Sepsal tedy pe-ti-ci

(aby vedení odstoupilo)

Po delší době jsem si přeuspořádal věci, které dlouho ležely ladem, a vrhl se do boje za Prahu kulturní a krásnou. Nejsem naiva a moje aktivity snad půjdou i dál než jen k podepsání petic “Za Prahu kulturní” a “Zachraňme Letnou“. První aktivitou bude moje výzva – podepište také. K podepisování si pusťte třeba skvělý duet Milana Richtera, slavného pražského radního, a Milouše Jakeše, neslavného tajemníka ÚV KSČ. Miliony berou!

Tags: , , , ,

what is the best moment of the day?

(Záživný small talk)

Touto otázkou začíná každý z mini-rozhovorů na serveru designboom. Zpovídanými jsou především významní designéři, ale i architekti nebo umělci. Předností rozhovorů je nejen jejich stručnost, ale i obsah otázek, které jsou vždy stejné, a rozmanitost odpovědí.

Ke každému z dotázaných přistupují na designboomu stejně, velmi jednoduše a prostě, každý z dotázaných má možnost rozhovor učinit více či méně zajímavým. Idea rozhovorů se strukturou trochu blíží bývalému Týdennímu “Kápněte božskou”. Sada otázek zahrnuje obligátní dotaz na hudbu a četbu nebo banální dotazy na budoucnost lidstva či radu “začínajícím”. Odpovídající nicméně prokazují, že pokud člověk opravdu má co říct, pak žádný dotaz není dost banální…

Navíc existují i banality, které musí být vyřčeny. Proto mě osobně obohatí i “rada” Zahy Hadid:
“you have to be very focused and work very hard,
but it is not about working hard without knowing what
your aim is!
you really have to have a goal.
the goal posts might shift, but you should have a goal.
know what it is that you are trying to find out.”

Mimochodem, z 12 knih, které čte Philippe Starck údajně naráz (já čítávám tak 6 a mám občas chaos), jmenuje Europeanu od Ouředníka. Dalšími zpovídanými byli v minulosti například Ross Lovegrove, Helmut Newton, Oliviero Toscani, Yves Behár, Tadao Ando…
Některé z prací dotazovaných


PS: Mou nejoblíbenější částí dne je poobědní káva v kavárně, okamžik, kdy poprvé ucítím její vůni a srdce mi začne tlouct trochu rychleji. Při psaní tohoto postu poslouchám Uffie (což je dost zvláštní, protože ji většinou poslouchám při vaření). Vedle postele se mi momentálně válí Elkins, Mitchell, Eco a Koukolík.

Tags: , , , ,

Zase tašky…

Můj nekonečný příběh s podtitulem “Hledá se taška” má další mezistupeň. Tady na blogu jsem vynechal pár kroků, naposledy taška byla tu. Mezitím jsem virtuální tašku od Johanny vyměnil za reálnou tašku od Pumy, kterou jsem byl jakožto (ehm) šmejd nucen reklamovat po dvou měsících. Takže stále bez tašky… Posledním favoritem se stala tahle brašna od Benettonu.

Skutečnost, že z ní nejspíš budu muset odmontovat řemínek mi nevadí. DIY je trend posledních let a kutilství je nám Čechům údajně velmi blízké. Z kutilství si vzali vzor i v luxusním Hermesu (kde mimochodem mají skvělé kravaty za naprosto neskvělé peníze) a volně ke stažení dali “střih” na papírovou brašnu/kabelku Kelly. Výsledek by měl vypadat zhruba takhle… Další vzory záleží na vaší fantazii, inspiraci můžete najít třeba i na předchozím odkazu.

Holky se mají, luxusní tašku od Hermesu můžou mít ode dneška zadarmo. Moje pokusy o nákup v zahraničí selhávaly především na ceně. Ale kdybych na peníze nekoukal, pak by jedním z mých favoritů byla taška Nord od ECSOTYPE.

Když už k taškám existuje i video, proč ho sem nedat. Tohle nosím v iPodu a občas se na něj kouknu, když se chci usmát. Je výsledkem spolupráce Takashi Murakamiho a Luise Vuittona. Pokud se někdy dostanu k tomu, abych dopsal post o Darjeeling Limited, o Vuittonu tu bude trochu víc – zatím tedy jen trocha toys, anime a barevných monogramů.

