A tak teda jo…

(něco sem napíšu)

V reklamě prý není nad šeptandu. Doběhnete do obchodu pro nové boty, úsměv prodavačky vás přesvědčí, abyste jej poslali dál, a vaši kamarádi začnou chodit do té samé prodejny. Protože ten úsměv opravdu stojí za to, brzo prodejnu navštíví i kamarádi kamarádů… Proto se vyplatí nejen dobře vybírat prodavačky, ale zároveň i zvažovat, komu takovou reklamu zadarmo děláte. Já si to rozvážil a přináším pár mých doporučení z poslední doby.

Moleskine City

Zápisníky Moleskine mám rád, i když připouštím, že jsem je určitě začal používat kdysi dávno z nějakého snobství. Dnes už bych je ale za nic nevyměnil. Přesto mám občas pochyby o využitelnosti toho či onoho a i když jsem si dlouho přál mít svůj Moleskine City, nikdy jsem se nezvedl a jeden nekoupil. Posílám proto také virtuální dík člověku, který mi ho dopřál. Ale zpět k tématu – berlínský Moleskine obsahuje všechno, co budete pro cestu do Berlína potřebovat. Zapomeňte na prefabrikované zážitky a kavárny vytipované anonymními pisateli tisíců cestopisů. S Moleskinem se cesta městem mění na dobrodružnou výpravu, při které vám na mapě přibývají kolečka (na skvělých odlepovacích průhledných papírech), v záložkách navštívené restaurace i divy světa, v kavárně nad kávou zaznamenáte nejen lokaci kavárny a cenu espressa, ale i těch pár významných myšlenek, co vás cestou napadnou. Po návratu výsledek oceníte násobně více, než seznam odškrtaných položek. Pro mě je dalším Moleskinem na řadě Praha.


(cizí Moleskine Berlín z Flickru)

Long Tale Café

Ano, připouštím, tahle reklama je trochu unáhlená. V LTC jsem byl všeho všudy třikrát a zpočátku měl i značně nevyhovující otevírací dobu. Nicméně ji provozuje můj virtuální/nevirtuální známý Jaroslav Cír, mám s ní již spojené příjemné zážitky a i ta doba se posunula k lepšímu. Kromě dobře připravené Lavazzy, příjemného a jednoduchého (byť trochu sterilního) prostředí vás čekají i výborné zákusky, cookies a saláty. Výrazně chybí (chyběla?) zázvorka… Všechna tato krása, pro Prahu ne úplně běžná, se nachází v Osadní ulici v Holešovicích.

Nestandardně

Úplně podivně a nekriticky (vizte předchozí:)) se mi začala líbit tahle písnička od The Ting Tings… Ani proti klipu nic nemám, což je ještě podivnější.

 

Berlínské kávičky

Berlínská kavárenská odysea mi skončila a mně přijde trochu líto těch osm nebo deset krásných posezení za tři dny ukončit zasednutím do vlaku. Až se mi podaří dostat všechny fotky na Flickr, vytvořím speciální set kaváren, které jsem na vlastní ústa a zadek vyzkoušel – s adresami i orientačními cenami. Třeba to pomůže jinému berlínofilovi nebo i berlínským neználkům.

Tags: , , , , , , ,

Jak zapomněli na disketu

(Všechno nejlepší)

Když jsem nedávno čekal pod koněm (tedy pod tím Černého), všiml jsem si výlohy starého copycentra. To se pyšnilo zpracováním formátů ZIP a JAZ. S nostalgií jsem si vzpomněl na první ZIP mechaniku, kterou jsem viděl, na ten zázrak techniky a neuvěřitelných 100 MB dat k přenosu. JAZ jsem snad ani nikdy na vlastní oči neviděl. Tyhle “zázraky” se ale svým využitím nemohou měřit se svou obyčejnější sestřičkou, 3,5palcovou disketou.

