Ni san yon zero
Posted by ahasver
(Tosca addicted)
Vinou mého překotného (a zbytečného) pachtění v posledních dnech, nezbývá čas na real ani virtual life. Největším počinem, který se mi podařil, bylo objednání domény a hostingu. Zbývá se zastavit někde u bankomatu a zaplatit, převést už hotový blog na hosting a sbohem, blog.com.
KOC in my head, Tosca in my ears
every day there’s a boy in the mirror
asking me
what are you doing here
finding all my previous motives
growing increasingly unclear
… a budeme si dělat vlastní věci. Klipy, chápeš…
Posted by ahasver
(+ iPhone sucks)
!! upozornění!! Následující post a jeho nadpisy obsahují četné narážky na cizí tvorbu (ostatně jako obvykle). Pokud čemukoliv nerozumíte, znamená to, a) že jsem špatný vypravěč; b) že máte jiné kulturní zázemí. Prozatím to sveďme vždy na druhou možnost, děkuji za pochopení
Včera jsem se vydal na procházku YouTubem, vyzbrojen (pivem a četbou klasiků) jmény mých oblíbenců a pomůckami jako “view by rating”. Samozřejmě, že moje toulky odstartoval Spike Jonze, autor jednoho z nejlepších konceptů v historii hudebních videoklipů. Sabotage od Beastie Boys je klip, který znám od Spikea nejdéle, vždycky mě potěší a zvedne mi náladu. Dál se k videoklipům od trojice Jonze, Cunningham a Gondry nebudu (vědomě) vracet, ale vy určitě prolinkujte obsahy DVD s youtube. Doporučuji zejména Elektrobank od Chemiků nebo Drop od Pharcyde.
V prvním roce boomu YouTube, 2.0, nás všech a Terry Naomi, uděloval YouTube ceny za klipy a v anketě se umístila i kapela OK Go. Dodneška mě jejich klip nepřestal fascinovat – svojí jednoduchostí, promyšleností, efektivitou. Kolik znáte tak zábavných klipů za tak málo peněz? Kolik znáte starejch chlapíků, kteří se naučí tuhle střelenou choreografii, aby ji zahráli na jeden zátah? Kolik znáte klipů natočených na jeden statický záběr?
OK, jeden další znám. Je od Benna Benassiho k jeho “Satisfaction”. Určitě se podívejte na jeho stránky pro necenzurovanou verzi klipu “Who’s Your Daddy?”
V první verzi tohoto postu jsem zapomněl na můj takřka každodenní ranní budíček. Klip k Deceptacon od Le Tigre by tady ale chybět určitě neměl.
Nakonec, především pro mužskou část obecenstva (je nějaká?), všeshrnující klip k albu Different Tastes of Honey od Tosky. Kdyby to někdo promíchal s She Woolf Daydreaming od Kid Loca, tak to bude nejvíc sexy klip, co existuje (guaranteed!)
A slíbený bonus v podobě špatného, špatného iPhonu. David Lynch osobně vám vysvětlí, proč filmy na mobilu prostě NE.
Update: Nemohl jsem odolat a musím sem přidat ještě ultrapozitivní klip “na jeden zátah” od Feist – One Two Three Four. Po shlédnutí klipu na Mushaboom a It’s All So Quiet od Björk jsem začal přemýšlet o tom, že se naučím tancovat. Nebo alespoň stepovat…
This could be something beautiful
Posted by ahasver
(McDonaldisation 2.0)
Je to už přes rok, co Terra Naomi uchvátila velkou část internetové populace svým videem “Say it’s possible” na serveru youtube. Když Terra dostala nahrávací smlouvu od velké společnosti, přestal jsem její popularitu sledovat, čekal jsem, že o ní uslyším z jiných zdrojů… Dnes má Terra za sebou profesionální nahrávky i videa. Je to ale nakonec opravdu úspěch?
Představte si, že si doma píšete písničky do notesu. Jednou se rozhodnete, hodíte si webkameru na monitor, sednete si proti němu, namíříte ji na sebe a na jeden zátah nahrajete svoji písničku. Jen tak, vsedě, bez efektů, většinu času se zavřenýma očima. A miliony se do ní zamilují…
Když to šlo jednou, půjde to přece podruhé. Terra k tomu píše: “I asked people from around the world to film themselves answering the question “what would you do/want if anything were possible?” in three words or less. THANK YOU to all of you. This project is a true reflection of what we can do together.”
I druhý, poloprofesionální, pokus Terry vyšel. Především díky autentičnosti vzkazů lidí přesně podle vzoru 2.0 všechno stále funguje a drží pohromadě. V tento moment zasahuje nahrávací společnost a vydává “oficiální” video. Saturací ke sterilizaci!