Tags: , , ,

Jak zapomněli na disketu

(Všechno nejlepší)

Když jsem nedávno čekal pod koněm (tedy pod tím Černého), všiml jsem si výlohy starého copycentra. To se pyšnilo zpracováním formátů ZIP a JAZ. S nostalgií jsem si vzpomněl na první ZIP mechaniku, kterou jsem viděl, na ten zázrak techniky a neuvěřitelných 100 MB dat k přenosu. JAZ jsem snad ani nikdy na vlastní oči neviděl. Tyhle “zázraky” se ale svým využitím nemohou měřit se svou obyčejnější sestřičkou, 3,5palcovou disketou.

Moji rodiče si minulý týden koupili počítač. Nový, nižší střední třída, v řetězci elektroprodejen. S disketovou mechanikou. Nebudu se ptát proč tam byla, ale stejně by mě zajímalo, kolik lidí dnes disketu využívá. Já ji využil naposledy zhruba před pěti lety. Před celými deseti lety se Steve Jobs, strůjce zázraku jménem Apple (iMac, iPod, cokoliv chcete), rozhodl pustit do prodeje první iMac bez disketové mechaniky. Počítač tehdy koncipoval pro internetovou generaci (odtud iMac) a ta diskety, jak víme z dneška, nepotřebuje. Podobně jako u Centre Pompidou kolovaly vtipy o zapomenutém lešení, vtipkovalo se i o zapomenuté disketové mechanice u iMacu.

Leckdo si tehdy mohl myslet, že Jobs je blázen. Opak se ukázal být pravdou. Přestože Jobs silně omezil skupinu uživatelů, etabloval sebe i svou společnost jako vizionáře internetového věku. Díky jejich vizionářství a díky svému skvělému designu se iMac výrazným písmem zapsal do dějin nejen počítačových technologií. Takže všechno nejlepší…

To jsou šatky kó-či-čí

V Paříži jsme taky trochu nakupovali (opravdu trochu – bůhvíproč mají obchody v neděli často zavřeno a já ji měl bůhvíproč naplánovanou jako nakupovací den). Nejlepší, největší, nejkrásnější atakdále koupě byly kalhoty z malé výstavy designérských kousků pod záštitou a střechou švýcarského kulturního institutu. Přivezl jsem si sebou krásný kočičkový pohled s internetovou adresou a proto dnes můžu šířit slávu značky li-lei u sebe na blogu.

 

Dorazila ke mně pozvánka na využívání služeb online editačních aplikací sdružených na stránkách Aviary, o kterých jsem tu nedávno psal. Pokud někdo má zájem podílet se na testování beta verzí a prohlédnout si budoucnost internetu, napište mi do komentářů, disponuji dalšími pozvánkami.

Tags: , , , , ,

Oh la la

V rámci francouzského duševního rozpoložení (věřili byste, že opravdu v každé třetí větě řeknou “olalá”, jak ve filmu s Funésem?) přidám pár francouzských tipů dostupných v Česku. Francouzský institut v Praze pořádá kromě kurzů francouzštiny i řadu zajímavých kulturních akcí, má vlastní knihovnu, kavárnu a kino. Pokud jste tam ještě nebyli, pak vítejte v Praze, uprostřed je Václavské náměstí, nahoře kůň a dole Můstek.

Nicméně, dnes začínají ve Francouzském institutu ozvěny Anifestu, které přinesou čtyři francouzské animované filmy. Ty navážou na nedávno uvedené Trio z Belleville a známější Persepolis. Ať již půjdete na Vraha z Montmartru, Lovce draků, Azura a Asmara nebo na Kirikou a divou zvěř, cestou ven si nezapomeňte vzít kompletní program IFP. Najdete v něm kromě dalších filmů uváděných v Kině 35 například i pozvánku na Burgundský trh, který se bude konat tento pátek a sobotu.

Pokud zrovna nejste z Prahy, na poslední francouzský tip stačí Youtube. Elektronická skupina Justice, proslavená svým albem Cross, nedávno vydala klip ke své skladbě Stress. Autorem kontroverzního klipu, který několik televizí zakázalo, je Romain Gavras, syn Costy Gavrase, autora slavného thrilleru “Z”. Od uveřejnění klipu na youtube 1. května, jej vidělo takřka třičtvrtě milionu lidí. Připomíná jim například Mechanický pomeranč, La Haine nebo klip Smack My Bitch Up od Prodigy.
Jestli za klipem stojí touha šokovat a přitáhnout pozornost nebo snaha upozornit na reálný problém, posuďte sami.

