Imprese III.
Posted by ahasver
Tags: design, fotografie, hudba, imprese
Molo22 sucks big time
Posted by ahasver
(sliby se maj’ plnit)
Včera jsme se s Víťou vypravili na oběd. Po chvilce váhání jsme zamířili do blízkého Mola22. Při jeho otevírání jsem měl docela radost – holešovický poloostrov zrovna neoplývá příležitostmi k příjemnému obědnímu posezení. Hned první návštěva mě z nadšení vyvedla – studenou rajskou omáčkou, rozmočenými knedlíky a ristrettem se studeným mlékem. Jak už to tak bývá, časem jsem přidal další šance. Což se osvědčilo. Do včerejška…
Usadili jsme ke stolu, objednali (já bílý střik a lososový krém, Víťa vodu a těstovinový salát z poledního menu). Střik, voda a krém přišly takřka zároveň, omluvil jsem se a začal jíst. Po půl hodině jsem měl dávno sněděno i vypito. Tou dobou už jsem dokonce 15 minut čekal na další pití. Můj spolustolovník na tom byl hůř – čekal stále na svoje jídlo. Číšník se omluvil a řekl, že se zeptá v kuchyni. Za další čtvrthodinu jsem se ho zeptal já, kdy už nám salát přinese. Po ujištění, že brzy, a další čtvrthodině sezení s kručícím žaludkem jednoho z nás, jsme požádali o účet.
Když se mi podobná situace stala naposledy před dvěma lety v Příčném řezu, omluvili se, přinesli nám náhradní jídlo a celý oběd byl zadarmo. Po hodině marného čekání v Molu22 se dočkáte kyselého pohledu a účtu v plné výši. Pak odejdete jinam na oběd, se zpožděním na všechno, co vás čeká.
Andrew Bird mi nejde z hlavy
Tags: hudba, jídlo, praha, restaurace
Krtčí kůže v pohybu
Posted by ahasver
(Moleskine Detour Exhibition)
Když jsem si před lety (to už je to tak dávno?) koupil první zápisník Moleskine, bavil jsem se vyhledáváním fotek dalších hrdých majitelů na Flickru. Protože sám vedu poměrně klidný zápisník, kde černou linku tenkého fixu tu a tam odvážně přeruší náhodná modrá, když mi dojde náplň, obdivoval jsem a stále obdivuji těkavé a přetékající Moleskiny plné tvarů, barev, fotografií a kreseb.
Dnešek mou malou zábavu přenesl na novou úroveň. Díky YouTube a Detour Exhibition jsem objevil videa Moleskinů, jimiž jejich majitelé listují. Otevírají pro diváka svět vlepených vstupenek, portrétů z kaváren, různorodých nosů, pestrých animací nebo storyboardů. Někdo ve svém Moleskinu jen tak bezcílně čmárá, někdo kombinuje deník s vlepenými důkazy událostí, jiný preferuje koncepčně pojaté vytváření “knihy”, koláží nebo leporela. Z toho, co jsem dnes viděl, namátkově vybírám sem, pro další hledejte na YouTube. Mimochodem, mezi účastníky “výstavy” naleznete například i Rosse Lovegrovea nebo Renza Piana.
Zároveň mě zaujala 3D abeceda (tedy – ABC3D), pop-up kniha podobná těm pohádkovým, které si pamatujete z dětství. Grafička Marion Bataille vytvořila pro každé písmeno vlastní styl “vykouknutí” z knihy. Nejlepší efekty ale pro mě představují dvojpísmena na jedné straně – podívejte se sami.
Blondýna se vrací – pomalu a něžně
Není to tak dlouho, co jsem se tady vyznával z fascinace klipem “Ride a White Horse” od Goldfrapp. Ti nyní vydali nové – pomalé a něžné – album Seventh Tree. Po diskotékových rytmech předchozího alba Supernature (remixová alba se nepočítají, že ne, Martine?) je ta změna zvláštní, ale zatím se poslouchá dobře.
Druhá navrátivší se blondýna z Londýna Lyonu způsobila, že můj život taky hraje pomalými a něžnými rytmy. Kolébají mě v nich zvony v Michalské, dlouhé snídaně a dozvuky francouzštiny, která se jí pořád proplétá svéráznou češtinou.
Pokud jde o další zprávy z mého života, tak jsem dnes asi přišel o chuť! A taky jsem si bůhvíproč koupil nový zápisník.
Tags: 2.0, animace, design, hudba, ilustrace, moleskine, osobní, video, výtvarné umění
Videa07
Posted by ahasver
Server YouTube navázal na svoji tradici a vyhlásil i letos nejlepší videa za uplynulý rok. Přestože žádné z videí již není pro uživatele internetu taková “pecka”, jako byla videa loňská, i tak některá stojí za podívanou. Na YouTube se naučíte složit rubikovu kostku nebo se dozvíte, že LonelyGirl15 je mrtvá. YouTube si stále dává záležet na amatérismu, proto je i klip oceněný v kategorii muzika stejně jako loni statický. Vévodí mu především zpěv, který je sice výborný, ale na můj vkus dost dlouhý a monotónní. Jako bonus přidávám jedno mimčo, co se směje trhání novin, a YouTube přeju do příštího roku lepší výběr a uživatelům možnost lepšího výběru.
