Manuální zručnost
Posted by ahasver
(aneb Zrození sekery)
Mám rád Vimeo. Častěji než kdekoliv jinde tam lze najít videa se zajímavým obsahem zabalená do blyštivého pozlátka kvalitního vizuálního zpracování. Mohou se dotýkat módy (2, 3), foto editorialů nebo mít čistě informační hodnotu, ale v poslední době často představují životní styl vzdálený od naší každodenní rychlosti, stresu a konzumu. Ty pak jsou blyštivější a přitažlivější než sebenaleštěnější vizuální pozlátko. Příkladem můžou být videa od Kinfolku nebo klip The Birth Of A Tool.
“It is a tragedy of the first magnitude that millions of people have ceased to use their hands as hands. Nature has bestowed upon us this great gift which is our hands. If the craze for machinery methods continues, it is highly likely that a time will come when we shall be so incapacitated and weak that we shall begin to curse ourselves for having forgotten the use of the living machines given to us by God.” – Ghandi
PS: Příště možná dojde na Stockholm, vyjížďky na kole nebo pražské kavárny.
Chronografy
Posted by ahasver
(aneb naprosto nezábavný konzumní post s obrázky hezkých hodinek)
Asi si chci koupit nové hodinky. Nezdá se to, ale je to (jako u všeho v mém případě) věda. Samozřejmě, měl bych poměrně jasno, kdyby mi v peněžence povlávaly statisíce, a Philippe Patek nebo Panerai by měli o věrného zákazníka navíc.
Bohužel, stovky tisíc se mi v kapse neválí. Dalším problémem je velikost mého zápěstí, které má obvod celých 17 (!!) cm. Se všemi standardně velkými pánskými hodinkami tedy vypadám jak chlapec, co felezuje v tatínkových šuplících, navíc se mi velké hodinky bůhvíproč líbí. Nakonec jsem našel pár favoritů v ceně od cca 3 do cca 45 tisíc. Které se vám líbí?
PS: Jako perličku přidávám východoněmeckou (a luxusnější) obdobu českých primek. Firma Glashütte po pádu berlínské zdi obnovila svůj věhlas a dnes prodává hodinky v cenách, které začínají okolo 60 000 korun českých. Zaujal mě hlavně model Senator Sixties Square Chronograph.
PPS: Když už mluvíme o východním Německu, pokud se mnou sdílíte lásku k východnímu Berlínu, východoněmecké estetice, japonskému anime a sérii o Jasonovi Bourneovi, neměli byste si nechat uniknout film Hanna. Pro ochutnávku přidávám ukázku ze soundtracku, o který se postarali Chemical Brothers.
Fashion is fashion, style is style
Posted by ahasver
Try to respect the dress code. To black-tie events I’ve always worn just a black V-neck sweater with a white shirt, a black tie, black trousers, and white Stan Smiths. I’m not trying to be different—it’s just how I feel comfortable. I don’t like when people adamantly go against the grain to make a statement.
Marc Jacobs
Before leaving the house, take a look in the mirror. Make sure there’s no food in your teeth and your zipper is up. A lot of people don’t take the time to do that.
Tommy Hilfiger
I don’t think you should worry too much about what you look like naked. Once you’re naked, you’ve kind of closed the deal, right? Worry about the outside, because that’s where the decision is made.
Reed Krakoff
Men don’t know enough about being courteous toward women. You should get into a cab before a woman so she doesn’t have to slide across the seat. And you should always go first into a revolving door so she doesn’t have to push—unless it’s moving, then let her go first.
Thom Browne
I don’t have a BlackBerry. I carry a notepad and a pencil—and I don’t use a mobile. I’ve reluctantly moved to a digital camera, but only because they make them so nice and small now that they don’t spoil the line of your suit.
Paul Smith
For a weekend away, a man should bring a simple shirt, two cashmere sweaters, three polos, and one pair of jeans. For shoes, either sandals or light leather moccasins—just the essentials.
Véronique Nichanian
I think it’s very important to look sexy at home. I hate it when people say, “I will take this to the countryside because it’s not fashionable anymore.” I love being well-dressed when nobody’s looking at me.
Jean Touitou
Tags: fashion
Hiroshima chic (skoro) zadarmo
Posted by ahasver
Už dlouho jsem nezabrousil do Márovy oblíbené přihrádky – nákupního seznamu. Mám tu ale nějaké yesterday’s news, které si publikování rozhodně zaslouží.
8. listopadu otevře švédská H&M svůj flagship store v japonském Tokyu. Propojení mých dvou oblíbených zemí přinese ovoce nejen v podobě nového obchodu retailové módní značky, ale především představení kolekce Rei Kawakubo pro H&M. Že vám její jméno nic neříká? A co takhle Comme des Garçons? Módní značka proslavená strohostí, dekonstrukrivním přístupem a černou barvou, která inspiruje od sedmdesátých let podstatnou část módního světa…
Guest designer u retailových značek není nový koncept a často (např. v případě Stelly McCartney nebo Alexandra McQueena – jsou ty Mc náhoda?) nabízí výborný poměr výkon/cena. Upřímně – já bych si ani poměrně levné Comme des Garçons asi nekoupil (nehledě k tomu, že koupit je v ČR je umění). Za třetinovou cenu u H&M mají slušnou šanci.
