Fauvé nach Ostzé
Posted by ahasver
Už je to tak… Po několika nevydařených řidičských pokusech se vypravujeme autem do Německa. Naštěstí se vinou mých spolucestujících má role v samohybu omezí na pouhé připoutání/odpoutání a případné přepínání mezi interprety pečlivě vybranými pro cestu (PSH, Xavier, Lюк, Goldfrapp, Kate Nash, Justice…). Mými společníky budou Lenka (řidič) a krycí jméno AKU 49-72 (řízený).
Čeká nás Postupim, Berlín, Müritz, Rostock, spousta baltského pobřeží (ostrov Poel, kamenité pláže), Lübeck a Hamburk. Tedy – aspoň si to teď myslím. V rámci rešerší (koupě Lonely Planet Germany, hodiny na Google maps, technická příručka Golfu) jsem zavítal i na Flickr. Můj oblíbenec Godi má pěknou řádku holgofotek z Baltu. Protože moje Holga je v dlouhodobé zápůjčce a ode mě se žádné nádhery nedočkáte, podívejte se cizím okem, co mě (snad) nemine…
PS: Pokud by se vám stýskalo, pak mezičase doporučuji k samostudiu Kinetic Typography nebo Felliniho.
Bílý walkman na obrázky
Posted by ahasver
yet another camera
Koupil jsem si foťák. Ano, není to žádná velká zpráva, okurková sezóna útočí v plné síle i na mě… Ale malý bílý a šedomodrý kompaktní širokáč s haptickým povrchem si mě (minimálně na příštích několik dní) získal. Zatím si strkám prsty do záběru, fotím v příliš tmavých prostředích, kompozici dotvářím šňůrkou a když si foťák roztočím okolo prstu, občas zmáčknu spoušť. Jmenuje se Rainbow
Zatím se můžete podívat na fotky z prvního filmu, do kterých jsem prst nestrčil nijak zásadně (klik na fotku).
Jinak se plánuje dovolená ve vlasti našich milých dederónských sousedů s mírným přesahem do Hamburgu. Prozatimní itinerář – Postupim, Berlín, jezera na cestě k baltu, Rostock, moře, moře, moře, moře, pláž, moře, Lübeck, moře, Hamburg. Těším se
Tags: fotografie, výlet
mein koffeinvoll berlin
Posted by ahasver
Po deseti měsících jsem zavítal do města na Sprévě. Spojeno s velmi příjemnými i velmi nešťastnými vzpomínkami mě pokaždé překvapí rozporem mysli, který u mě cestou nastane. Snídaně v jídelním voze tuhne v krku a nechce proklouznout, Česko mě před hranicemi svírá svým Švýcarskem, mlhou, labským chladem a pískovcem. První německé nápisy upomínají na dávné MMS a první půlnoční dobrodružství na hranicích. Aber jetzt sind wir grenzenlos…
Berlín mě přivítal v Kreuzbergu – Milch&Zucker oranžová kavárna, první gay (z mnoha) sedící vedle mě, první ristretto (z mnoha) s mlíkem. Procházky přinesly čumendu na prvních dvou blešácích, objevení hasičské fontány a skvělého vetešnictví. Vprostřed deště jsem zmobilizoval telefonické sítě a SMS konverzací odhalil otevírací dobu Neue Nationalgalerie (foto) s Miesovou fasádou venku a skvělými surrealisty uvnitř. Večer mezi provazy vody uplynul pod markýzami a v průjezdech Kreuzbergu, v obchodech s módou a kavárnách s toasty.
Shodou okolností a po loňských narozeninách i plánů, moje neděle v Berlíně začínají i končí na Prenzlauer Bergu s malými odskoky na Hackescher Markt. Vždycky je to skvělá neděle, nejlepší, jak jde. Spousta krásných kaváren, spousta krásných lidí, spousta zážitků. Po roce jsem se znovu vyfotil ve fotobudce a asi jsem se opravdu změnil. Indonéská kuchyně k obědu a kombo kaváren Glücklich (Kauf dich glücklich a Glücklich am Park – foto), bleší trh na Arkona Platzu, kde mají vždy něco super. Nepršelo a večer mě náhoda zavedla na festival mladých designérů v rámci berlínského Fashion Weeku. Pokud cestujete, určitě tu a tam zkuste nastoupit do tramvaje a říct si “na čtvrtý zastávce vystoupim”. Dělám to často, funguje to skvěle
Večer jsem skončil jeden a půlem objetím Berlína po Ringu a četbou Shitaa.
