park soch v Hořovicích, městě kamenné krásy. Více ilustrativních fotek na mém Flickru

A jak to bylo s Chodovicemi? Po umístění mobiliáře od Velčovského byl kostel odsvěcen a dnes slouží jen “kulturním” účelům. Takže není každodenně přístupný a smí se do něj jen v době konání nějaké akce. Škoda


PS: Kate Nash is my ears (díky punch for lunch, stejně jako za navigaci v Hradci)

 

Tags: , , , , , ,

České hrany v Berlíně

(taky bych jel…)

V Českém centru v Berlíně byla předevčírem zahájena výstava Die Architektur des tschechischen Kubismus (1911-1914). Na BerlinDesignBlogu k tomu dodávají “Nach Paris wurde Prag ab 1909 zum zweitwichtigsten Zentrum des kubistischen Stils in Europa.” Pro obyvatele Prahy možná zbytečné, pro perly kubismu člověku stačí přecijenom znát jen nějakých pět lokací, pokud počítáme i Králíčkovu lampu. Ale komukoliv jinému se pravděpodobně nabídne výstava části toho nejlepšího, co se v kubistické architektuře odehrálo. České centrum v Berlíně se nachází v prominentní lokaci, v těsné blízkosti Checkpoint Charlie, U-Bahn Kochstraße. Kurátorem výstavy je (jak jinak) Zdeněk Lukeš a výstava vzniká ve spolupráci s Frágnerovou galerií (jak jinak…). Jestli se málo vyskytujete v Praze, zato hodně v Berlíně, výstavu si nenechte ujít

Cure plní mé uši

Tags: , ,

Diktatura vs. architektura

(aneb stadiony, co diktujou)

Ke krátkému zamyšlení mě dnes (spolu se čtvrtečním Petrem) přivedlo (znovu)objevení Stadio dei Marmi. Závodní dráha, součást tzv. Fora Italica (dřívějšího Fora Mussolini), byla společně s celým komplexem vystavěna právě Mussoliniho režimem v letech 1928 až 1932. Cca 60 soch, které obklopují běžeckou trať a stadion s kapacitou 16000 lidí, vytváří monumentální stavbu na pokraji kýče. Přesto – podle mě se atleti, kteří upomínají na italskou antiku a renesanci a předjímají socialistický realismus, před tou hranicí drží a nespadnou. Více na wikipedii tady (italsky) a tady (německy). Další informace italsky na http://www.foroitalico.altervista.org/.

Dalším příkladem, kdy si architekt a diktátor velmi dobře “rozuměli”, byli Albert Speer s Adolfem Hitlerem. Mimo mnoha jiných děl (a také úspěšného působení ve funkci ministra zbrojního průmyslu) vytvořil Speer pro Třetí říši Olympiastadion v Berlíně. Podobně monumentální a podobně fascinující.

V neposlední řadě to pak jsou Herzog & de Meuron, kteří pro čínský “lidový” režim a nadcházející olympijské hry v Pekingu staví jeden ze svých nejlepších kousků – Čínský národní stadion, známý také jako “Ptačí hnízdo”. Stadion s nádhernou konstrukcí, jehož stavbu můžete každý den sledovat on-line a který díky internetu obletěl svět…

Tak nevím, jak to funguje… Když my nejsme schopní ani se dohodnout na knihovně. Jestli nám snad nechybí ta pevná ruka? Nebo by třeba stačilo jen opravdu vůdčí chování vůdčích představitelů (eg. vlády, Prahy…) a jejich konzistentní názory?

Tags: , ,