Telegrafem z posilovny
Posted by ahasver
(= out of office)
Zítra nejspíš napíšu krátké ohlédnutí za děním okolo Pandy/Landy. Ještě předtím se ráno stavím v bazénu, což bude po pár týdnech první věc, kterou udělám pro svoje tělo (pokud se nepočítá zdravé jídlo, sex a dostatek tekutin a spánku). Docela se těším, ale ještě víc se mi chce poté, co jsem viděl reklamy na World Class Gym od ruské pobočky agentury Lowe. Vizuály mi přijdou skvělé, stejně jako direkce a s chutí bych si plakáty vylepil v pokoji. Texty už trochu pokulhávají, i když minimálně polovina z nich je podle mě vtipná. Bohužel neumím vylistovat na Ads of the World všechny reklamy z této série, tak ostatní plakáty hledejte v sekci Recreation and Leisure na tomto serveru.
Vždycky, když vidím podobné kampaně a především vizuály nadnárodních společností, divím se, proč české pobočky vzory matek prostě nepřebírají. V případě World Class připomínám plakáty, využívající polopatických fotografií částí osvalených těl na podivně zbarveném pozadí se sloganem “We create shapes”.
Materialista
Co se věcí, které na stěně mít můžu, týče, pomýšlím si na vydražení díla z internetové aukce “Děti dětem“, kterou pořádá Linka bezpečí. U většiny dražených obrazů mám problém s tím, že něco podobného mi každý měsíc posílá nebo dává moje jedenáctiletá sestra. Nicméně zaujal mě linoryt od (také) jedenáctileté Kateřiny Šamajové ze série “Můj nejlepší kamarád”. Tak uvidíme, jak se svým stropem pochodím…
Tags: design, ilustrace, reklama, trendy, výtvarné umění
Nic než národ…
Posted by ahasver
… a bambusy (updatováno!)
Novodobý český rytíř, bojující za češství s hlavou vztyčenou, byť vyholenou a tu a tam skrytou v kutaně, Daniel Landa, se vydává na turné. Pro mlčící většinu asi zpráva nulové hodnoty, vždyť už i bratr poslanec Vidím s bratrem náměstkem Bartákem prozřeli a vystoupili z Landova řádu, Landu dávno nepouští v hlavním vysílacím čase na veřejnoprávní televizi a sám Landa se už delší dobu kaje za svoji minulost.
(BTW: Když se řád jmenuje Ordo Lumen Templi, neměli by si členové říkat „lumeni”?)
Chytrý pan plukovník nás na festivalu Mene Tekel poučil: „Neexistuje bývalý černoch a neexistuje bývalý komunista”. Já bych k tomu dodal, že neexistuje ani bývalý neonacista. Proto jsem se dnes pobavil a zaradoval nad aktivitou ostravské autorky Efox, která také pamatuje a na Dana si posvítila.
Udělej si svého Pandu
Efox zároveň poskytla ke stažení i šablony, aby si každý mohl Daniela Pandu či Daniela Čuráka (dle svých preferncí) vyrobit ve svém okolí. Já určitě někde zapandím a doufám, že brzo začnu narážet na vylepšené verze těchto plakátů po celé Praze.
Šablony od Efox doposlány, stahujte pandovo P, Pandu a penis, klauna a mozeček nebo komplet. Díky
PS: Po dlouhé době jsem byl na obědě v Molu 22, kde mě tak nasrali, že zítra můžete očekávat slovní plivance na služby v Česku. Konec hlášení
Tags: design, odpovědnost, street
Krtčí kůže v pohybu
Posted by ahasver
(Moleskine Detour Exhibition)
Když jsem si před lety (to už je to tak dávno?) koupil první zápisník Moleskine, bavil jsem se vyhledáváním fotek dalších hrdých majitelů na Flickru. Protože sám vedu poměrně klidný zápisník, kde černou linku tenkého fixu tu a tam odvážně přeruší náhodná modrá, když mi dojde náplň, obdivoval jsem a stále obdivuji těkavé a přetékající Moleskiny plné tvarů, barev, fotografií a kreseb.