PS: Pokud vás Tay Zonday, pro něhož nenacházím vhodnější slovo než ujeťák, zaujal, jeho Chocolate Rain si můžete stáhnout tady.
Démoni
Posted by ahasver
(ale začneme koláží, Berlínem a Garfieldem)
V podzimně-zimní kolekci ’08 pro ženy od Versaceho se kupodivu mihne Berlín. Nejenže se mi líbí fakt, že si u Versaceho vybrali Tima Roelofse jako obtiskuhodného výtvarníka, i Roelofsovo koláže, kde je Berlín představen z nejrůznějších stran a úhlů, ale samotná kolekce vypadá celkem dobře. Takže pár fotek…
punk je tady – zdravím Darinu a díky za věnování;)
(… und Neckermann macht’s möglich)
wild East
doma?
pro další fotky zajděte na Wallpaper
Jak by Garfield vypadal bez Garfielda se můžete podívat na blogu “garfield minus garfield“. Moje odpověď je – pořád dobře, možná ještě líp. A autor blogu dodává:
Who would have guessed that when you remove Garfield from the Garfield comic strips, the result is an even better comic about schizophrenia, bipolar disorder, and the empty desperation of modern life?
Friends, meet Jon Arbuckle. Let’s laugh and learn with him on a journey deep into the tortured mind of an isolated young everyman as he fights a losing battle against lonliness and methamphetamine addiction in a quiet American suburb.
All of your demons will wither away…
Ani nevím, proč jsem si na ni dneska vzpomněl. Ale plní moje uši už nějakou dobu. Navíc – chrabrý hrdina, co vysvobodí pannu ze spárů klavíru za podpory vokálů ýbrkůl Macy Gray s hudbou od Fatboye Slima – to si přece nemůžu nechávat pro sebe.
PS: pokud to nevíte, tak Radio Akropolis tímto týdnem končí své vysílání. Spěte sladce
Tags: berlín, design, fashion, hudba, koláž, komiks
Hornbachrgeld
Posted by ahasver
(Jippi Ja Ja Jippi Jippi Jej)
Na PerfectCrowdu jsem se dozvěděl, že Blixa Bargeld natočil reklamu pro Hornbach. To mě přivedlo k novému klikání Youtubem (zdravím Petra)…
Všeuměl Bargeld, vůdčí postava legendárních Einstürzende Neubauten a Caveových Bad Seeds, zuřivě deklamuje nebo něžně frázuje nabídku z aktuálního katalogu Hornbach. SILIKATFARBE
Pokud vás němčina navnadila, zkuste si sami zarecitovat Handkeho…
I have a proposal for ya
Při youtubovém pátrání po irském přízvuku jsem narazil na následující video. Smál jsem se, až jsem málem spadl ze židle. Tak, angličtinu na nejvyšší level vytočit a teprve pak klikat
Tags: berlín, hudba, marketing, reklama, video
Výlet
Posted by ahasver
(a Maxim V. na Creative Review)
Vždycky, když na serveru, který mám ve svojí RSS čtečce, zahlédnu české jméno, mám velkou radost. Nejvíc mi jich způsobuje Maxim Velčovský, který se pravidelně někde objevuje hlavně se svým Josífkem. V pátek o Maximovi padla zmínka na Creative Review, celosvětově jednom z nejvýznamnějších internetových magazínů nejen o designu. Tentokrát v návaznosti na jeho účast na přehlídce Design Indaba. Na CR zmiňují i kostel sv. Bartoloměje v Chodovicích, který Maxim spolu s Jakubem Berdychem vybavil například bílými pantonkami s vyřezaným křížem…
Shodou okolností jsem v pátek do Chodovic vyrazil. Výlet začal v Hradci Králové, kde jsme prošli staré město, obdivovali Kotěry, Gočáry, Sandery… Seděli jsme v Cuba Libre a v Differentu. Different stojí za delší zmínku – interiér je vybaven sedačkami ze starých karos, na zdech velké komiksí výjevy. Příjemná obsluha ochotně připravila i nápoje v lístku neuvedené, rajčatová polévka s parmezánem chutnala výborně, celkově příjemný zážitek.