Pondělí byl nákupní den. Skvělá snídaně, croissant s marmeládou a kávou, a pak už MUJI a Fred Perry, kde jsem si koupil boty, co jsem si vybral loni. Po utracení spousty peněz a krátké procházce po Alexplatzu (foto) jsem odjel do “laciného” Kreuzbergu na sushi/oběd, koupit skleničky a do poslední nové a skvělé kavárny Luzia na Oranienstrasse, která stejně jako řada pražských kaváren oplývá zatuchlostí a polorozpadlým zdivem. Nicméně i polorozpadlé zdi se dají v interiéru využít namísto zakrývání a výsledek byl/je velmi podařený. Poslední chvíle v Berlíně jsem využil na rychlý přesun do Glücklich am Park na poslední kávu a vafle.
Celou cestu jsem nafotil na mobil – fotky k vidění zde.
Nafotil jsem i půlku filmu v mym kompaktu Olympusu Trip 35 – série fotek zde.
Tags: berlín, fotografie, osobní, výlet
A vlastně… Proč ne?
Posted by ahasver
Žiju
Asi jednou za rok se ocitnu na koncertě hiphoperů… Většinou se tak stane díky W.W.W., objevu, který mi přinesly 4+4+4 Dny v pohybu před čtyřmi (?) lety. Minulý týden jsem poslouchal démonického (byť ne tak vyzáblého) Anděru v podzemí klubu Futurum na Smíchově. I díky účasti Peťo Tázka jsem se vrhl mezi hromadu kluků s rovnýma kšiltama, vějíře rukou ve vzduchu, poskakování a ohlušující randál. Postávaje u sloupu jsem s minimem pohybů ochutnával rytmus a zlobu jednotlivých úderů, WWW jsem vychutnával s nezměněnou pozicí, zavřenýma očima a zaujetím pro text. Naděje umírá poslední, ale prý na ni také jednou dojde…
Asi jednou za pár měsíců se ocitnu na vernisáži. Naposledy to byli diplomanti AVU ve Veletržním paláci. David Böhm mě překvapil narcistní instalací o své osobě s nápisy lokalizujícími jednotlivé exponáty zvenčí expoziční krabice. “Jak si myslím, že vypadám”… Pestrobarevní aváci, někdy s křečí, někdy bez, Petrovy Štěchovice, ochutnávka rakety s nesnesitelným kouřem, absolventi Beranova ateliéru.
Asi jednou za… čas se ocitnu na koncertu České filharmonie. Naposledy včera, kdy v závěru sezóny filharmonici vytasili s Rozmarnými variacemi na Jarní píseň od Mendelssohna-Bartholdyho. Skladby od Trojana, které “jako by” napsal Bach, Mozart, Smetana, Stravinskij nebo Luis Armstrong, by asi překvapily ledaskoho (třeba mě), kdo pořád očekává deklarovanou vážnost vážné hudby. Škála posluchačů zahrnující: turisty čtoucí průvodce Prahou, Japonce bez fotoaparátů, Čechy ve špatně padnoucích oblecích, paní ve středním věku, která se při poslechu předehry k Noci svatojánské nechala natolik unést rytmem, že málem přepadla ochoz balkónku. Mimochodem – skončila velkou extází, při které se začala pomalými a rozvážnými pohyby vysvlékat z šály…
Žiju, tu a tam chodím na výstavy (cca 1 týdně), tu a tam chodím na pikniky, na koncerty, na jógu. Často do kaváren a všem doporučuju tu v Leica Gallery. Žiju, i když se to nezdá. Žiju, i když se tomu občas sám divím. Tu a tam
Dík všem, kdo mě dosud máte ve čtečce
PS: V poslední době hodně čtu. Asi už nečtu moc jiných než dobrých knížek, přesto bych určitě rád sólo zmínil Dotazník od Jiřího Gruši – přečtěte si ho :)
Tags: osobní
WOBO
Posted by ahasver
(pivně-odpovědný post)
Nad čím vším může jeden přemýšlet při balení dárků, zvlášť pokud si k tomu vyndá český národní poklad z lednice…
Pokud se člověk delší dobu pohybuje v oblasti CSR, přemýšlí o vztahu firem, marketingu a neziskového sektoru a zná řadu příkladů z praxe, máloco ho překvapí. Určitě slyšel o skvělých projektech, na kterých vydělali všichni, o špatných, na kterých všichni prodělali, nebo o hloupých, na kterých vydělaly komerční společnosti a nakonec na nich tratil koncept samotný. Dokonce i o naivních, kterým ze začátku věřili pouze nadšenci a vložené peníze považovali za utopené a které se nakonec ukázaly jako mnohem prospěšnější pro komerční odvětví než pro neziskovou sféru… Zkrátka a dobře, podobně jako většina jiných komplexních oborů i tento ukazuje, jak nebezpečné je černobílé vnímání světa.