Moji rodiče si minulý týden koupili počítač. Nový, nižší střední třída, v řetězci elektroprodejen. S disketovou mechanikou. Nebudu se ptát proč tam byla, ale stejně by mě zajímalo, kolik lidí dnes disketu využívá. Já ji využil naposledy zhruba před pěti lety. Před celými deseti lety se Steve Jobs, strůjce zázraku jménem Apple (iMac, iPod, cokoliv chcete), rozhodl pustit do prodeje první iMac bez disketové mechaniky. Počítač tehdy koncipoval pro internetovou generaci (odtud iMac) a ta diskety, jak víme z dneška, nepotřebuje. Podobně jako u Centre Pompidou kolovaly vtipy o zapomenutém lešení, vtipkovalo se i o zapomenuté disketové mechanice u iMacu.

Leckdo si tehdy mohl myslet, že Jobs je blázen. Opak se ukázal být pravdou. Přestože Jobs silně omezil skupinu uživatelů, etabloval sebe i svou společnost jako vizionáře internetového věku. Díky jejich vizionářství a díky svému skvělému designu se iMac výrazným písmem zapsal do dějin nejen počítačových technologií. Takže všechno nejlepší…

To jsou šatky kó-či-čí

V Paříži jsme taky trochu nakupovali (opravdu trochu – bůhvíproč mají obchody v neděli často zavřeno a já ji měl bůhvíproč naplánovanou jako nakupovací den). Nejlepší, největší, nejkrásnější atakdále koupě byly kalhoty z malé výstavy designérských kousků pod záštitou a střechou švýcarského kulturního institutu. Přivezl jsem si sebou krásný kočičkový pohled s internetovou adresou a proto dnes můžu šířit slávu značky li-lei u sebe na blogu.

 

Dorazila ke mně pozvánka na využívání služeb online editačních aplikací sdružených na stránkách Aviary, o kterých jsem tu nedávno psal. Pokud někdo má zájem podílet se na testování beta verzí a prohlédnout si budoucnost internetu, napište mi do komentářů, disponuji dalšími pozvánkami.

Tags: , , , , ,

Imprese IV.


Víťovi díky za link

Tags: , , , , , , ,

Twisted – svět microblogů

(Postrádáte cizí emoce?)

Určitě byste definici termínu micro-blogging dali dohromady sami. Analogicky, podle názvu, se micro-bloggingem označuje velmi krátké blogování, nebo lépe řečeno posílání velmi krátkých blogpostů. Ty mívají méně než 200 znaků, nejčastěji okolo 140 – to kvůli délkám sms, kterými můžete na svůj microblog přispívat. V Česku poměrně neznámá věc, zatím spíš jen v podobě marketingových pokusů a beta-serverů. Ve světě? Těžko říct, ale rozhodně je to jeden z trendů, který se dlouhodobě (na poměry internetu:)) udržuje a rozvíjí.

Micro-blogging může být poměrně jednoduchý a zábavný – díky uživatelsky přívětivým rozhraním a velmi snadnému odesílání postů prostřednictvím mobilního telefonu nebo e-mailu. Nasnadě je nicméně problém využití microblogu. Budete ztrácet čas psaním svého aktuálního pocitu do mobilu, abyste ho vyvěsili někam na web? Jak dlouho taková zábava vydrží?

Relativně smysluplné řešení přinesl například server Twitter.com. Kombinuje totiž prvky sociálních sítí a micro-blogging. Na svém profilu tedy nejen píšete své aktuální microposty (o tom, co děláte nebo jak se cítíte), ale zároveň přehledně sledujete microposty (= pocity nebo činnosti) svých přátel. No… Osobně nemám tolik času ani vůle, abych se něčemu podobnému věnoval, ale kdo chce kam…

Na rozdíl od klasických sociálních sítí je microblogovací komunita Twitter poměrně otevřená. Internetovým voyerům proto poskytuje výbornou zábavu, marketingovým analytikům motá hlavy. Z microblogů můžete vyčíst některé trendy nebo sledovat specifická sociologická data. Poměrně přesná, nicméně na úzkém a specifickém vzorku. Pokud si marketingoví stratégové na microblozích nevylámou zuby, přinese jejich úsilí určitě zajímavé výsledky. Zatím slouží data z microblogů spíš pro hračičky, stejně jako spousta dalších zajímavých a naprosto bezcenných dat z internetu. Podobné hraní zrodilo například stránku twistori. Ta vás “nasytí” cizími emocemi. V reálném čase ukazuje, co autoři na twitteru aktuálně nenávidí, milují nebo na co myslí. Tak co? Máte dost svých přátel nebo kliknete?

