Shakespeare a ti druzí
Posted by ahasver
Inspirován blueskinem, pouštím se na tenký led osobních zápisků a vyznávám se ze svojí lásky ke kavárně Shakespeare.
Můj domov mimo domov, Shakespeare a synové, pro mě znamená opravdu hodně. Svědčí o tom i fakt, že jsem za posledních sedm dnů strávil v Shakes víc času než kdekoliv jinde (nepočítám spánek). Můj vztah s tím zvláštním místem, kde barmani klábosí s bezdomovci, cizinci, lůzry i konceptuálními umělci, se pro mě překvapivě velmi rychle rozvíjí a zintenzivňuje.
Když jsem se zastavil dnes večer, přihrnul se ke mně Železňák, barman, fotograf a motorkář, podal mi ruku a že prej má novej účes, že se inspiroval mnou. Dohola to nebylo, takovej sekáč jako já neni, ale beru, že střihnout těch dvacet centimetrů chtělo odvahu.
Poprvé jsem se dneska začal učit, jak se dělá kafe, a jak to tak vypadá, tak se možná někdy za ten pult i postavím. Zatím si za něj můžu skočit pro pití…
V neděli jsem řekl Kristýně “Překvap mě” a výsledkem byl krásnej meloun, kterej přede mě postavila rozkrájenej na kousky, a piškoty s čokoládou. Včera jsem zase dostal domácí buchty. Jarek si ke mně v sobotu přisedl a začal se se mnou bavit. Večer Kajetán dotáčel film, ve kterym asi budu zvěčněn.
Steve mi vyprávěl o svojí práci pro Český rozhlas a společně jsme si zanadávali na poměry v českých médiích. Natalie pracuje pro nadnárodní stěhovací firmu a závidí mi moji odvahu, protože ji její práce nebaví. Steve 2 to má odsud nasměrováno do Latinské Ameriky a jemu zase závidím já.
Je pro mě zvláštní mít pocit, že někam patřím, je zvláštní, mít ho tak brzo. Ale ty zelený kachlíky, červená stěna a bezprostřední lidi – to snad ani nejde vnímat jinak. Určitě jsem si přál jinej domov, než je tenhle, a chybí tady ta nejdůležitější osoba, ale koneckonců – lidé míní, život mění.
Noc je půlka dne
Posted by ahasver
(aneb sedmidenní status report)
Stěhování: 1
Poznáni: Jana, Markéta, Petr, Tomáš, Jarek, Viktor, 3x Pavel (kde se jich tolik bere?), Kryštof, Natalie, 2x Steve, 2x Jakub, Lenka, Dan, Kajetán, Pavla
CD: zakoupena Nina Simone, objevení skladby od Xavíka
Opilost: 5x
Captainn Morgan Spiced: ano, byl jsem to já, kdo je vypil všechny
Kocovina: 0 (kupodivu)
Zhroucení: 1
Příjemná překvapení: 5
Nepříjemná překvapení: 2
Příjemná povídání: 8
Knihy: V + W, Lin-Ťi, Bradbury
Výpověď: 1
Výčitky svědomí: 163
Nové: batoh, stan, Nina, Bradbury, V + W
MP3: stálice + Nina a The Knife
Internet: 2x blogpost, last.fm
Deník: 10 stran
Vedro: hrozný
Spánek: někdy přijde
Tags: osobní
Nic a pohlavek
Posted by ahasver
– Opate, prozraď mi, kde najdu nejkratší cestu, jak se stát buddhou?
– Ty hledáš nejkratší cestu?
– Tu nejkratší, opate – opakoval Jen-Čao, načež mu Lin-Ťi nečekaně vrazil mohutný pohlavek…
– Nevím.
– Dávej pozor, není to těžké. Když budeš mít hlad, najez se, když budeš mít žízeň, napij se, a když budeš ospalý, jdi si lehnout. Po řece nechtěj nic jiného, než aby byla řekou, po hoře, aby byla horou – pravil opat Lin-Ťi, ale ani ho nenapadlo čekat, co mu na to žák odpoví. Obrátil se na lůžku a v tu chvíli usnul.
– Nic! – zněla Lin-Ťiho pohotová odpověď
Šu-La-Ce
Ranní rozhovory v klášteře opata Lin-Ťiho
Tags: literatura, osobní
první
Posted by ahasver
doteď jsem nevěděl, co bych psal… uvidíme, jestli mě čas změnil
