Itekimas
Posted by ahasver
(Paris, je t’aime)
Recenzi nečekejte, film jsem neviděl. Ale zítra nastoupím do ocelového ptáka, naposledy zamávám Praze a večer už se budu prohánět po Centre Pompidou. Zatím tedy není důvod ke stížnostem a proto je t’aime, Paris. Na cestu si přibalím nejnovější přírůstek do rodiny mých tech-krasavců, iPod, a v něm například nové Portishead nebo spoustu TED Talks. Každopádně tu teď nějakou dobu nebudu. Od vánočního Berlína první velký výlet :)
Aby japonština nezůstala v názvu sama, přidávám pár japonských sirek a odkaz. Japonský package design si zaslouží samostatný velký článek… Někdy příště
Tags: cesty, design, hudba, japonsko, osobní
Těžko říct
Posted by ahasver
… o čem psát
Poslední týden jsem se věnoval především svým dvěma pracovním projektům a hodně četl a přemýšlel. Výsledky sem nicméně nepatří (nebo jsou tajné:)). Takže mi nezbývalo moc času na to, něco souvislejšího si poznamenat. Na druhou stranu jsem díky tomu narazil na spoustu zajímavých informací, projektů a stránek a mrzelo by mě nechávat si je pro sebe. Mezitím jsem stihl vymyslet nové záložkovátko (= stačí oslovit 3M a jsem milionář), shlédnout Irinu Palm (celkem dobrý film), přetrpět cestu tam a zpátky, dostavit se na výstavu Miyako Ishiuchi (silnější i slabší pasáže), založit svojí malé sestře blog nebo oslavit narozeniny. A mít se dobře…
Ale zpět k zajímavým objevům. Stefan Sagmeister bude v Česku. Přijede na brněnské bienále grafického designu a dost možná se od něj dozvíte nějaké podrobnosti k jeho nedávno vydané knize Things I have learned in my life so far nebo ke stejnojmennému projektu. Ten sledujte na adrese thingsihavelearnedinmylife.com – nikdy nevíte, čí životní moudro se vám může hodit.
Love can make me unreasonable – Jia Chen
Pokud jste se někdy zasekli nad přibližováním a oddalováním ortofotomap na internetu a zároveň rádi nakupujete, pravděpodobně se vám bude líbit stránka Browse Goods. Oddalováním a přibližováním se procházíte ve větším či menším detailu virtuálním obchodním domem. Jestli mi nerozumíte, tak prostě klikejte.
Kdyby záložkovátko nestačilo…
Po delší době jsem objevil dům, který by se mi líbil. Pokud mi někdo chcete dopřát klidné stáří z pera ateliéru Durbach Block Architects, kontaktujte mě v komentářích, rád vám pošlu číslo svého účtu. Pro větší motivaci k tomuto kroku sem přidám pár fotografií. Další projekty si proklikejte sami, stojí za pozornost.
Pokud stejně jako já postupně přesouváte svoje počítačové aktivity na internet za pomoci online aplikací jako je například Google Docs, určitě by nemělo vaší pozornosti uniknout, že online cestou se vydal i Photoshop. Pokud jste navíc stejně jako já internetoví idealisté, pozorně sledujte projekt Aviary. Ten slibuje, že v brzké budoucnosti zpřístupní online většinu potřebných aplikací od vektorového a bitmapového editoru, přes 3D modelovací software a kancelářský balík po střihový software. Jedná se o jeden z nejambicióznějších projektů na internetu, který znám. Myslím, že pokud někdy budeme pojmenovávat verzi web 3.0, tento projekt se bude řadit k jejím počátkům.
Protože se zajímám o CSR a zároveň o reklamu a dlouhodobě i o jejich možnou koexistenci nebo (nedejbože) synergii, tahle reklama na ruskou vodku Bear Vodka mě zabavila na hodně dlouho. (Klikejte pro plnou velikost)
Těsně před koncem ještě dva hudební tipy. Tento pátek mají v pražské Meet Factory koncert výborní www. Pokud můžete, nenechte si ho uniknout. Jedná se o jeden z mála a o poslední před vydáním nové desky.
Poslední týden plní moje uši romantičtí a trochu kýčovití Flunk.
