Vague Nouvelle Tchèque

Na vědomost se dává… Tímto čtvrtkem počínaje vysílá ČT, která v nedávné době udělala tento geniální krok (vizte druhý odstavec), vzorek filmů z české nové vlny. Na Passerovo Intimní osvětlení navazují Ohlédnutí s Čepkem v hlavní roli a veleslavné Němcovo O slavnosti a hostech (a dál už, ČT, ne?).

Takže na čtvrteční večery si na pár týdnů dopředu dopřejte oddych a poznejte i něco jiného než Formana ;) (jako to udělám já)

Update: posledním filmem série bude snímek Věry Chytilové Ovoce stromů rajských jíme

Update 2: pan generální Janeček nakonec svoje rozhodnutí změnil, jak jsem zjistil v sobotu. Z interních zdrojů vím, že jej změnil v pátek. Pokud bych mohl naivně doufat, že jsem i já přispěl svojí troškou do mlýna, zdravím na tomto místě pana Janečka

Tags: , ,

Hádej, kdo přijde na snídani

Patří k folklóru Petrohradu, že ráno nevím, vedle koho se probudím. Neberte to doslovně – každý večer se petrohradští rozběhnou do světa, aby si některý z nich na konci své výpravy přinesl domů objemnou trofej, která složí hlavu na gauči vedle mého pokoje. Často se podobných výprav účastním, ale stejně se občas leknu ráno při otevření dveří.

Sám jsem už u nás ubytoval čtyřčlenný zájezd, udiven, s jakou lehkostí to vlastně jde. Jak jsem poznal nejlíp na vlastní kůži, pohostinnost mých domácích je veliká. Ještě větší je moje lítost, že sám domácí nejsem a nejspíš ještě dlouho nebudu. Ale až budu, slibuju, že u mě máte dveře a postele otevřené – stejně jako všechny ostatní filantropické projevy i tenhle se totiž oboustranně vyplácí

Tags:

Profesionální půjčka

EURO/RSCG spustila dneškem novou kampaň pro Komerční banku. Začátek už znáte – moje karta. Říkal jsem si, že po kartě by mohly přijít další zajímavé spoty a možná i produkty. Koneckonců, zapadalo by to do mé představy personalizace a kustomizace čehokoliv. Spoty, které se mi dnes dostaly do ruky, sice pokračují v personifikaci produktů, ale jsou o řád horší… A personalizaci (“prodávanou” vlastnost) občas postrádám.

Vždycky mi přijde, že produkty říkají tak o dvě věty víc, než by měly. Kromě toho – opravdu si tam v Expu představujou osobní PIN kód jako exhibicionistu v baloňáku? Nevím, moji kartu bych si vzal domů, exhibicionistu ne. Ale pořád je mi ten chlápek mnohem sympatičtější než profi půjčka…


klik pro video

Shrnutí: produkty: 2; myšlenka: 2; série: 2; provedení: 4; obsazení: 4

PS: Big Mac slaví čtyřicátiny

Tags: ,

Poznámky z každodennosti

Co právě teď dělám

Hledám spojení ze Žlutic do Lokte nad Ohří. Na loketskym mostě se skáče nejvyšší bungee v ČR a za čtrnáct dní pojedu k Víťovi na ozdravný pobyt na venkovském vzduchu, takže to asi spojím. Další věcí, kterou hledám, je bydlení. Dnes jsem sehnal spolubydlící, s polovinou z nich jsem už bydlel, tak vím, do čeho jdu. Ještě prověřím dvě další varianty a pak mě asi čeká maraton (doufám!) prohlídek bytů. Ostříhal jsem se a vysprchoval v ledový vodě, protože nám deště vyplavily kotelnu a ta tudíž neprodukuje teplou vodu. Kdybych si to přečetl na nástěnce, neměl bych teď všude zbytky vlasů. Čtu deník, piju kafe bez mlíka, který jsem si zapomněl koupit. Poslouchám Moloko a Toma Waitse. Přemýšlím…

O čem právě teď přemýšlím

Tom Waits byl podle id3tagu stejně starej jako já, když natočil Closing Time. Rozuměli bysme si.
Update: !!! právě jsem si přečetl seznam věcí, který jsem si vypsal před odjezdem, že zapomenu někde na cestě. Splnilo se všechno !!!

