Poslední přednáška
Posted by ahasver
(definitivně)
Pokud vás ještě nikdy nikde nezastihla poslední přednáška Randyho Pausche, autora 3D výukového systému programování Alice a profesora na Carnegie Mellon University, zastihla vás teď a tady.
Randy Pausch měl v době konání níže uváděné přednášky diagnostikovanou rakovinu a vyhlídku tří až šesti měsíců života. Velká část internetové populace video viděla v průběhu loňského září a října, kdy jsem ji shlédl já. Pauschova lekce na téma “Jak dosáhnout dětských snů” začíná vtipným úvodem, při kterém Pausch zakope rakovinu pod koberec, a pokračuje poměrně klidně a zajímavě dál ke svému konci. Její průběh shlédly další miliony lidí tento víkend. V pátek Randy Pausch zemřel.
PS: Kolik dalších videí na YouTube znáte, které jsou delší než 10 minut?
PPS: Kolik dalších lidí znáte, kterým Google věnoval svoji stránku?
Pro nepřátele hodinových přednášek nebo pro přátele klišé a instantních mouder přikládám ještě krátké pozdravení Randyho studentům z doby, kdy smrt přežíval o 3 měsíce.
Tags: video
Imprese VI.
Posted by ahasver
Tags: design, fashion, fotografie, imprese, osobní
To je fakt hrubý
Posted by ahasver
Když jsem si o čoko voko přečetl už asi posedmé, samozřejmě mi to nedalo a na jejich web jsem se pořádně podíval a jejich nejnovější “bestofku” si stáhl. Trvalo celé tři tracky, než jsem se přestal divit, co na nich všichni mají, a poslechl si je třikrát po sobě. Maminy čoko voko mi připomínají moji spokokámošku Adélu, ale i j.cz. Snad to opravdu dělá ta prasklá plodová voda. Takže jim odpouštím jejich špatný rap, texty a dokonce i ty trapný vtipy. Kdo z nás totiž rapuje a rýmuje skvěle a dělá pořád jenom dobrý vtipy? Já ne… Koneckonců, všichni by měli mít právo chtít “bejt potapěčka”.
Čtyřicátáčtvrtá vteřina
Ještě před čoko voko zrychlovaly můj tep na 110 bpm celou blue saturday skoronoví Goldfrapp a jejich A&E. (V klipu je hudba posunuta, najděte si svoji čtyřicátoučtvrtou vteřinu sami;))
Klipy Goldfrapp skoro vždycky stojí za to. Zkuste reklamu na štěstí – Happiness – nebo si videa proberte sami.
At last
Posted by ahasver
Nejsem výtvarně nadán a proto když jsem si usmyslel, že nechám vytisknout menší sérii trik, vyvstal mi problém s designy. Naštěstí mě k tomuto nápadu dovedlo triko od Marcelle, jejíž designy mám rád – stejně jako ji. Takže jsem se dlouho nerozmýšlel a o designy na trička ji poprosil. A tady je jejich první verze.
V prodeji budou trika pravděpodobně někdy v druhé půli srpna, pokračování se chystá…
Nejlepší je všechno
Posted by ahasver
(roksesrokem)
Moje nezvedené dítě/blog, má za sebou už rok života. Mezitím se stala spousta změn jak s ním, tak se mnou. Co zůstalo je moje chaotičnost vedení blogu i zápisků a překvapení s každým novým postem. Rád bych si tímto poblahopřál, že se mi pokaždé, když mě blog přestával bavit, ozval někdo, kdo mě od konce zrazoval. A tudíž jsem to rok vydržel…
Díky blogu jsem za tu dobu offline poznal zhruba 3 nebo 4 lidi. Online trochu víc. Návštěvy se podle google analytics vyšplhaly k tisícovým hodnotám jen za posledních pár měsíců. Denně tu projde 20 – 40 lidí, víc pak v době, kdy pošlu příspěvek. Největší ohlas měl samozřejmě lempl Landa, nejmenší asi tak polovina ze všeho ostatního.
Žustis II.
Aby to nebyla jenom nějaká neúplná sumace statistik, připojuju můj každoranní budíček.
Internetoví krejčí
Posted by ahasver
(oblek ze Šanghaje, tašky z pneumatiky)
Z toho také vychází absurdní divadlo – rezonuje logickou nesmyslnost a tím rozumovou nepochopitelnost toho, v čem žijeme…
Chtěl jsem začít od Adama, ale video jsem nenašel, snad se tohle taky hodí. Místo videa-Adama si zkuste vybavit Brodského, jak požaduje ve vyhlášeném salonu to “nejdražší”, a vězte, že dnes už u krejčího nemusíte klepat bankovkami o dřevo. Přesto si od Adama ještě něco vypůjčím…
I když jsou dnes k dostání šaty nejrůznějších konfekčních značek, stojí stále za to nechat si oblek ušít. Šít oblek je totiž něco víc, než si ho “jen” koupit. Každý ručně šitý je totiž originál. Jen oblek na míru je skutečně “váš”, protože dobrý krejčí ručně šitému obleku vtiskne pečeť vaší osobnosti. A nic naplat – v určitých kruzích nebo situacích mít ručně šitý oblek stále ještě patří k dobrému tónu.
Začátek je za námi, takže pryč od Adama. Společnost Indochino nabízí službu (takřka) nevídanou. Na svých stránkách vystavuje sadu obleků, blazerů, košil a doplňků, které vám krejčí v Šanghaji střihnou na míru. Pro perfektně padnoucí oblek tedy stačí založit si profil, oměřit se podle návodu na všech myslitelných a nemyslitelných koutech těla, vybrat si některý z obleků v cenových relacích od 200 do 450 dolarů, objednat si vzorník, zkontrolovat a objednat oblek podle profilu. Nevím jak vy, ale tuhle službu prostě musím vyzkoušet. Alternativou je švédská Suitopia.
Červenou nití mého blogu se pomalu ale jistě stávají tašky, moje stará známá bolest. Ani nebudu popisovat, co nevedlo ke koupi (resp. co vedlo k nekoupi) té poslední… Každopádně svět tašek je nekonečný. V sobotu jsem se odpíchl od starých známých Freitag a trochu jsem si osvěžil své znalosti. Klíč k úspěchu Freitagu tkvěl (ve své době) v recyklaci, která ještě nebyla tolik v módě, a v “DIY” (D for design;)) přístupu. Proto vynechávám všechny Vuittony, Goly, Asoly nebo Kenneth Cole, kterými jsem se prohrabával, a vrátím se k recyklaci a DIY.
Recyklovaných tašek se vyrábí opravdu hodně, ať už se jedná o tašky z utrhávátek od plechovek, obalů na rýži nebo filmových billboardů. Vyberte si. Mě nejvíc zaujala taška z pneumatiky od Alchemy Goods – Haversack.
Pokud hledáte tašku, jejíž design si můžete sami přizpůsobit, podívejte se na R.E.Load Bags a především Timbuk2 s velmi jednoduchým a intuitivním nástrojem pro “design” (který je ale velmi limitovaný a týká se prakticky jen barev, materiálů a přídavných kapes, podobně jako u RELoad).