Japonec nakonec
Zatím jsem tu nikdy nepsal o ateliéru nendo. Ten mě pravidelně zaujímá svými projekty ve všech oblastech, v nichž působí, ať už se jedná o design výrobků nebo interiérů nebo o architekturu. Pro ilustraci posílám čokoládové tužky (protože na čokoládu mám právě teď chuť) a pro zbytek prací nebuďte líní klikat.
Není to tedy žádná aktualita, ale díky probíhajícímu Milan Design Weeku jsem zjistil, jak vypadá vůdčí postava nendo – Oki Sato.
Tags: 2.0, architektura, design, hudba, marketing, odpovědnost, osobní, praha, web, život
R.I.P.
Posted by ahasver
Přitom ráno začalo tak krásně. Snídaně tentokrát nebyla do postele, ale v Panerii, kde jsem si vzal pěnu z jejího latté a snědl třešňovou kapsu. V Auroře na mě byli jako vždycky hodní a ještě mi k mistrům Sunovi a Kolářovi dali dárek… A pak jsem zjistil, že páni káceči se vrátili. Asi jim vadila zima, že tak přestali, ale včera už tu byli zas a kosili protější stranu ulice. Jediný strom, který pokáceli na naší straně u našeho bloku, byl dnes ten můj.
Tags: osobní
Krtčí kůže v pohybu
Posted by ahasver
(Moleskine Detour Exhibition)
Když jsem si před lety (to už je to tak dávno?) koupil první zápisník Moleskine, bavil jsem se vyhledáváním fotek dalších hrdých majitelů na Flickru. Protože sám vedu poměrně klidný zápisník, kde černou linku tenkého fixu tu a tam odvážně přeruší náhodná modrá, když mi dojde náplň, obdivoval jsem a stále obdivuji těkavé a přetékající Moleskiny plné tvarů, barev, fotografií a kreseb.
Dnešek mou malou zábavu přenesl na novou úroveň. Díky YouTube a Detour Exhibition jsem objevil videa Moleskinů, jimiž jejich majitelé listují. Otevírají pro diváka svět vlepených vstupenek, portrétů z kaváren, různorodých nosů, pestrých animací nebo storyboardů. Někdo ve svém Moleskinu jen tak bezcílně čmárá, někdo kombinuje deník s vlepenými důkazy událostí, jiný preferuje koncepčně pojaté vytváření “knihy”, koláží nebo leporela. Z toho, co jsem dnes viděl, namátkově vybírám sem, pro další hledejte na YouTube. Mimochodem, mezi účastníky “výstavy” naleznete například i Rosse Lovegrovea nebo Renza Piana.
Zároveň mě zaujala 3D abeceda (tedy – ABC3D), pop-up kniha podobná těm pohádkovým, které si pamatujete z dětství. Grafička Marion Bataille vytvořila pro každé písmeno vlastní styl “vykouknutí” z knihy. Nejlepší efekty ale pro mě představují dvojpísmena na jedné straně – podívejte se sami.
Blondýna se vrací – pomalu a něžně
Není to tak dlouho, co jsem se tady vyznával z fascinace klipem “Ride a White Horse” od Goldfrapp. Ti nyní vydali nové – pomalé a něžné – album Seventh Tree. Po diskotékových rytmech předchozího alba Supernature (remixová alba se nepočítají, že ne, Martine?) je ta změna zvláštní, ale zatím se poslouchá dobře.
Druhá navrátivší se blondýna z Londýna Lyonu způsobila, že můj život taky hraje pomalými a něžnými rytmy. Kolébají mě v nich zvony v Michalské, dlouhé snídaně a dozvuky francouzštiny, která se jí pořád proplétá svéráznou češtinou.
Pokud jde o další zprávy z mého života, tak jsem dnes asi přišel o chuť! A taky jsem si bůhvíproč koupil nový zápisník.
Tags: 2.0, animace, design, hudba, ilustrace, moleskine, osobní, video, výtvarné umění
Padesát let…
Posted by ahasver
… a pořád Vajíčkem
Pan Vejce, případně pan Vajíčko, byl kdysi v mojí domácnosti hojně skloňovanou postavou. Stalo se to především proto, že jsme tak často titulovali Toma Waitse, já občas mluvil o uvaděči reklam a měli jsme rádi design a tudíž i jeden z majstrštyků Arne Jacobsena.
