Potenciální taškový magnát
Posted by ahasver
Začalo to nenápadně na podzim loňského roku… Od té doby mi výrobu tašky slíbily čtyři “šičky”. Naposledy dnes Johanna Wilhelm na Flickru. Přestože nás dělí virtuální nekonečno a prakticky se neznáme, její příslib zatím vypadá nejnadějněji – první příslib je mrtev, druhý nad ním neustále přemýšlí (Lenko?!), třetí usíná a zapomíná. Johanna je navíc jediná, která už má tašku pro muže v portfoliu. Jestli se ale někdy náhodou všechny slečny rozhoupají, můžu založit vlastní miniparazit. Zatím by mi stačila tahle jedna, bílá, jak jsem chtěl.
Podívejte se na Johanniny stránky, koláže a flickr. A tašku
Věnováno j.cz a jejím představám o metrosexálech ;)
Tags: design, fashion, osobní, trendy
Nekřičím
Posted by ahasver
(jen si tak pro sebe šeptám)
Už dlouho mám rád Wieden + Kennedy. Kdykoliv o nich slyším, je to v dobré souvislosti. WK jsou například tvůrci známých kampaní pro firmu Nike (jedna z největších, nejdelších a nejvíce konzistentních sérií v reklamě vůbec, mj. charakterizována sloganem “Just Do It”). Zároveň, přestože je W + K obrovská nadnárodní společnost, i nadále ji kontrolují Wieden s Kennedym – W + K je tak jedna z největších nezávislých reklamních agentur na světě. Udržet si tento statut v době fúzí a koncernů je mimořádný výkon. Nejnovějším úspěchem Wieden and Kennedy je globální zastoupení Nokie (v plné šíři od 2008). Dál už to snad nechám na vás… (dokončení pod obrázkem)
Kontroverzní a oceňovaná kampaň s Waynem Rooneym – od W + K pro Nike
Proč o tom všem vlastně píšu. Kupuju si triko (kdo mě zná, ví, co je to za porod). No a v listopadovém Creative Review vyšel rozhovor s kreativním týmem W + K London, tvořeným Sarah Ginn a Mandy Smith. Z ukázek tvorby mě zaujal batoh “I’m Ready“. Všichni určitě znáte spoustu trik se zajímavými a originálními nápisy. Sám nerad nosím trika s nápisy, které nic neříkají. Jenže v záplavě originálních nápisů a chytrých sloganů, už většina originálními a chytrými přestává být. A není způsob, jak to změnit. Sarah a Mandy se tomu vyhnuly a svoje “poselství” schovaly – jak prosté.
Takže… Kdo mi potiskne triko z rubu? :)
klik pro čitelnou verzi
Tags: design, fashion, marketing, trendy
In Rainbows
Posted by ahasver
Včera jsem se stal hrdým majitelem nového alba Radiohead. Jak už všichni určitě tušíte, stáhl jsem ho z internetu a do objednacího formuláře vyplnil po delším uvažování částku, která Radiohead pomůže přežít do příštího alba. (Jako správný obdivovatel mainstreamu jsem vyplnil průměrnou částku, kterou lidé platili v prvních dnech). Album mě na první poslech celkem pobavilo, uvidíme poslechy další, a tak těch pár liber nelituju. Nakonec jsem ty peníze vlastně ani neutratil – jen jsem někam vyplnil směšně malé číslo v řádu jednotek…
Jak to souvisí s šustěním papíru?
Kdo nemiluje Thoma Yorka, miluje proti mně
Tags: 2.0, internet, marketing, trendy
Odpovědný designér(ka)
Posted by ahasver
(podzimní post)
Zatímco já si tu sedím u stolu, popíjím poobědní kávu, procházím se virtuálním světem, zkrátka dělám všechny ty neužitečné věci, někteří ještě nerezignovali na odpovědný přístup ke svojí práci a ke světu… Izraelská designérka Michal Shabtiali (ano, v Izraeli je Michal ženské jméno, mám to od Michala – nebo od Michaly?) v rámci svého studijního projektu vytvořila sadu příslušenství pro děti rozvedených rodičů. Asi sama v podobné situaci vyrůstala, protože objevuje pro mě velmi překvapivé potíže takových dětí. A nabízí jejich řešení 
Zlatou rybičku nemusíte nechávat doma1. (foto Michal Shabtiali) 
Klíče od dvou bytů nejsou problém. (foto Michal Shabtiali) Přestože bych jenom nerad měl pro tyto produkty v budoucnu využití, přál bych si, aby se začaly vyrábět. Skoro věřím, že by samotný pohled na ně zachránil několik vztahů a manželství. PS: Michal k tomu (velmi volně) dodává: Rozvedených rodin je v naší době hodně a můj projekt vychází právě z myšlenky na děti z těchto rodin, na které se často zapomíná. Zároveň pro mě ale bylo důležité vytvořit něco, co bude moct najít uplatnění i v širším měřítku
Tags: 2.0, design, odpovědnost, trendy
Ať se učí…
Posted by ahasver
Určitě znáte MySpace.com, Facebook nebo další sociální Web 2.0 projekty. Protože jich je (zřejmě) stále málo a ještě nestihly oslovit všechny věkové skupiny, logickým krokem pro budoucnost je sociální web pro děti. Naprosto v souladu s vývojem reklamy a marketingu za posledních 20 let a faktem, že všichni staří brzo umřou – což svorně dokázali Antonioni s Bergmanem. Jen ať se děti učí využívat internet (a utrácet)…
WebbliWorld z dílny Aardman Animations a Enable Interactive je web určený pro děti ve věku od 6 do 11 let. Sociální rozměr sice zatím propracovaný nemá – děti si tady především mohou hrát hry, podívat se na animované zprávy nebo si počíst ze zpravodajských a vzdělávacích zdrojů – ale do budoucna se s ním počítá. Zatím mají uživatelé možnost vyrábět (nebo spíš designovat) svoje virtuální identity – webblíky – a pomocí nich vydělávat virtuální peníze webble (a ty pak asi utratit) a vůbec se potloukat a potkávat ve Webblisvětě.