PS: Osobně se teď cítím odpočatě

Tags: , ,

Těžko říct

… o čem psát

Poslední týden jsem se věnoval především svým dvěma pracovním projektům a hodně četl a přemýšlel. Výsledky sem nicméně nepatří (nebo jsou tajné:)). Takže mi nezbývalo moc času na to, něco souvislejšího si poznamenat. Na druhou stranu jsem díky tomu narazil na spoustu zajímavých informací, projektů a stránek a mrzelo by mě nechávat si je pro sebe. Mezitím jsem stihl vymyslet nové záložkovátko (= stačí oslovit 3M a jsem milionář), shlédnout Irinu Palm (celkem dobrý film), přetrpět cestu tam a zpátky, dostavit se na výstavu Miyako Ishiuchi (silnější i slabší pasáže), založit svojí malé sestře blog nebo oslavit narozeniny. A mít se dobře…

Ale zpět k zajímavým objevům. Stefan Sagmeister bude v Česku. Přijede na brněnské bienále grafického designu a dost možná se od něj dozvíte nějaké podrobnosti k jeho nedávno vydané knize Things I have learned in my life so far nebo ke stejnojmennému projektu. Ten sledujte na adrese thingsihavelearnedinmylife.com – nikdy nevíte, čí životní moudro se vám může hodit.


Love can make me unreasonable – Jia Chen

Pokud jste se někdy zasekli nad přibližováním a oddalováním ortofotomap na internetu a zároveň rádi nakupujete, pravděpodobně se vám bude líbit stránka Browse Goods. Oddalováním a přibližováním se procházíte ve větším či menším detailu virtuálním obchodním domem. Jestli mi nerozumíte, tak prostě klikejte.

Kdyby záložkovátko nestačilo…

Po delší době jsem objevil dům, který by se mi líbil. Pokud mi někdo chcete dopřát klidné stáří z pera ateliéru Durbach Block Architects, kontaktujte mě v komentářích, rád vám pošlu číslo svého účtu. Pro větší motivaci k tomuto kroku sem přidám pár fotografií. Další projekty si proklikejte sami, stojí za pozornost.

Pokud stejně jako já postupně přesouváte svoje počítačové aktivity na internet za pomoci online aplikací jako je například Google Docs, určitě by nemělo vaší pozornosti uniknout, že online cestou se vydal i Photoshop. Pokud jste navíc stejně jako já internetoví idealisté, pozorně sledujte projekt Aviary. Ten slibuje, že v brzké budoucnosti zpřístupní online většinu potřebných aplikací od vektorového a bitmapového editoru, přes 3D modelovací software a kancelářský balík po střihový software. Jedná se o jeden z nejambicióznějších projektů na internetu, který znám. Myslím, že pokud někdy budeme pojmenovávat verzi web 3.0, tento projekt se bude řadit k jejím počátkům.

Protože se zajímám o CSR a zároveň o reklamu a dlouhodobě i o jejich možnou koexistenci nebo (nedejbože) synergii, tahle reklama na ruskou vodku Bear Vodka mě zabavila na hodně dlouho. (Klikejte pro plnou velikost)

Těsně před koncem ještě dva hudební tipy. Tento pátek mají v pražské Meet Factory koncert výborní www. Pokud můžete, nenechte si ho uniknout. Jedná se o jeden z mála a o poslední před vydáním nové desky.
Poslední týden plní moje uši romantičtí a trochu kýčovití Flunk.