Dnešek mou malou zábavu přenesl na novou úroveň. Díky YouTube a Detour Exhibition jsem objevil videa Moleskinů, jimiž jejich majitelé listují. Otevírají pro diváka svět vlepených vstupenek, portrétů z kaváren, různorodých nosů, pestrých animací nebo storyboardů. Někdo ve svém Moleskinu jen tak bezcílně čmárá, někdo kombinuje deník s vlepenými důkazy událostí, jiný preferuje koncepčně pojaté vytváření “knihy”, koláží nebo leporela. Z toho, co jsem dnes viděl, namátkově vybírám sem, pro další hledejte na YouTube. Mimochodem, mezi účastníky “výstavy” naleznete například i Rosse Lovegrovea nebo Renza Piana.
Zároveň mě zaujala 3D abeceda (tedy – ABC3D), pop-up kniha podobná těm pohádkovým, které si pamatujete z dětství. Grafička Marion Bataille vytvořila pro každé písmeno vlastní styl “vykouknutí” z knihy. Nejlepší efekty ale pro mě představují dvojpísmena na jedné straně – podívejte se sami.
Blondýna se vrací – pomalu a něžně
Není to tak dlouho, co jsem se tady vyznával z fascinace klipem “Ride a White Horse” od Goldfrapp. Ti nyní vydali nové – pomalé a něžné – album Seventh Tree. Po diskotékových rytmech předchozího alba Supernature (remixová alba se nepočítají, že ne, Martine?) je ta změna zvláštní, ale zatím se poslouchá dobře.
Druhá navrátivší se blondýna z Londýna Lyonu způsobila, že můj život taky hraje pomalými a něžnými rytmy. Kolébají mě v nich zvony v Michalské, dlouhé snídaně a dozvuky francouzštiny, která se jí pořád proplétá svéráznou češtinou.
Pokud jde o další zprávy z mého života, tak jsem dnes asi přišel o chuť! A taky jsem si bůhvíproč koupil nový zápisník.
Tags: 2.0, animace, design, hudba, ilustrace, moleskine, osobní, video, výtvarné umění
Pneumatická hvězdička
Posted by ahasver
(dobrou chuť)
Zatímco já si doma poklidně klohnil (mezi hektickým psaním a psaním) vepřovou panenku na barevném pepři a dijonské hořčici, jinde v Praze oslavovali zisk první hvězdičky od Michelinu v Česku. Moje panenka taky nebyla k zahození, ale lépe asi vaří v restauraci Allegro v hotelu Four Seasons. Ten je známý především častými pobyty celebrit a celebritek. Podle informací MF Dnes hvězdičku Gordonu Ramsayovi vyfoukl před nosem šéfkuchař Andrea Accordi. Ramsay, který na svém kontě má hvězdičky už tři, se netajil tím, že si Prahu pro svou novou restauraci vybral právě proto, že zde žádná restaurace michelinskou hvězdičku zatím nemá. Naproti tomu Accordi tu působí již přes rok v zavedené restauraci a hvězdičku má dosud jen jednu. Tak mu to přejme..
Hvězdičky společnosti Michelin mají dnes již málo společného s pneumatikami. Odrážejí skutečnou špičku v gastronomickém světě a jednu z met pro šéfkuchaře. No ale řekněte sami – nezasloužili si Čechové ocenění, jehož bratříčkem je pupkatý Bibendum, už dávno?
Imprese
(klikejte)
Polní tráva od Maxvela
Největší slávu českému designu ve světě přináší dle mých pozorování zcela zjevně čerstvý designér roku Maxim Velčovský. Ať je Maxim jaký chce, já jsem za tohle rád. Díky. Naposledy se stal nejfotogeničtějším modelem na Design Indaba. Alespoň pro dezeen.
Tags: architektura, design, ilustrace, jídlo, praha, street, svět
Démoni
Posted by ahasver
(ale začneme koláží, Berlínem a Garfieldem)
V podzimně-zimní kolekci ’08 pro ženy od Versaceho se kupodivu mihne Berlín. Nejenže se mi líbí fakt, že si u Versaceho vybrali Tima Roelofse jako obtiskuhodného výtvarníka, i Roelofsovo koláže, kde je Berlín představen z nejrůznějších stran a úhlů, ale samotná kolekce vypadá celkem dobře. Takže pár fotek…
punk je tady – zdravím Darinu a díky za věnování;)
(… und Neckermann macht’s möglich)
wild East
doma?
pro další fotky zajděte na Wallpaper
Jak by Garfield vypadal bez Garfielda se můžete podívat na blogu “garfield minus garfield“. Moje odpověď je – pořád dobře, možná ještě líp. A autor blogu dodává:
Who would have guessed that when you remove Garfield from the Garfield comic strips, the result is an even better comic about schizophrenia, bipolar disorder, and the empty desperation of modern life?