Tags: fashion
Konečně
Posted by ahasver
Často se mi stává, že něco chci a dlouho čekám (z nejrůznějších důvodů), než se taková věc ke mně dostane. Vypozoroval jsem, že pak nastávají v zásadě dvě možnosti. První, lepší, je taková, kdy se dlouhé těšení odrazí ve velké radosti, kterou nakonec mám. Druhá, horší, se přihodí, když se čeká příliš dlouho. Nevím, kdy nastává zlom, ale stane se. O třech věcech, na které jsem dlouho čekal a konečně je minulý týden dostal, nebudu psát, kam patří, ale třeba to poznáte ;)
Trika složená z papíru a srnečků
Konečně máme trika! Dnes přijedou do Prahy, distribuce může začít, ještě nevím, jak je budem prodávat, ale to se snad nějak udělá :) Zatím je na sobě vyfotila jenom Marcelle, takže jde jen málo vidět kontrast, se kterým počítám na pánské variantě. Zároveň budu muset promyslet, kdo a jak pánské varianty nafotí. Přichází tedy ochutnávka holčičích.
Čtverečkoplasťák
Holga už nafotila svůj první film a já nechal fotky vyvolat. Píšu nafotila, protože ty fotky víceméně fotila sama, hledáček je taková malá, průhledná, irelevantní věc. Ještě mám co pilovat…
Potemnělý Batman
Batman ve Village Cinemas byl zážitek. Sice mě štvali křupani popcornu, reflexe bůhvíčeho ze sálu na plátně a rozmazané rychlé scény, ale i tak jsem si Batmana užil. Výprava filmu byla skvělá, narace taktéž a na rozdíl od některých online kritiků jsem nenacházel moc hluhých/nudných míst. Jediné, co mi na filmu samotném nakonec vadilo, byly myšlenky, zámořskou kritikou a diváctvem do nebes vynášené. Ani ne tak jejich obsah, jako spíš jejich naivní a přímočaré podání. Příště by měl Nolan zkusit něco, co sedí méně komiksu a více výpravě a ději, který pro Batmana připravil, něco jemnějšího a rafinovanějšího. Pak bude Batman opravdu na jedničku, zatímco v Temném rytíři si jí zaslouží snad opravdu jen Joker.
Tags: design, fashion, film, fotografie
Trika
Posted by ahasver
(pro Petra a Lenku)
Trika jdou zítra do tisku. Abych přispěl svou kreativní troškou do mlýna, udělal jsem pro ně speciální stránky, na kterých můžete objednávat. Fotky trik samotných budeme mít někdy v půlce srpna, těšte se na “heavy BTL campaign”.
Nakonec jsem navrhl jako značku/jméno pro projekt slovo Origami. Od origami jsme se původně odráželi při diskusi o designu této kolekce, jako origami by se měl celý projekt skládat až k výslednému tvaru. Pokud se trika od Marcelle povedou, můžete se těšit na trika od Máry. Mám i představu, co bude následovat, ale tu si zatím nechám pro sebe.
Naposledy připomínám adresu, kde brzo přibyde i seznam velikostí, které máme skladem, a cena, která je 450 Kč.
http://origami.ahasver.eu
Imprese VI.
Posted by ahasver
Tags: design, fashion, fotografie, imprese, osobní
At last
Posted by ahasver
Nejsem výtvarně nadán a proto když jsem si usmyslel, že nechám vytisknout menší sérii trik, vyvstal mi problém s designy. Naštěstí mě k tomuto nápadu dovedlo triko od Marcelle, jejíž designy mám rád – stejně jako ji. Takže jsem se dlouho nerozmýšlel a o designy na trička ji poprosil. A tady je jejich první verze.
V prodeji budou trika pravděpodobně někdy v druhé půli srpna, pokračování se chystá…
Internetoví krejčí
Posted by ahasver
(oblek ze Šanghaje, tašky z pneumatiky)
Z toho také vychází absurdní divadlo – rezonuje logickou nesmyslnost a tím rozumovou nepochopitelnost toho, v čem žijeme…
Chtěl jsem začít od Adama, ale video jsem nenašel, snad se tohle taky hodí. Místo videa-Adama si zkuste vybavit Brodského, jak požaduje ve vyhlášeném salonu to “nejdražší”, a vězte, že dnes už u krejčího nemusíte klepat bankovkami o dřevo. Přesto si od Adama ještě něco vypůjčím…
I když jsou dnes k dostání šaty nejrůznějších konfekčních značek, stojí stále za to nechat si oblek ušít. Šít oblek je totiž něco víc, než si ho “jen” koupit. Každý ručně šitý je totiž originál. Jen oblek na míru je skutečně “váš”, protože dobrý krejčí ručně šitému obleku vtiskne pečeť vaší osobnosti. A nic naplat – v určitých kruzích nebo situacích mít ručně šitý oblek stále ještě patří k dobrému tónu.