Tags: 2.0, hudba, marketing, trendy
Fascinace autokracií
Posted by ahasver
Přiznávám se. Dostali mě. Pravda – ironického konzumenta není těžké dostat na barvotiskovou monumentálnost a kýčovité hrdinství…
Psal jsem tu o stadionech, produktech totalitních režimů, a dnes jsem dostal do ruky další podobný výtvor. Reklamu Číny a Adidas na… no, na Čínu. Tady je (klik pro větší)
Co právě teď dělám
Píšu si na Skype a icq s několika lidmi, divím se (stále ještě) nad článkem o upřímné miss – “Mám přítele. Ale neslibuju, že spolu vydržíme“, bavím se díky “Girls suck but you don’t” (a při představě “Guys suck but I don’t” prskám smíchy), toužím po Morgensternovi a učím se švédštinu. Poslouchám Toscu. Stahuju šablonu č. 1 (Šohaj) a č. 2 (Batman) od PukPuk. Těším se na zítřejší sushi, netěším na zítřejší zařizování.
Co mě žere
Restaurace Molo 22 trochu sucks, víc připíšu na Flickr (někdy). Český služby, kdykoliv, kdekoliv, jakkoliv
Tags: design, hudba, literatura, marketing, média, osobní, reklama
Špatný nebo dobrý?
Posted by ahasver
… virální marketing (a taky trochu o designu, Vánocích a hudbě)
Vodafone se s letošní vánoční kampaní moc nevytáhl. Kdo ale sleduje trend nebo i zákulisí, není překvapen. Co mě překvapilo, byl tento pokus o vyvolání infekce. Vytvořit si názor na tento virus je pro mě stejně těžké jako na taneční kreace Grahama Mahera – je to tristní nebo si toho nikdo nevšimne? Uvěří lidé opravdu neformálnosti a neplánovanosti sdělení “Tak takhle nějak skončilo poslední předvánoční setkání vedení Vodafonu… I když původním úmyslem nebylo tuto cover verzi (..) publikovat.” a začnou si ho spontánně a radostně posílat?
Nevím. Na idnes se tenhle klip dostal po třech týdnech, ke mně e-mailem nebo jiným kanálem asi jenom dvakrát… Rozhodně to tedy zatím není zdrcující úspěch. Tak Vodafonu aspoň maličko pomůžu, protože ho mám rád
Kratičká – Jozef Kaban nastupuje za měsíc a kousek do funkce šéfdesignéra Škody Auto. Kaban se proslavil designem Bugatti Veyron, nejdražšího automobilu na světě.
Vánoce by byly o hodně zábavnější, mít stromeček s ozdobami od Reiko Kaneko (ne koneko, pozor!:))
Last but not least: soundtrack of the day (a úžasný video) – Goldfrapp – Ride a White Horse
Tags: design, hudba, marketing, reklama, trendy
Kávo-addict
Posted by ahasver
Z lásky ke kávě může člověk udělat leccos. Osobně trávím hodiny a dny po kavárnách a trpělivě si vyrábím návyk. Někdo ale jde ve svém počínání ještě dál – například zavrhne svoji lásku k Georgi Clooneymu! Další chod mojí snídaně – kulturní guerilla.
Soundtrack pro dnešní den – Hey You
PS: Zavádím novou rubriku copy&paste… Věci, které chci vypíchnout víc než jen přidáním na sidebar (který teď stejně zanedbávám), ale nechci komentovat
Tags: copy&paste, hudba
Stupidní design a plastické superstar
Posted by ahasver
Dny ubíhají jeden za druhým a každý večer je jako vydechnutí po hektickém nádechu. Když nejsem někde venku, neobdivuju se nebi nad Petrohradem nebo se nedojímám nad něžně se líbajícími bezdomovci (ti jsou ve Vršovicích bůhvíproč opravdu sympatičtí…), sedím před monitorem a rovnám den. Vyhledávám všechno, co mě přes den zajímalo, prodírám se elektronickým balastem, pročítám nashromážděné odkazy atp. (jak by dodal Ouředník) Tohle je ukázka dalších takových 15 minut na internetu… Tentokrát obšírně
Sexy astrofyzik
Proč by se v US nemělo učit o inteligentním designu? Většina argumentů spočívá v suchopárných řečech o darwinismu a evoluci, výběru a svobodě volby vyznání. Nejjednodušší a nejpřitažlivější odpověď dává astrofyzik Neil deGrasse Tyson. Ten v USA uváděl tamější Okna vesmíru dokořán a napsal několik bestsellerů. Časopis People ho vyhlásil jako nej-sexy žijícího astrofyzika a Time ho zařadil mezi 100 nejvýznamnějších vědců a myslitelů. Inteligentní design by je tedy podle deGrasse nesmysl vinou slova Inteligentní. V prezentaci, kterou přednesl na konferenci Beyond Belief, ukazuje, co všechno bylo (v případě designu) špatně navrženo. A tvrdí, že design lidí, Země i vesmíru je prostě stupidní.