Jestli se WebbliWorldu podaří networking správně implementovat, myslím, že díky vizuální neotřelosti bude tato stránka vážně konkurovat MySpace a Facebooku i v odrostlejších věkových skupinách. Uvidíme, možná že si sám po návratu z cest založím svůj první sociální profil – nového, malého webblíka.
zpravodajství ve webblistylu
Dalším zajímavým projektem, který s výukou souvisí, je překvapivě výstava, která probíhá v londýnské Tate Modern – Global Cities. 3D reprezentace hustoty obyvatelstva v deseti velkoměstech (Káhira, Istanbul, Johannesburg, Londýn, Los Angeles, Mexico City, Mumbai/Bombaj, São Paulo, Šanghai a Tokio) by mohly velmi dobře sloužit jako školní pomůcka (zeměpis by pak bavil mnohem víc než stávající nauka o hlavních nerostných surovinách států celého světa).
Zároveň ale výstava (jak už to tak dnes bývá) má hlubší, ekologický a sociální rozměr. Ilustruje totiž změny v době globalizace a rapidního růstu nevyspělých částí světa. Kromě pohledu na vysokánské šanghajské sloupce a v porovnání s nimi směšně rozpláclé londýnské kopečky nabízí i data o veřejném prostoru a majetku, udržitelnosti nebo sociálně vyloučených skupinách. Ta mimochodem dávali dohromady prominenti z oblasti architektury a umění (např. Zaha Hadid nebo Rem Koolhaas).
užitečné školní pomůcky nebo zase to “umění”?
(aktualizace)
Ráno jsem se podíval na Webbli a zhrozil se, když jsem jako nejsledovanější video viděl WebbliDildo! Napodruhé jsem už WebbliDilbo přečetl správně…
Tags: 2.0, design, internet, marketing, trendy
Černouš
Posted by ahasver
(ze světa zeleného internetu)
Zelený život, marketing, strany i dny jsou již nějakou dobu módní (někteří i za zenitem). Zelený internet je teprve v plenkách, přesto netrpí nedostatkem podnětů. Blogger Mark Ontkush například na počátku roku spočítal, že Google s černým pozadím by díky nižší spotřebě energie ušetřil 750 megawatthodin. Tento post Markovi vysloužil čtyřsetnásobnou návštěvnost jeho blogu…
A inspiroval i australskou společnost Heap Media, která se do černého Googlu opravdu pustila a nakonec jej i spustila. Blackle, jak se jmenuje, má podobnou funkčnost jako Google a na úvodní stránce navíc zobrazuje dosavadní uspořené watthodiny.
Takže, až příště budete chtít gůglit, myslete na planetu a blekujte. Jestli na planetu myslíte často, bookněte si TreeHugger nebo House 2.0
PS: planetě pomůžete pouze při používání CRT displeje… používáním LCD pomáháte víceméně pořád
Tags: ekologie, internet, marketing, média, trendy
Zívněte si
Posted by ahasver
(taky trocha Japonska a Islandu)
Na spojnice mezi tím a oním člověk v životě naráží neustále. Například já na ně určitě musím mít zvláštní nadání… Tři z hezčích věcí, které jsem za poslední čtvrtrok potkal, se překvapivě spojily v nečekaném bodě. Ghost Dog, Albín Noi i Malcolm Gladwell se všichni nakonec prokousali k zívání.
Zívání je reflexivní hluboký nádech a výdech. Bývá spojován s nedostatkem spánku nebo stimulace (to když se nudíte). Zívání vás “probudí” a většinou se s ním dostaví příjemný pocit. Často se zívání připisuje nedostatku kyslíku, může ho ale způsobit i “nakažení” od někoho jiného.
Právě kvůli nakažlivosti si bere Malcolm Gladwell zívání jako ilustrativní příklad do knihy Bod zlomu. Gladwell tvrdí, že když si slovo zívání přečtete, pravděpodobně zívnete také. A lidé, kteří se pohybují ve vašem okolí, chvíli po vás. Jak to je ve skutečnosti, zkontrolujte tady nebo ověřte čtením tohoto postu
Zívání se překvapivě věnuje i kniha Hagakure – hned na straně 12. Připomíná kombinaci Receptáře a Gutha-Jarkovského, když učí:
Je neslušné, když někdo zívá před druhými lidmi. Když na někoho přijde nečekané zívnutí, ať si promne čelo zezdola nahoru a pak ho to přejde…
Asi i to patří k cestě samuraje…
BTW, víte, že posledním samurajem nebyl Tom Cruise, ale japonský spisovatel Jukio Mišima?
Ještě podivnější je proklestění se k zívání u Albína Noi. Příjemně mě překvapilo, že Elin Hansdóttir, Noiova láska, ve skutečnosti není mladá krásná herečka, ale mladá krásná umělkyně. Má za sebou samostatné výstavy nejen v Reykjavíku, ale i v Berlíně. Na její projekty se podívejte sami, mě nejvíc zaujala Insomnia – minuta a půl zívání na kameru.
Pokud jste nezívli (ať už reflexem nebo nudou) při čtení tohoto postu, zívněte si společně s Elin, je to příjemné – pokud vám nevadí, že na chvíli opustíte bušidó
