Zač je toho Ádvojka

(pane Janato, díky)

Nedávno jsem (tuším) v rozhovoru v Respektu, který se týkal schopnosti číst, narazil na konstatování, že žáci ZŠ by se měli naučit nepřestat číst hned po prvním cizím slově, kterému nerozumí. Všechno má ale své meze a řekl bych, že já jsem je objevil, navzdory poměrně aktivnímu čtenářskému životu, až nyní “díky” A2. Konkrétně díky článku pana Michala Janaty, výtvarného publicisty, a jeho kritice českého minimalismu. Citace následuje

… Tato neokázale okázalá nádhera je jistým projevem panteismu, protože se dokonalost zračí v každém detailu jako panteistický spinozovský bůh v každičkém zrnku písku. Cizelérský duch minimalismu je Spinozův Deus sive natura, bůh neboli příroda. Minimalistické vily jsou emanací dokonalosti (dispozic i detailu) v nedokonalosti krajiny či okolní zástavby. Narcismus těchto vil jako by ve vzdáleném echu rezonoval vznešenou prázdnotou božstva české šváchovské přísnosti. Proto jsou tyto na dřeň estetického kánonu přísnosti osekané vily tak asepticky čisté, tak laboratorně vydestilované, tak sebevzhlíživě sublimní. Spíše než pro bydlení jsou jako stvořené pro fotografický objektiv, neboť vytvářejí dokonalou symbiózu formálního jazyka staveb a kompozičních principů fotografií určených pro apartní prezentaci v architektonických časopisech. A tento proces symbiózy pak završují spříznění kritici, heroldi české přísnosti, kteří pak apoteózou této chudoby invencí vytvářejí (nikoli jen?) pomyslný realizační tým, jehož činnost slouží jako výtah do stále vyšších a vyšších pater architektovy slávy. Jenže v těch nejvyšších patrech tak trochu uměle vytvořeného českého architektonického Slavína se tvorba mění v nimbus rozostřující ostré vidění kritiky. Narcis pohrdl láskou nymfy Echo a zrcadlí už jen sám sebe. V narcistních stavbách se nebydlí, neboť jsou určeny k adorování dokonalé oproštěnosti od břemene funkcí a ornamentů…

Pokud jste dočetli až sem, přijměte mé uznání. Podotýkám, že věřím tomu, že rozumím všem slovům i obrazům, i celou stranu takto popsanou jsem přečetl, nicméně po ránu v tramvaji jsem se u slova sublimní začal smát. Děti, tam už klidně můžete přestat.

Uvedená část článku mi nedává přesný smysl dosud, nejspíš proto, že se má mysl vzpírá akceptování toho, že někdo píše složitěji než já. Pane Janato, děkuji Vám tímto za uklidnění některých mých pochyb.

Tags:

7 Responses to “Zač je toho Ádvojka”

  1. janina Says:
    April 28th, 2008 at 8:44 pm

    zpanikarila jsem u emanace dokonalosti, nasla si co to slovo znamena a od te chvile mi to prislo jako ferovej blabol. pokud to spravne chapu, tobe taky :-D

  2. starenka Says:
    April 28th, 2008 at 9:32 pm

    !! dlouho jsem se takle nezasmal. dik!

  3. mára Says:
    April 29th, 2008 at 8:26 am

    :)) nic nezabije myslenku spolehliveji nez to, kdyz se ji zmateny autor pokousi vyjadrit 3x ruznym zpusobem a spoji to do jedny vety.

  4. ahasver Says:
    April 29th, 2008 at 8:28 am

    mára: jojo, přesně tohle dělám já :) proto mě překvapilo, že je někdo takovej blázen a ještě do toho napíše sublimní :))

    janina, starenka: dík :)

  5. czina Says:
    April 29th, 2008 at 10:30 am

    já jsem se prokousala až k tomu “sublimní”, ale musim říct, že přestože rozumím všem jednotlivostem, celek mi jaksi uniká.

    tohle je důvod proč nečtu A2. tenhle druh článku mě vždycky dokáže vylekat víc, než když na mě někdo v noci bafne v lese. mám pak pocit beznadějné tuposti… takovej ten pocit, že se ti zakalil mozek. hm…

  6. janina Says:
    April 30th, 2008 at 10:16 am

    czina: des na to blbe. ve skutecnosti je to naopak, pokud se nekdo neumi vyjadrit cesky, je to pako. beznadejna tupost v konfrontaci s blabolem je antonymicky nesmysl ;-)

  7. midori.witch Says:
    May 3rd, 2008 at 4:03 pm

    Není problém v cizích slovech. Rozšiřujou slovní zásobu, jsou mezinárodní, takže usnadňujou dorozumívání, a některý z nich prostě nemají jednoduchej českej ekvivalent. Ale průser je, že u nás silně převládají dva typy lidí: 1) ti, co zavrhujou všechno, čemu nerozumí (tj. i cizí termíny) a 2) ti, co se snaží s pomocí těchhle slov vyšperkovat svůj příšernej verbal mindfuck, a ládujou do textů jedno za druhým, jen aby jich bylo co nejvíc.
    Tohle je samozřejmě druhej případ, v dost otřesným extrému. Fujtajbl :)

Leave a Reply