Japonec nakonec

Zatím jsem tu nikdy nepsal o ateliéru nendo. Ten mě pravidelně zaujímá svými projekty ve všech oblastech, v nichž působí, ať už se jedná o design výrobků nebo interiérů nebo o architekturu. Pro ilustraci posílám čokoládové tužky (protože na čokoládu mám právě teď chuť) a pro zbytek prací nebuďte líní klikat.

Není to tedy žádná aktualita, ale díky probíhajícímu Milan Design Weeku jsem zjistil, jak vypadá vůdčí postava nendo – Oki Sato.

Tags: , , , , , , , , ,

Bezhlavě

(mám ho v merku)

Decapitator má “nový” projekt. A k němu video (klik)

 

PS: Uspává mě Emily Haines & The Soft Skeleton

PPS: Bruslení je velká legrace :)

Tags: , , ,

Hornbachrgeld

(Jippi Ja Ja Jippi Jippi Jej)

Na PerfectCrowdu jsem se dozvěděl, že Blixa Bargeld natočil reklamu pro Hornbach. To mě přivedlo k novému klikání Youtubem (zdravím Petra)…

Všeuměl Bargeld, vůdčí postava legendárních Einstürzende Neubauten a Caveových Bad Seeds, zuřivě deklamuje nebo něžně frázuje nabídku z aktuálního katalogu Hornbach. SILIKATFARBE

Pokud vás němčina navnadila, zkuste si sami zarecitovat Handkeho

I have a proposal for ya

Při youtubovém pátrání po irském přízvuku jsem narazil na následující video. Smál jsem se, až jsem málem spadl ze židle. Tak, angličtinu na nejvyšší level vytočit a teprve pak klikat

Tags: , , , ,

Ocejchujte design

(a promarněné příležitosti)

Už dlouho si v moleskinu suším nápad na stickery s různým hodnocením a komentáři ke kulturním událostem a designu. Například na takový plakát na koncert Michala Davida by se určitě moc hodila přelepka "Pro nevkus zrušeno". Vždycky zapomenu, že nakonec to stejně někdo udělá dřív a líp.

Takže, co to je líp? Design Police pro všechny podobně kritické připravila sadu šablon (Visual Enforcement Kit) v tiskové kvalitě, které obsahují polepky pro nejhorší prohřešky vyskytující se v grafickém designu a typografii. Jejich výhodou je mezinárodní srozumitelnost, jednoduchost aplikace a zároveň i jejich vzhled. Co víc si přát? Doufám, že někomu nebude vadit recyklovaný nápada a přispěchá s českou verzí. Designovou policii (a řadu dalších) bysme potřebovali jako sůl… (klikněte pro plnou velikost, pro stáhnutí šablony v .pdf běžte na stránky Design Police)

PS: ad nový blog – co říkáte na nový design blogu?

Tags: , , ,

Jack Rozparovač 2.0

(OK, to dvanula jsem neměl psát…)

Když se mluví o ponurých vraždách a temných zákoutích, málokomu vyvstane na mysli jiná metropole než Londýn. V tomto oboru Londýn “proslavil” samozřejmě Jack Rozparovač, nejznámější sériový vrah všech dob. I malý Vincent Tima Burtona touží procházet se londýnskou mlhou a nacházet v ní své oběti…

Inspirativnost Londýna se v tomto ohledu zřejmě stále ještě nevyčerpala a plodí nové série. Ta poslední je charakterizována spoustou krve, uřezaných hlav a ironie… Decapitator s gustem zbavuje hlav celebrity, čmeláky i protagonisty reklam na šťastný život. Morbidní?

Tags: , ,

Jak jsme se potkali

Využívání sociálních sítí, blogů, virálního marketingu a podobně je u nás stále ještě v plenkách. Určitě to nebude leností kreativců, jak by mohlo, ale leností nás, uživatelů. Takže já tu teď vystavím jedno video, jak se majitel Samsungu G800 seznámil s Michelle.

A hle, on ten (zahraniční) virus funguje!

Tags: , , ,