Padesát let…

… a pořád Vajíčkem

Pan Vejce, případně pan Vajíčko, byl kdysi v mojí domácnosti hojně skloňovanou postavou. Stalo se to především proto, že jsme tak často titulovali Toma Waitse, já občas mluvil o uvaděči reklam a měli jsme rádi design a tudíž i jeden z majstrštyků Arne Jacobsena.

Jacobsenovo Vajíčko, které od počátku vyrábí firma Fritz Hansen, oslavilo v polovině ledna padesát let. Společnost Fritz Hansen tuto příležitost oslaví limitovanou sérií Vajíček:
“The limited edition collection will for the first time include chocolate brown suede on the back and dark chocolate brown leather on the front. The sophisticated combination of leather and suede is perfectly com-plimented with a base in solid bronze; hand polished to create a unique finish. The bronze base will darken in appearance, becoming more beautiful over time. Each of the 999 Eggs will be individually engraved, under the seat cushion, with a unique number and a brief text about the history and origin of the Egg chair design. A special, limited edition 50th anniversary book will also accompany the chair.”

PS: Osobně jsem se k Vajíčku dostal na nejnepravděpodobnějším místě – v McDonaldu. Ten je v kodaňském Nørrebro vybaven nejednou designovou ikonou. Ostatně, pokud někdy zajedete do Kodaně, špičkový design si pohlídejte. Najdete ho na každém rohu, pokud máte oči otevřené.

PS2: Jacobsen je ve Wikipedii uvozen jako dánský židovský designér. Je pak Kafka uvozen jako český německý židovský spisovatel? Byl bych já případně uveden jako česká směska? Docela by mě zajímalo, kdo si dal práci s přidáním toho přívlastku a proč. Budu doufat, že si Arne na svém židovství zakládal. Pokud ne, pak ať už to napsal židovský nacionalista, světanápravce (ne od Bernharda, prosím) nebo neonacista hitlerovského střihu, nemám ho rád…

Tags: , , ,

From Denmark with love

Pokoušet se psát o berlínském kulturním (?) dění by pro mě byl náročný úkol. S Dánskem je to jednoduché – co mě v Kodani nejvíc překvapilo, byl velmi chudý kulturní život. Zastavím se krátce u dvou “věcí”, které mě zaujaly za poslední dva dny v Dánsku.

Japonka v černobílém supermarketu…

Produkty od skupiny FLOW jste již možná někdy zahlédli nebo vás něco podobného napadlo. Sám jsem výrobky FLOW znal a slyšel o podobné klauzurní práci na AVU. Nicméně FLOW dovedli tuto myšlenku nejdále. Od roku 2004 nabízí FLOWmarket v Dánském designovém centru produkty pro zlepšení života v současném světě. Pro každou oblast z takzvaného FLOWmodelu.

V řadě Individual flow najdete například zabijáky stresu, nalézače identity, vnitřní klid, pauzu nebo holistické uvažování. Collective flow obsahuje toleranci, čas jeden pro druhého, prostor bez reklam nebo kolektivní vědomí. Kategorie Environmental flow nabízí čistou vodu, odstraňovače environmentálního znečištění nebo biopotraviny.


čistý vzduch

Prázdné bílé krabičky s černým bezpatkovým nápisem trochu připomínají běžný prací prášek. Kromě plných regálů najdete v obchodě i několik citací členů FLOW a fakta o životě v dnešním světě ilustrující význam výrobků. Produkty mají svoji cenu, kterou musíte u pokladny zaplatit. A ta není nízká – FLOWmarket nabízí ty nejvzácnější komodity dneška.

U kasy v DDC jsem se zeptal Japonky, jestli ví, že se za ně opravdu platí. Pak jsem se zeptal, jestli ví, že jsou to prázdné krabičky. Pak jestli si radši nekoupí katalog. Pak jsem ji po kratším rozhovoru nechal zaplatit 3500 korun za pár deka vzduchu a papíru. Snad jí její produkty budou sloužit dobře a dlouho (product lifetime extension v košíku ale bohužel neměla).


košík – zatím ještě poloprázdný…

Jediná věc mě na FLOW trochu mrzí. V nabídce mají i tašku, skutečný produkt, u které deklarují její organický původ. Obecně mě překvapuje, jak rychle získává tato blbost přízeň. H&M má v nabídce oblečení z organické bavlny stejně jako Nike. Ekologický způsob získávání bavlny je ovšem pro životní prostředí násobně náročnější než ten konvenční. Vážně – v čem je organická taška lepší než normální? Kdybysme ji nahodou někdy chtěli sníst? Aby nám nevyskákala vyrážka na dlaních? Třeba mi to někdo vysvětlí v komentářích…

… a Chilan z růžového státu

Nevím, jestli je Marco Evaristti provokatér, mediální manipulátor, umělec nebo si jen “plete apel s uměním“. Možná jste stejně jako já četli o masových knedlíčcích, obsahujících Marcův tuk, který získal liposukcí. Jeden knedlíček prodával Evaristti za více než čtyři tisíce dolarů. Jindy vystavil mixéry se zlatými rybičkami a návštěvníkům nechal možnost stisknout červené tlačítko. Podobných, více nebo méně šokujících, projektů má na svém kontě pořádnou řadu.

Inspirován Bolkem Polívkou vyhlásil před dvěma lety Marco, který už 24 let žije v Dánsku, existenci vlastního státu. Pink State má ve znaku růžového slona a na pinklistu vede zlosyny (Haider, Bush, Kim Čong Il…), kteří nesmí překročit jeho hranice. Ty Evaristti stanovil teprve letos, když podle návodu Björk vystoupil na vrchol nejvyšší hory a deklaroval nezávislost.


Růžový stát na vrcholku Mont Blanc

Přestože by mělo být možné získat pas Růžového státu, mně se k němu nepovedlo proklikat. Každopádně budu Marca dál sledovat. Umí být i hodný kluk, který pro kodaňskou Cow Parade vytvoří “komorní” krávu bez krve a kontroverze (bohužel mi zrovna došly baterky ve foťáku).

Tags: , , ,