Friends, meet Jon Arbuckle. Let’s laugh and learn with him on a journey deep into the tortured mind of an isolated young everyman as he fights a losing battle against lonliness and methamphetamine addiction in a quiet American suburb.
All of your demons will wither away…
Ani nevím, proč jsem si na ni dneska vzpomněl. Ale plní moje uši už nějakou dobu. Navíc – chrabrý hrdina, co vysvobodí pannu ze spárů klavíru za podpory vokálů ýbrkůl Macy Gray s hudbou od Fatboye Slima – to si přece nemůžu nechávat pro sebe.
PS: pokud to nevíte, tak Radio Akropolis tímto týdnem končí své vysílání. Spěte sladce
Tags: berlín, design, fashion, hudba, koláž, komiks
Telegraficky
Posted by ahasver
Původně jsem chtěl napsat delší post o posledních dvou Sagmeisterových projektech a o minulotýdenní Pecha Kucha, ale kdo si všiml, že to poslední týdny flákám, ten si všiml dobře a nemůže ode mě nic podobného chtít.
Nicméně! Dnes mě zaujala tato animace od Emily K. Larned. Takže ji přikládám společně s jejím vysvětlujícím textem a mojí vysvětlující fotografií s loňského letního Berlína. Dalího milenky jsou zřejmě inspirativní univerzálně, napříč národy, světem i vesmírem…
For 100 days between November 2007 and February 2008 I drew a facsimile of a found word everyday. This cross-section of typographic variety was all extracted from the books, periodicals, labels, and packaging cluttering my desk or kitchen table or bookshelf or wherever. The audio track is another (and much more brilliant and amusing) language extraction; likely you’ll recognize it too.
A pár dnešních vytržení z letargie
fashionspace.com – sociální síť pro všechny fashionchtivé
tokidoki designer toys
Tags: 2.0, berlín, copy&paste, design, fashion, fotografie, imprese, toys, video
Imprese II.
Posted by ahasver
(beze slov…)
PS: proveden update článku o polaroidech, zároveň přibyly články na sidebaru… Zajímavý je zejména blog Stefana Sagmeistera a článek ze Smashing Magazinu o designu novin.
Tags: blog, design, fashion, imprese
Bezhlavě
Posted by ahasver
(mám ho v merku)
Decapitator má “nový” projekt. A k němu video (klik)
PS: Uspává mě Emily Haines & The Soft Skeleton…
PPS: Bruslení je velká legrace :)
Tags: design, flickr, marketing, trendy
Things I Have Learned In My Life So Far
Posted by ahasver
(Proč nemá Amazon shipping do ČR zdarma?)
Behold! Nová kniha od Sagmeistera je na světě. Klik…
(… a klik)
Tags: copy&paste, design, literatura
Lodička a parník
Posted by ahasver
(našincovo origami)
Když jsme při výletu za pramenem rozebírali papírové skládačky našeho dětství, vypadalo to zhruba takhle – “Ne – přece parník se skládal z čepice.”; “Tak to určitě ne, parník se dělal ze čtverce a čepice byla normálně.” “Víte o tom kulový, z čepice se dělala lodička.” (poslední – já, hahaha)
Jednomu to nedá a když už jsou ty internety (mimochodem mě udivuje, s jakou lehkostí a jak daleko přesáhl tenhle obrat virtuální svět), tak přeci jenom zjišťuje, jak se vlastně ta lodička složí… Několik skládaček má ve svém archivu Zručný bobřík. Jestli někdy sami doma zatoužíte skládat lodičku, parník, nebe – peklo – ráj nebo kalíšek na pití (od něj to vlastně u pramene začalo), klikněte.
Pokud v sobě nemáte dostatek hravosti a říkáte si “nojo, ale co z toho?”, určitě vás může inspirovat třeba tpod – (ne)obyčejný sáčkový čaj, který na konci šňůrky nemá papírové mávátko/tahátko, ale papírovou lodičku, která vám plave v hrnku, dokud čaj není hotový. Výsledek posuďte sami
Tags: design