Tags: , , ,

For sunday morning it’s žázz

Snídání čerstvých máslových croissantů. “C’est tres jolie, c’est génial”. Popíjení na březích kanálu St. Martin. Petit noisette v kavárnách. Prohánění se v Louvru za zvuků Hard Knocked Life. Ranní fascinace betonem a sklem v La Défense. Niemeyer. “Are you a communist?”.  Nuda pod Eiffelovkou. Piknik v parku u Colonel Fabien. Ranní tržiště a odpolední blešák. Podivnosti v Barbes. Děti s holubem na vodítku. Hrubost a špína pod Montmartrem. Skvělé víno v No Problemo. “Dobře, přinesu vám skvělé francouzské víno a vy si do něj nalejte vodu.” Petanquový turnaj a prapodivná klobása. “Is russian language similar to czech? – Yes, just like brazil portuguese to french.” Čajkovskij při odpolední kávě v kavárně. Jazz při nedělní snídani

To všechno a mnohem víc byla Paříž.

Soundtrack k vysedávání na břehu Seiny – Since I Left You, Avalanches
“Have drink, have a good time now. Welcome to par(ad)is(e).

 

paris
Paříž

grande arche
Grande Arche

kominterna
Kominterna

arc de triomphe
Arc de Triomphe

this big
Tour de Eiffel

Tags: ,

Itekimas

(Paris, je t’aime)

Recenzi nečekejte, film jsem neviděl. Ale zítra nastoupím do ocelového ptáka, naposledy zamávám Praze a večer už se budu prohánět po Centre Pompidou. Zatím tedy není důvod ke stížnostem a proto je t’aime, Paris. Na cestu si přibalím nejnovější přírůstek do rodiny mých tech-krasavců, iPod, a v něm například nové Portishead nebo spoustu TED Talks. Každopádně tu teď nějakou dobu nebudu. Od vánočního Berlína první velký výlet :)

Aby japonština nezůstala v názvu sama, přidávám pár japonských sirek a odkaz. Japonský package design si zaslouží samostatný velký článek… Někdy příště

Tags: , , , ,

Imprese IV.


Víťovi díky za link

Tags: , , , , , , ,

Twisted – svět microblogů

(Postrádáte cizí emoce?)

Určitě byste definici termínu micro-blogging dali dohromady sami. Analogicky, podle názvu, se micro-bloggingem označuje velmi krátké blogování, nebo lépe řečeno posílání velmi krátkých blogpostů. Ty mívají méně než 200 znaků, nejčastěji okolo 140 – to kvůli délkám sms, kterými můžete na svůj microblog přispívat. V Česku poměrně neznámá věc, zatím spíš jen v podobě marketingových pokusů a beta-serverů. Ve světě? Těžko říct, ale rozhodně je to jeden z trendů, který se dlouhodobě (na poměry internetu:)) udržuje a rozvíjí.

Micro-blogging může být poměrně jednoduchý a zábavný – díky uživatelsky přívětivým rozhraním a velmi snadnému odesílání postů prostřednictvím mobilního telefonu nebo e-mailu. Nasnadě je nicméně problém využití microblogu. Budete ztrácet čas psaním svého aktuálního pocitu do mobilu, abyste ho vyvěsili někam na web? Jak dlouho taková zábava vydrží?

Relativně smysluplné řešení přinesl například server Twitter.com. Kombinuje totiž prvky sociálních sítí a micro-blogging. Na svém profilu tedy nejen píšete své aktuální microposty (o tom, co děláte nebo jak se cítíte), ale zároveň přehledně sledujete microposty (= pocity nebo činnosti) svých přátel. No… Osobně nemám tolik času ani vůle, abych se něčemu podobnému věnoval, ale kdo chce kam…

Na rozdíl od klasických sociálních sítí je microblogovací komunita Twitter poměrně otevřená. Internetovým voyerům proto poskytuje výbornou zábavu, marketingovým analytikům motá hlavy. Z microblogů můžete vyčíst některé trendy nebo sledovat specifická sociologická data. Poměrně přesná, nicméně na úzkém a specifickém vzorku. Pokud si marketingoví stratégové na microblozích nevylámou zuby, přinese jejich úsilí určitě zajímavé výsledky. Zatím slouží data z microblogů spíš pro hračičky, stejně jako spousta dalších zajímavých a naprosto bezcenných dat z internetu. Podobné hraní zrodilo například stránku twistori. Ta vás “nasytí” cizími emocemi. V reálném čase ukazuje, co autoři na twitteru aktuálně nenávidí, milují nebo na co myslí. Tak co? Máte dost svých přátel nebo kliknete?

PS: Osobně se teď cítím odpočatě

Tags: , ,