Jacobsenovo Vajíčko, které od počátku vyrábí firma Fritz Hansen, oslavilo v polovině ledna padesát let. Společnost Fritz Hansen tuto příležitost oslaví limitovanou sérií Vajíček:
“The limited edition collection will for the first time include chocolate brown suede on the back and dark chocolate brown leather on the front. The sophisticated combination of leather and suede is perfectly com-plimented with a base in solid bronze; hand polished to create a unique finish. The bronze base will darken in appearance, becoming more beautiful over time. Each of the 999 Eggs will be individually engraved, under the seat cushion, with a unique number and a brief text about the history and origin of the Egg chair design. A special, limited edition 50th anniversary book will also accompany the chair.”
PS: Osobně jsem se k Vajíčku dostal na nejnepravděpodobnějším místě – v McDonaldu. Ten je v kodaňském Nørrebro vybaven nejednou designovou ikonou. Ostatně, pokud někdy zajedete do Kodaně, špičkový design si pohlídejte. Najdete ho na každém rohu, pokud máte oči otevřené.
PS2: Jacobsen je ve Wikipedii uvozen jako dánský židovský designér. Je pak Kafka uvozen jako český německý židovský spisovatel? Byl bych já případně uveden jako česká směska? Docela by mě zajímalo, kdo si dal práci s přidáním toho přívlastku a proč. Budu doufat, že si Arne na svém židovství zakládal. Pokud ne, pak ať už to napsal židovský nacionalista, světanápravce (ne od Bernharda, prosím) nebo neonacista hitlerovského střihu, nemám ho rád…
Tags: dánsko, design, kodaň, osobní
Tak nám Wladimir vydá desku
Posted by ahasver
(a něco málo o blogu)
“Teď sem tady, Wladimir pět jedna osm. Haló, Praho, co se stalo, tady je PSH…”
Takhle jsem ho poprvé slyšel v roce 1999, vleže na posteli, mysl pomalou a nohy těžký. Poslouchali jsme ho z tisíckrát překopírovaný kazety na starý hrozný “hi-fi” věži.
Stejně jako já i Wladimir ušel od té doby dalekou cestu. Bývalý (?) sprejer je dnes šéfem vydavatelství Bigg Boss, respektovaným autorem komiksů a ilustrací, zůstává jednou z nejvýraznějších osobností českého hip-hopu… a 25. ledna vydává svoji první sólovou desku.
Gorila vs. Architekt samozřejmě není deskou jednoho člověka. Wladimira na albu podpořili například David Vrbík, Wich, Sifon nebo kráska Katka Winterová. I když má celá deska (i) díky účasti Trafika mnohem blíž k poslednímu albu PSH Rap’n’Roll než k Repertoáru, který je stálicí na mém last.fm, stejně se na Wladimira těším. Vždycky mi byl svým projevem nejsympatičtější z PSH a pro jeho hlas a rap mám nemalou slabost. Proto 8. února překousnu sám sebe a půjdu se do Roxy postavit do řad lidí, mezi kterýma vypadám jak marťan. Zkuste to taky…
Blog updates: Hosting zaplacen, čekám na zaslání přístupových údajů a budu se stěhovat, přátelé. Zavedu taky novou rubriku, tag, s pracovním názvem imprese. Často nemám myšlenky, se kterými se podělit, ale fotka by byla. Stay tuned, díky za komentáře
Ocejchujte design
Posted by ahasver
(a promarněné příležitosti)
Už dlouho si v moleskinu suším nápad na stickery s různým hodnocením a komentáři ke kulturním událostem a designu. Například na takový plakát na koncert Michala Davida by se určitě moc hodila přelepka "Pro nevkus zrušeno". Vždycky zapomenu, že nakonec to stejně někdo udělá dřív a líp.
Takže, co to je líp? Design Police pro všechny podobně kritické připravila sadu šablon (Visual Enforcement Kit) v tiskové kvalitě, které obsahují polepky pro nejhorší prohřešky vyskytující se v grafickém designu a typografii. Jejich výhodou je mezinárodní srozumitelnost, jednoduchost aplikace a zároveň i jejich vzhled. Co víc si přát? Doufám, že někomu nebude vadit recyklovaný nápada a přispěchá s českou verzí. Designovou policii (a řadu dalších) bysme potřebovali jako sůl… (klikněte pro plnou velikost, pro stáhnutí šablony v .pdf běžte na stránky Design Police)
PS: ad nový blog – co říkáte na nový design blogu?
