A tak teda jo…

(něco sem napíšu)

V reklamě prý není nad šeptandu. Doběhnete do obchodu pro nové boty, úsměv prodavačky vás přesvědčí, abyste jej poslali dál, a vaši kamarádi začnou chodit do té samé prodejny. Protože ten úsměv opravdu stojí za to, brzo prodejnu navštíví i kamarádi kamarádů… Proto se vyplatí nejen dobře vybírat prodavačky, ale zároveň i zvažovat, komu takovou reklamu zadarmo děláte. Já si to rozvážil a přináším pár mých doporučení z poslední doby.

Moleskine City

Zápisníky Moleskine mám rád, i když připouštím, že jsem je určitě začal používat kdysi dávno z nějakého snobství. Dnes už bych je ale za nic nevyměnil. Přesto mám občas pochyby o využitelnosti toho či onoho a i když jsem si dlouho přál mít svůj Moleskine City, nikdy jsem se nezvedl a jeden nekoupil. Posílám proto také virtuální dík člověku, který mi ho dopřál. Ale zpět k tématu – berlínský Moleskine obsahuje všechno, co budete pro cestu do Berlína potřebovat. Zapomeňte na prefabrikované zážitky a kavárny vytipované anonymními pisateli tisíců cestopisů. S Moleskinem se cesta městem mění na dobrodružnou výpravu, při které vám na mapě přibývají kolečka (na skvělých odlepovacích průhledných papírech), v záložkách navštívené restaurace i divy světa, v kavárně nad kávou zaznamenáte nejen lokaci kavárny a cenu espressa, ale i těch pár významných myšlenek, co vás cestou napadnou. Po návratu výsledek oceníte násobně více, než seznam odškrtaných položek. Pro mě je dalším Moleskinem na řadě Praha.


(cizí Moleskine Berlín z Flickru)

Long Tale Café

Ano, připouštím, tahle reklama je trochu unáhlená. V LTC jsem byl všeho všudy třikrát a zpočátku měl i značně nevyhovující otevírací dobu. Nicméně ji provozuje můj virtuální/nevirtuální známý Jaroslav Cír, mám s ní již spojené příjemné zážitky a i ta doba se posunula k lepšímu. Kromě dobře připravené Lavazzy, příjemného a jednoduchého (byť trochu sterilního) prostředí vás čekají i výborné zákusky, cookies a saláty. Výrazně chybí (chyběla?) zázvorka… Všechna tato krása, pro Prahu ne úplně běžná, se nachází v Osadní ulici v Holešovicích.

Nestandardně

Úplně podivně a nekriticky (vizte předchozí:)) se mi začala líbit tahle písnička od The Ting Tings… Ani proti klipu nic nemám, což je ještě podivnější.

 

Berlínské kávičky

Berlínská kavárenská odysea mi skončila a mně přijde trochu líto těch osm nebo deset krásných posezení za tři dny ukončit zasednutím do vlaku. Až se mi podaří dostat všechny fotky na Flickr, vytvořím speciální set kaváren, které jsem na vlastní ústa a zadek vyzkoušel – s adresami i orientačními cenami. Třeba to pomůže jinému berlínofilovi nebo i berlínským neználkům.

Tags: , , , , , , ,

Krtčí kůže v pohybu

(Moleskine Detour Exhibition)

Když jsem si před lety (to už je to tak dávno?) koupil první zápisník Moleskine, bavil jsem se vyhledáváním fotek dalších hrdých majitelů na Flickru. Protože sám vedu poměrně klidný zápisník, kde černou linku tenkého fixu tu a tam odvážně přeruší náhodná modrá, když mi dojde náplň, obdivoval jsem a stále obdivuji těkavé a přetékající Moleskiny plné tvarů, barev, fotografií a kreseb.

Dnešek mou malou zábavu přenesl na novou úroveň. Díky YouTube a Detour Exhibition jsem objevil videa Moleskinů, jimiž jejich majitelé listují. Otevírají pro diváka svět vlepených vstupenek, portrétů z kaváren, různorodých nosů, pestrých animací nebo storyboardů. Někdo ve svém Moleskinu jen tak bezcílně čmárá, někdo kombinuje deník s vlepenými důkazy událostí, jiný preferuje koncepčně pojaté vytváření “knihy”, koláží nebo leporela. Z toho, co jsem dnes viděl, namátkově vybírám sem, pro další hledejte na YouTube. Mimochodem, mezi účastníky “výstavy” naleznete například i Rosse Lovegrovea nebo Renza Piana.

Zároveň mě zaujala 3D abeceda (tedy – ABC3D), pop-up kniha podobná těm pohádkovým, které si pamatujete z dětství. Grafička Marion Bataille vytvořila pro každé písmeno vlastní styl “vykouknutí” z knihy. Nejlepší efekty ale pro mě představují dvojpísmena na jedné straně – podívejte se sami.

Blondýna se vrací – pomalu a něžně

Není to tak dlouho, co jsem se tady vyznával z fascinace klipem “Ride a White Horse” od Goldfrapp. Ti nyní vydali nové – pomalé a něžné – album Seventh Tree. Po diskotékových rytmech předchozího alba Supernature (remixová alba se nepočítají, že ne, Martine?) je ta změna zvláštní, ale zatím se poslouchá dobře.

Druhá navrátivší se blondýna z Londýna Lyonu způsobila, že můj život taky hraje pomalými a něžnými rytmy. Kolébají mě v nich zvony v Michalské, dlouhé snídaně a dozvuky francouzštiny, která se jí pořád proplétá svéráznou češtinou.

Pokud jde o další zprávy z mého života, tak jsem dnes asi přišel o chuť! A taky jsem si bůhvíproč koupil nový zápisník.

Tags: , , , , , , , ,

Drobné radosti života

(aneb dvoudenní zwölf-elf)

Švédština, kavárno-bageterie na rohu, máslový croissant (víte, že se peče od 8. století?), objevení společností SGS a BOND a smysluplného benchmarkingového systému pro NGO. Třeba zítra opravdu přijdu něco konzultovat. Prahase šípkovou!“, včerejší Lenka, Eat more fish objednáno, výbornej chleba z malý pekárny, slevy na threadless, dopis poslán, život žit…

Dobrý podvečer,
vámi rezervovaný diář Moleskine 08 S černý, je připraven k převzetí v kavárně Fra /Šafaříkova 15/ do 12.12.

… a půlhodinový zásek nad Olivo Barbierim

Tags: , , , ,