K prezentaci se nedá nic dodat, snad jen to, že kdybychom opravdu měli všechny ty tři otvory, pravděpodobně bychom velmi dobře zvládali multitasking, což by taky nebylo k zahození.
Schumanova kapela
Zbylých pár minut, které jsem si vyhradil pro napsání tohoto postu, věnuji Stereo Total. Jejich poslední album, Paris-Berlin, jsem dnes celý den poslouchal, protože I wanna be plastic too. V říjnu budou předvádět svoje tanečky v Rock Café (a v listopadu tu bude Róisín Murphy, v září zase Joanna Newsom). Pokud se na jejich koncert nechystáte, vychutnejte si kreace Brezela Goringa a znuděnost Francoise Cactus alespoň na videu
Jako bonus přidávám jednu velmi povedenou a výstižnou fotografii 
Update: Další klip.God bless YouTube. Při procházení DVD s muzikou jsem narazil na Skunk Anansie. Poslouchat Hedonism až do konce jsem nezvládl. Vy se podívejte, to je jednodušší a pokud si dobře pamatuju, tak to stojí za to…
Tags: 2.0, design, hudba, internet, kultura, osobní
Uzavřený dopis Xavieru Baumaxovi
Posted by ahasver
Milý Xaviere,
včera se odehrál v pořadí čtvrtý můj/Tvůj koncert. Bylo to krásné přivítání v České republice, na Střeláku hezký holky a dobrý pivo, dlouhý fronty a letní déšť…
Nemůžu Ti ale neříct, že Tvá nová aranžmá lehce zavání. Uvědomuješ si, že ten “orchestr” Tvůj říz sráží na úroveň parodie? Jasně, jasně, chceš mi říct, že to je větší libovka, že si na tý muzice pak víc ujedeš, že Tě ten jamíček baví. Že Tvůj hlas může bejt až tak čtvrtá věc v pořadí, co slyším, protože to prostě jede. Ale mě to včera moc nebavilo.
Jako vždycky jsem samozřejmě ocenil Tvé improvizace, texty, beatboxing i vtip, ale stejně bych si radši trochu zapařil, zazpíval. Takže kdyby to někdy šlo vrátit k původnímu, tak se zase uvidíme, zatím si nechám o Tvých koncertech jenom vyprávět.
Zdravím,
Ahasver
Frustrovánek na střeláku
Posted by ahasver
Zítra večer zve všechny příznivce neofolku k tanci a poslechu na Střelecký ostrov pan Xavier z Baumaxu.
Frustry jsou do kopru dobré lustry,
je načase zapnout bustery
a ty tě tak trochu probudí
Frustrovánek dnes klouzaje po sněhobílých soustrovích přikřídlil na Ruzyň a tak nejspíš přijde taky.
P. S.: Pokud někdo čeká zážitky z cest, bude si muset počkat. Na estetické zážitky se ale můžete těšit již v nejbližších dnech.
Umění v ulicích
Posted by ahasver
Letos prý má Sculpture Grande být na “vyšší úrovni”. Uznávám, že to jediné, co jsem viděl – prase před Obecním domem od Jana Kadlece – mě pobavilo. Zvlášt, když jsem napoprvé viděl z druhé strany jen skokanský můstek. Poté přišlo druhé překvapení, ještě veselejší – i když prasečího skokana mi nakonec bylo skoro líto.
pro víc prasete flickněte sem
Pokud ale Sculpture Grande opravdu chce být lepší a aspiruje na “evropskou” úroveň, nemělo by mít na úrovni i webové stránky? Pominu skutečnost, že ještě před týdnem nefungovaly. Ale proboha, vysvětlí mi někdo, proč slouží fotogalerie jako prezentace nejrůznějších celebrit, “celebrit” a noname existencí? Kdyby se namísto prazvláštního pokusu o design ve flashi GAF soustředila na skutečnou prezentaci akce, jako to dělají například ve Vídni při prezentaci Kunst im öffentlichen Raum. I když jenom v HTML.
k tanci a poslechu (a úplně mimo)
pro smích klikněte zde, pro pláč zde
PS1: kdo by mi chtěl vytýkat, že všechno jenom kritizuju, ať si prosím všimne, že chválím Vídeň a prase!
PS2: den před ukončením pracovního poměru jsem zjistil, že se mi v práci všeobecně přezdívá iPod – což mě pobavilo