Tags: design, marketing, osobní, trendy
Ni san yon zero
Posted by ahasver
(Tosca addicted)
Vinou mého překotného (a zbytečného) pachtění v posledních dnech, nezbývá čas na real ani virtual life. Největším počinem, který se mi podařil, bylo objednání domény a hostingu. Zbývá se zastavit někde u bankomatu a zaplatit, převést už hotový blog na hosting a sbohem, blog.com.
KOC in my head, Tosca in my ears
every day there’s a boy in the mirror
asking me
what are you doing here
finding all my previous motives
growing increasingly unclear
Pre-New Year’s Nostalgy
Posted by ahasver
(while listening to Late Night Evening Prostitute…)
Často se mi stane, že moje pocity už někdo popsal – líp než já. Tohle je speciální případ – Koop popsali náladu. Díky jim za to. Můj novoroční sentiment, nedoručené a nenapsané dopisy…
Dear, thanks for your letter
Sounds like you’re living the way you wanted
And that makes me smile
No I hadn’t heard Bjorn Borg retired
Thank God one of us has a finger on an sporting pulse
No records left to collect your complaint
Well, Borg, Brolin and an unknown tennis trainer released something recently
No doubt your contacts in the Stockholm underworld can source that gemGot back the other day to find the pub on the corner had been burnt down
A dark London street story I won’t burden you with now
Determined as I am to write you some life affirming shit
And not drag you an a regular trawl through the night seas to find what crawls
Yet I know they’re casting their lots to see who can get the old pubs’ lease
And turn it into more luxury flats
Brick by brick the infiltration has begun
I feel moved to take a spray can and ending step to the boarding
But as yet I can’t think of anything whitty or on point enough to be up there
Yet the drunkards still own the park
D’s still there in your old flat making beats and still owns the night
While this street can still shape shift and make you quicken your pace on a late night return
So I suppose we still have time
But make no mistake my friend
I’m sure some barricade somewhere has started calling
I’m so sorry we missed each other when you last came to town
I heard from Ndeye you sat with her telling stories for three hours while
And he put some extensions in a client’s hair
She told me about Cuba, cigars and sacred drums
Of arguments in bars, Dante, the color of Christ and the only true poet
The south China sea’s, remembered fa yung the Buddhist master
“how can we obtain truth through words.”
When she quoted your, “immature writer’s plagiarize mature writers steal”
I was back in a bar in New York lower east side when you shouted that at
Maybe it was yourself, maybe I wasn’t there
Maybe it’s slipped down between the years
My memory isn’t exactly all that now
But my friend, you definitely have a convert there
An if you ever need your hair braiding and I know that’s a long shot
Then she’s your girl
As my man scratch or maybe Rakim or maybe Monk
More probably all of them at some stage said
“You gotta check the new style.”
I’m assuming you are still running an old testament blades to hair ratio
And it hasn’t fallen rudely out on you
If that’s the scenario then my sincerest apologies
Saw Mr. Brenan in the Holloway road yesterday
Walked past with a bag of potatoes on his shoulders
I didn’t stop him he wouldn’t have a clue who the hell I was
He didn’t back then when we’d spent month’s sleeping on his sofa
Explaining which one of his son’s friends we were
Well that’s the price you pay for any more than six children in the Holloway road area
I think of you often
And hope we see each other again as soon as possible
Until such time may the winds be at your back
The dice be kind, and the Gods turn the occasional blind eye
Sincerely yours
Beyond the clouds
Beyond the son
The rebel without a cause
© Koop
PS: smrtelně vážně uvažuju o přestěhování do Berlína…
 |
 |
 |
|
Tags: osobní
V předstihu
Posted by ahasver
(PF 2008)
Nevím, jak často se dostanu do nového roku na internet.
Uplynulý rok byl pro mě nejdůležitější v mém dosavadním životě. Mezi zásadní počiny patří i tohle odkladiště, fragmenty mých myšlenek a zápisky zbytečností – nikdy jsem si nemyslel, že o něco podobného budu usilovat. Pour féliciter
Tags: osobní