Different
Po pátečním odpoledni v Hradci jsme odjeli do Hořic. Večer jsme strávili v kuchyni, řídíce svět, ve společnosti červeného vína a dobrého jídla. Spal jsem ve velkém pokoji s krbem a velkou postelí, po které jsem se celou noc roztahoval. Sobotu jsme prochodili v Hořicích, kde se každoročně pořádá sochařské sympozium. V Hořicích díky němu najdete Galerii plastik a park soch, kde má zastoupení Šaloun i Gebauer. Hořice, jsou vůbec zvláštní a kulturní malé město. Vždycky jsem si myslel, že tyhle atributy s sebou nutně nesou i úctu obyvatel k místu, kde bydlí. Bohužel, i v Hořicích je prodán kus náměstí Lidlu a starý pivovar se proměnil na hernu s barem…
park soch v Hořovicích, městě kamenné krásy. Více ilustrativních fotek na mém Flickru
A jak to bylo s Chodovicemi? Po umístění mobiliáře od Velčovského byl kostel odsvěcen a dnes slouží jen “kulturním” účelům. Takže není každodenně přístupný a smí se do něj jen v době konání nějaké akce. Škoda
PS: Kate Nash is my ears (díky punch for lunch, stejně jako za navigaci v Hradci)
Tags: architektura, čr, design, fashion, hudba, kultura, výlet
That boy needs therapy
Posted by ahasver
(… a budeme si dělat vlastní věci. Klipy, chápeš… [2.])
Při poslední přehlídce videoklipů z YouTube jsem úplně vynechal jeden z mých nejoblíbenějších klipů. Street Spirit od Radiohead je klip, který někoho zaujme, někoho nechá chladným, někoho bude otravovat. Klikat by měly citlivé duše a jemné povahy…
Zároveň mě 29 Brilliant Music Videos na Smashing Magazine navedlo na pár nových a na další jsem si vzpomněl. Klip Frontier Psychiatrist od The Avalanches v sobě kombinuje snad prvky všeho z brakové kultury a psychoanalýzu. You’re crazy in the coconut!
War Photographer od Jasona Forresta je zase podivnou směsicí anime a vikingských ság, přičemž souboje mezi sebou vikingové svádí pomocí čeho jiného než hudby.
Nejsmutnější klip, který znám, je video pro Mobyho In This World. Jennifer Price prosící Lordy don’t leave me all by my self doprovází příběh malých roztomilých mimozemšťanů, dojemně neschopných navázat kontakt ve světě přerostlých lidí.
Poslední klip od Royksopp vám připomene všechny návody, manuály, schémata a učebnice přírodopisu, co jste v životě viděli. Někteří si vzpomenou na Škodovy dětské encyklopedie na všechno. Možná proto se takový klip natočil k písni s názvem Remind me (nebo taky ne:)). Jestli máte rádi Royksopp, podívejte se i na What Else Is There.
České hrany v Berlíně
Posted by ahasver
(taky bych jel…)
V Českém centru v Berlíně byla předevčírem zahájena výstava Die Architektur des tschechischen Kubismus (1911-1914). Na BerlinDesignBlogu k tomu dodávají “Nach Paris wurde Prag ab 1909 zum zweitwichtigsten Zentrum des kubistischen Stils in Europa.” Pro obyvatele Prahy možná zbytečné, pro perly kubismu člověku stačí přecijenom znát jen nějakých pět lokací, pokud počítáme i Králíčkovu lampu. Ale komukoliv jinému se pravděpodobně nabídne výstava části toho nejlepšího, co se v kubistické architektuře odehrálo. České centrum v Berlíně se nachází v prominentní lokaci, v těsné blízkosti Checkpoint Charlie, U-Bahn Kochstraße. Kurátorem výstavy je (jak jinak) Zdeněk Lukeš a výstava vzniká ve spolupráci s Frágnerovou galerií (jak jinak…). Jestli se málo vyskytujete v Praze, zato hodně v Berlíně, výstavu si nenechte ujít
Cure plní mé uši
Tags: architektura, berlín, hudba
Tak nám Wladimir vydá desku
Posted by ahasver
(a něco málo o blogu)
“Teď sem tady, Wladimir pět jedna osm. Haló, Praho, co se stalo, tady je PSH…”
Takhle jsem ho poprvé slyšel v roce 1999, vleže na posteli, mysl pomalou a nohy těžký. Poslouchali jsme ho z tisíckrát překopírovaný kazety na starý hrozný “hi-fi” věži.
Stejně jako já i Wladimir ušel od té doby dalekou cestu. Bývalý (?) sprejer je dnes šéfem vydavatelství Bigg Boss, respektovaným autorem komiksů a ilustrací, zůstává jednou z nejvýraznějších osobností českého hip-hopu… a 25. ledna vydává svoji první sólovou desku.
Gorila vs. Architekt samozřejmě není deskou jednoho člověka. Wladimira na albu podpořili například David Vrbík, Wich, Sifon nebo kráska Katka Winterová. I když má celá deska (i) díky účasti Trafika mnohem blíž k poslednímu albu PSH Rap’n’Roll než k Repertoáru, který je stálicí na mém last.fm, stejně se na Wladimira těším. Vždycky mi byl svým projevem nejsympatičtější z PSH a pro jeho hlas a rap mám nemalou slabost. Proto 8. února překousnu sám sebe a půjdu se do Roxy postavit do řad lidí, mezi kterýma vypadám jak marťan. Zkuste to taky…
Blog updates: Hosting zaplacen, čekám na zaslání přístupových údajů a budu se stěhovat, přátelé. Zavedu taky novou rubriku, tag, s pracovním názvem imprese. Často nemám myšlenky, se kterými se podělit, ale fotka by byla. Stay tuned, díky za komentáře