PS: tenhle blogpost je pro j.cz, doufám, že se jí bude líbit :)

Tags:

Stupidní design a plastické superstar

Dny ubíhají jeden za druhým a každý večer je jako vydechnutí po hektickém nádechu. Když nejsem někde venku, neobdivuju se nebi nad Petrohradem nebo se nedojímám nad něžně se líbajícími bezdomovci (ti jsou ve Vršovicích bůhvíproč opravdu sympatičtí…), sedím před monitorem a rovnám den. Vyhledávám všechno, co mě přes den zajímalo, prodírám se elektronickým balastem, pročítám nashromážděné odkazy atp. (jak by dodal Ouředník) Tohle je ukázka dalších takových 15 minut na internetu… Tentokrát obšírně

Sexy astrofyzik

Proč by se v US nemělo učit o inteligentním designu? Většina argumentů spočívá v suchopárných řečech o darwinismu a evoluci, výběru a svobodě volby vyznání. Nejjednodušší a nejpřitažlivější odpověď dává astrofyzik Neil deGrasse Tyson. Ten v USA uváděl tamější Okna vesmíru dokořán a napsal několik bestsellerů. Časopis People ho vyhlásil jako nej-sexy žijícího astrofyzika a Time ho zařadil mezi 100 nejvýznamnějších vědců a myslitelů. Inteligentní design by je tedy podle deGrasse nesmysl vinou slova Inteligentní. V prezentaci, kterou přednesl na konferenci Beyond Belief, ukazuje, co všechno bylo (v případě designu) špatně navrženo. A tvrdí, že design lidí, Země i vesmíru je prostě stupidní.

K prezentaci se nedá nic dodat, snad jen to, že kdybychom opravdu měli všechny ty tři otvory, pravděpodobně bychom velmi dobře zvládali multitasking, což by taky nebylo k zahození.

Schumanova kapela

Zbylých pár minut, které jsem si vyhradil pro napsání tohoto postu, věnuji Stereo Total. Jejich poslední album, Paris-Berlin, jsem dnes celý den poslouchal, protože I wanna be plastic too. V říjnu budou předvádět svoje tanečky v Rock Café (a v listopadu tu bude Róisín Murphy, v září zase Joanna Newsom). Pokud se na jejich koncert nechystáte, vychutnejte si kreace Brezela Goringa a znuděnost Francoise Cactus alespoň na videu

Jako bonus přidávám jednu velmi povedenou a výstižnou fotografii


Update: Další klip.God bless YouTube. Při procházení DVD s muzikou jsem narazil na Skunk Anansie. Poslouchat Hedonism až do konce jsem nezvládl. Vy se podívejte, to je jednodušší a pokud si dobře pamatuju, tak to stojí za to…

Tags: , , , , ,

Nová rubrika/sidebar

Protože se mi vrší věci, o které bych se rád s těmi pěti lidmi, co mě čtou, podělil, a nechce se mi každý den agregovat x zdrojů a distribuovat je do článků, přidávat vlastní názor a zkušenosti… … přidal jsem na straně nový sidebar, kam se budu snažit přidávat malou část článků, které mě zaujaly.

Tags: ,

Ucpal jsem Flickr

Nechtěl jsem to dělat a snažil jsem se tomu vyhnout. Přesto se nepovedlo. Z cest jsem si přivezl víc než tisíc fotek, většinou spíš poznámek pro vlastní potřebu. Proto mi dělá velké problémy vybrat, co by mohlo být zajímavé pro ostatní. Zatím jsem na Flickru vytvořil tři sety – o ostrově Ven, výběr fotek z analogové SLR a street art, nápisy a moje poznámky z Berlína.

První dva sety mají snesitelný počet fotografií, Berlín doporučuji jen velmi otrlým surfařům se spoustou volného času. Bohužel jsem se nedostal (a už na to ani nemám náladu) ke zpracování fotek z Kodaně a Švédska. Tuhle část asi nechám na fantazii internetového obecenstva a až prach zničí zapadlé DVD, zbude už jenom moje paměť.


Pokud vás zajímají podobné fotky, možná ten Berlín riskněte

PS: Bohužel mi prakticky nikdy nepřálo slunce nebo počasí, čímž se nechci vymlouvat – fotograf jsem na prd – jen mě mrzí, že se mi nic nepovedlo zachytit v plný kráse.

Tags: , , , , ,

From Denmark with love

Pokoušet se psát o berlínském kulturním (?) dění by pro mě byl náročný úkol. S Dánskem je to jednoduché – co mě v Kodani nejvíc překvapilo, byl velmi chudý kulturní život. Zastavím se krátce u dvou “věcí”, které mě zaujaly za poslední dva dny v Dánsku.

Japonka v černobílém supermarketu…

Produkty od skupiny FLOW jste již možná někdy zahlédli nebo vás něco podobného napadlo. Sám jsem výrobky FLOW znal a slyšel o podobné klauzurní práci na AVU. Nicméně FLOW dovedli tuto myšlenku nejdále. Od roku 2004 nabízí FLOWmarket v Dánském designovém centru produkty pro zlepšení života v současném světě. Pro každou oblast z takzvaného FLOWmodelu.

V řadě Individual flow najdete například zabijáky stresu, nalézače identity, vnitřní klid, pauzu nebo holistické uvažování. Collective flow obsahuje toleranci, čas jeden pro druhého, prostor bez reklam nebo kolektivní vědomí. Kategorie Environmental flow nabízí čistou vodu, odstraňovače environmentálního znečištění nebo biopotraviny.