Začátek je za námi, takže pryč od Adama. Společnost Indochino nabízí službu (takřka) nevídanou. Na svých stránkách vystavuje sadu obleků, blazerů, košil a doplňků, které vám krejčí v Šanghaji střihnou na míru. Pro perfektně padnoucí oblek tedy stačí založit si profil, oměřit se podle návodu na všech myslitelných a nemyslitelných koutech těla, vybrat si některý z obleků v cenových relacích od 200 do 450 dolarů, objednat si vzorník, zkontrolovat a objednat oblek podle profilu. Nevím jak vy, ale tuhle službu prostě musím vyzkoušet. Alternativou je švédská Suitopia.
Červenou nití mého blogu se pomalu ale jistě stávají tašky, moje stará známá bolest. Ani nebudu popisovat, co nevedlo ke koupi (resp. co vedlo k nekoupi) té poslední… Každopádně svět tašek je nekonečný. V sobotu jsem se odpíchl od starých známých Freitag a trochu jsem si osvěžil své znalosti. Klíč k úspěchu Freitagu tkvěl (ve své době) v recyklaci, která ještě nebyla tolik v módě, a v “DIY” (D for design;)) přístupu. Proto vynechávám všechny Vuittony, Goly, Asoly nebo Kenneth Cole, kterými jsem se prohrabával, a vrátím se k recyklaci a DIY.
Recyklovaných tašek se vyrábí opravdu hodně, ať už se jedná o tašky z utrhávátek od plechovek, obalů na rýži nebo filmových billboardů. Vyberte si. Mě nejvíc zaujala taška z pneumatiky od Alchemy Goods – Haversack.
Pokud hledáte tašku, jejíž design si můžete sami přizpůsobit, podívejte se na R.E.Load Bags a především Timbuk2 s velmi jednoduchým a intuitivním nástrojem pro “design” (který je ale velmi limitovaný a týká se prakticky jen barev, materiálů a přídavných kapes, podobně jako u RELoad).
Férový dorobotky
Posted by ahasver
(aneb po čem srdce moje touží)
Brazilsko-argentinská antagonie je asi dobře známa. Jednou mi někdo vyprávěl vtip, který prý koluje Brazílií
Jde chlápek po pláži a potká žebráka. Hodí mu drobný a zeptá se, jak se daří. Jak jinak, žebrák si stěžuje a odříkává…
Žena mě vykopla z bytu, rakovinu mám, syn mi umřel, z práce mě vyhodili…
Páni, druhej chlápek na to, to je dost hrozný.
No, ale to neni to nejhorší, pokračuje žebrák, já jsem ještě ke všemu Argentinec.
Každopádně, bydlím na druhé straně zeměkoule a tak mě podobné nesváry ani trochu netrápí. Mám poměrně pozitivní vztah k Brazílii i Argentině i přes všechny jejich neduhy. Za ty, co si budeme povídat, neseme sami určitý díl odpovědnosti. Protože se k naší odpovědnosti vůči světu neumíme dobře postavit, vymysleli marketingoví chytrolíni v neziskových organizacích i komerčních společnostech (mimo jiné) “fair trade“.
Hodně neobratně se vrátím na začátek a Brazílii a Argentinu propojím s fair tradem. Jak? Pěšky…
Veja je francouzská firma, která boty kompletně vyrábí v severní části Brazílie (to je ta chudá část s indiány a černochy, ta jižní je bohatší než Německo) a zaručuje dělníkům při výrobě podmínky srovnatelné s evropskými podle duchu fair trade. Kromě toho používá bio bavlnu i kůži, i když jejich využití pro mě zůstává i nadále sporné. Pařížská návrhářka Christine Phung loni navrhla pro Veju kolekci bot, z nichž pochází i obrázek výše – koukněte i na její další kreace.
Druhými zástupci fairtradového baťobyznysu jsou boty TOMS. Jednoduché boty argentinských “starousedlíků” se i nadále produkují v Argentině a ke klasickému fair trade přístupu přidávají třešinku na dortu. Za každý zakoupený pár bot věnuje firma jeden pár bot dětem z chudých rodin v Argentině a jižní Africe. Loni takhle TOMS rozdal 60000 párů bot.
Ani jedna ze značek není v Česku bohužel zastoupena, Veju jsem objevil v Paříži, TOMS online. Moje přítelkyně letí do Paříže ve čtvrtek a přibalím jí do kufru metr. Vám i sobě hodně štěstí při nákupu bot bez vyzkoušení;)