OLPC – geniální projekt, velké zklamání nebo start významných průmyslových inovací? Kdo to ví, odpoví…
Jedním z těch skvělých projektů možná (nebo také ne) mohl být WOBO (WOrld BOttle). Alfred Heineken, prezident pivovaru Heineken International, prý takhle jednou (v roce 1960) seděl na ostrově Curaçao a výhled na pláž pokrytou nevratnými lahvemi příliš nelahodil jeho oku. Když se rozhlédl okolo sebe, mohl vidět spoustu obyvatel chudého ostrova bez přístřeší a zpustošenou ekonomiku. Myšlenka neměla daleko k činům a Freddy povolal nizozemského architekta N. John Habraken, který mu měl vymyslet takovou lahev na pivo, která by se dala využít jako stavební materiál. Netrvalo dlouho a lahev byla na světě. Koncept nicméně nepřinesl nic víc než dvě ukázkové budovy nedaleko Amsterdamu. Ani nevím, zda je slovo bohužel na místě (otázka přepravy pivních lahví do rozvojových zemí by se možná v budoucnu ukázala stejně ožehavá jako u energetické náročnosti výroby biopaliv)… Každopádně Heineken dalece předběhl svoji dobu a jeho koncept by mohl být představen jako novátorský ještě dnes.
PS: Pokud někomu přijde podobný post zmatený, dlouhý, bezhlavopatý, pak to není množstvím vypitých pokladů, ale nedostatkem spánku, přebytkem dárků k zabalení a vánoční nálady a v poslední řadě i tím (jedním) pokladem.
Tags: design, odpovědnost
To blog or not to blog?
Posted by ahasver
(ano, vím, že tenhle nápad už mělo milionjedna lidí přede mnou)
Není to ani tak, že bych nechtěl nebo nevěděl, co psát…
Každého pátého prosince si od jisté doby vzpomenu na vysvětlení pojmu ambivalence na příkladu Mikuláše. A můj vztah k Modrému životu je teď… ambivalentní. Někdy se možná najdu, budu se zrovna procházet po Letné, dívat se dolů na Stověžatou a všechno se vrátí na místa, kde to kdysi bylo, a já se vrátím sem.
Do té doby sledujte můj nový blog. Pokud jsem na někoho zapomněl s adresou, omlouvám se. Víte, jak mě kontaktovat. A drazí početní anonymové, v případě zájmu zkuste použít komentář.
Vote!
Posted by ahasver
Here should have been my brilliant post about Barack Obama. I am not in the mood for writing though so I would just like to express my hope and expectations from Barack Obama as a next US president. All you Americans out there, please, do not disappoint me.
Obama ’08 – Vote For Hope from MC Yogi on Vimeo.
Tags: odpovědnost, publish
Nádech, výdech
Posted by ahasver
(pauza)
Tags: blog
Seznamte se
Posted by ahasver
Můj nový Olympus Trip. Říkal jsem si, že kinofilmový kompakt přijde vhod, tak jsem si udělal radost.
Tags: fotografie
Holga nezlobila
Posted by ahasver
A i přes moji neobratnost při vyndavání filmu (ehm, svitek mi vypadl nezalepený z ruky) mi poprvé vydala všechny obrázky, co jsem na ní nacvakal. Takže ukázky z mého šestého filmu. Louis, I think this is the beginning of a beautiful friendship
Tags: fotografie, holga