čistý vzduch

Prázdné bílé krabičky s černým bezpatkovým nápisem trochu připomínají běžný prací prášek. Kromě plných regálů najdete v obchodě i několik citací členů FLOW a fakta o životě v dnešním světě ilustrující význam výrobků. Produkty mají svoji cenu, kterou musíte u pokladny zaplatit. A ta není nízká – FLOWmarket nabízí ty nejvzácnější komodity dneška.

U kasy v DDC jsem se zeptal Japonky, jestli ví, že se za ně opravdu platí. Pak jsem se zeptal, jestli ví, že jsou to prázdné krabičky. Pak jestli si radši nekoupí katalog. Pak jsem ji po kratším rozhovoru nechal zaplatit 3500 korun za pár deka vzduchu a papíru. Snad jí její produkty budou sloužit dobře a dlouho (product lifetime extension v košíku ale bohužel neměla).


košík – zatím ještě poloprázdný…

Jediná věc mě na FLOW trochu mrzí. V nabídce mají i tašku, skutečný produkt, u které deklarují její organický původ. Obecně mě překvapuje, jak rychle získává tato blbost přízeň. H&M má v nabídce oblečení z organické bavlny stejně jako Nike. Ekologický způsob získávání bavlny je ovšem pro životní prostředí násobně náročnější než ten konvenční. Vážně – v čem je organická taška lepší než normální? Kdybysme ji nahodou někdy chtěli sníst? Aby nám nevyskákala vyrážka na dlaních? Třeba mi to někdo vysvětlí v komentářích…

… a Chilan z růžového státu

Nevím, jestli je Marco Evaristti provokatér, mediální manipulátor, umělec nebo si jen “plete apel s uměním“. Možná jste stejně jako já četli o masových knedlíčcích, obsahujících Marcův tuk, který získal liposukcí. Jeden knedlíček prodával Evaristti za více než čtyři tisíce dolarů. Jindy vystavil mixéry se zlatými rybičkami a návštěvníkům nechal možnost stisknout červené tlačítko. Podobných, více nebo méně šokujících, projektů má na svém kontě pořádnou řadu.

Inspirován Bolkem Polívkou vyhlásil před dvěma lety Marco, který už 24 let žije v Dánsku, existenci vlastního státu. Pink State má ve znaku růžového slona a na pinklistu vede zlosyny (Haider, Bush, Kim Čong Il…), kteří nesmí překročit jeho hranice. Ty Evaristti stanovil teprve letos, když podle návodu Björk vystoupil na vrchol nejvyšší hory a deklaroval nezávislost.


Růžový stát na vrcholku Mont Blanc

Přestože by mělo být možné získat pas Růžového státu, mně se k němu nepovedlo proklikat. Každopádně budu Marca dál sledovat. Umí být i hodný kluk, který pro kodaňskou Cow Parade vytvoří “komorní” krávu bez krve a kontroverze (bohužel mi zrovna došly baterky ve foťáku).

Tags: , , ,

Odposlechnuto

na pánských záchodcích, kam doléhal zvuk z těch dámských (proč spolu ženy vlastně na záchodcích tak často mluví?)

Hana 1: “No, aby to nedopadlo jako v tý Paříži. Tam mi foťák spadl do arabskýho záchodu.”

Hana 2: “Fakt, jo? A to jako jakej foťák?”

Hana 1: “Normální. Takže byl v prdeli. No, von by teda i digitální foťák byl v prdeli.

Von vlastně neni žádnej foťák, kterej by byl úplně vodotěsnej.

Teda kromě těch, co jsou dělaný pod vodu…”

Tags: ,

Uzavřený dopis Xavieru Baumaxovi

Milý Xaviere,

včera se odehrál v pořadí čtvrtý můj/Tvůj koncert. Bylo to krásné přivítání v České republice, na Střeláku hezký holky a dobrý pivo, dlouhý fronty a letní déšť…

Nemůžu Ti ale neříct, že Tvá nová aranžmá lehce zavání. Uvědomuješ si, že ten “orchestr” Tvůj říz sráží na úroveň parodie? Jasně, jasně, chceš mi říct, že to je větší libovka, že si na tý muzice pak víc ujedeš, že Tě ten jamíček baví. Že Tvůj hlas může bejt až tak čtvrtá věc v pořadí, co slyším, protože to prostě jede. Ale mě to včera moc nebavilo.

Jako vždycky jsem samozřejmě ocenil Tvé improvizace, texty, beatboxing i vtip, ale stejně bych si radši trochu zapařil, zazpíval. Takže kdyby to někdy šlo vrátit k původnímu, tak se zase uvidíme, zatím si nechám o Tvých koncertech jenom vyprávět.

Zdravím,

Ahasver

Tags: ,