Kdybych uměl jezdit na snowboardu…
Posted by ahasver
(aneb DIY goes high-tech)
… přál bych si tuhle bundu od Nike – M-65 Patchwork Jacket.
Každá bunda z limitované edice je originál a velmi, velmi těžko k sehnání (v krámu ji ani nehledejte).
Drak Cymru útočí
Posted by ahasver
(a hodlá zničit Union Jacka)
Wales je nádherná země. Pokud jste ji ještě nenavštívili, napravte to někdy. Wales nabízí relativně teplé moře, krásná pobřeží, kde pláže střídají skalnaté útesy, majestátní kopce ve středu Walesu se s trochou dobré vůle dají označit za hory. Zelený venkov plný ovcí a vstřícných obyvatel… I když se to z pohledu středoevropana nezdá, Wales má kousek z nejedné definice kýče – a ze spousty důvodů je to moje “srdcovka“.
Od osmdesátých let zvedá Wales hlavu hrdě vzhůru – jako poslední ze “států” v “anglickém” (britském) “područí” (uvozovky si přeberte). Na ulicích jsou nápisy v angličtině i velštině, velšsky se mluví i doma. Přibývá vlastenců – na večeři v rodinném sídle operního zpěváka Erika jsme dostali přednášku o velšském národním obrození a vyslechli litanie o velšském NHS (~systém zdravotního pojištění) dotujícím zbytek UK.
Erik a jemu podobní patrioti mají po včerejšku drobný důvod k oslavě – britská ministryně kultury otevřela debatu o změně britské vlajky. Jedna z ikon moderní doby, Union Jack, možná bude muset sklonit hlavu před křížem sv. Davida nebo drakem, symbolem Walesu. Nová britská vlajka by pak mohla vypadat nějak takhle…
© CR
(via Guardian)
Drobné radosti života
Posted by ahasver
(aneb dvoudenní zwölf-elf)
Švédština, kavárno-bageterie na rohu, máslový croissant (víte, že se peče od 8. století?), objevení společností SGS a BOND a smysluplného benchmarkingového systému pro NGO. Třeba zítra opravdu přijdu něco konzultovat. Praha “se šípkovou!“, včerejší Lenka, Eat more fish objednáno, výbornej chleba z malý pekárny, slevy na threadless, dopis poslán, život žit…
Dobrý podvečer,
vámi rezervovaný diář Moleskine 08 S černý, je připraven k převzetí v kavárně Fra /Šafaříkova 15/ do 12.12.
… a půlhodinový zásek nad Olivo Barbierim…
Tags: design, fashion, fotografie, moleskine, osobní
Potenciální taškový magnát
Posted by ahasver
Začalo to nenápadně na podzim loňského roku… Od té doby mi výrobu tašky slíbily čtyři “šičky”. Naposledy dnes Johanna Wilhelm na Flickru. Přestože nás dělí virtuální nekonečno a prakticky se neznáme, její příslib zatím vypadá nejnadějněji – první příslib je mrtev, druhý nad ním neustále přemýšlí (Lenko?!), třetí usíná a zapomíná. Johanna je navíc jediná, která už má tašku pro muže v portfoliu. Jestli se ale někdy náhodou všechny slečny rozhoupají, můžu založit vlastní miniparazit. Zatím by mi stačila tahle jedna, bílá, jak jsem chtěl.
Podívejte se na Johanniny stránky, koláže a flickr. A tašku
Věnováno j.cz a jejím představám o metrosexálech ;)
Tags: design, fashion, osobní, trendy
Nekřičím
Posted by ahasver
(jen si tak pro sebe šeptám)
Už dlouho mám rád Wieden + Kennedy. Kdykoliv o nich slyším, je to v dobré souvislosti. WK jsou například tvůrci známých kampaní pro firmu Nike (jedna z největších, nejdelších a nejvíce konzistentních sérií v reklamě vůbec, mj. charakterizována sloganem “Just Do It”). Zároveň, přestože je W + K obrovská nadnárodní společnost, i nadále ji kontrolují Wieden s Kennedym – W + K je tak jedna z největších nezávislých reklamních agentur na světě. Udržet si tento statut v době fúzí a koncernů je mimořádný výkon. Nejnovějším úspěchem Wieden and Kennedy je globální zastoupení Nokie (v plné šíři od 2008). Dál už to snad nechám na vás… (dokončení pod obrázkem)
Kontroverzní a oceňovaná kampaň s Waynem Rooneym – od W + K pro Nike
Proč o tom všem vlastně píšu. Kupuju si triko (kdo mě zná, ví, co je to za porod). No a v listopadovém Creative Review vyšel rozhovor s kreativním týmem W + K London, tvořeným Sarah Ginn a Mandy Smith. Z ukázek tvorby mě zaujal batoh “I’m Ready“. Všichni určitě znáte spoustu trik se zajímavými a originálními nápisy. Sám nerad nosím trika s nápisy, které nic neříkají. Jenže v záplavě originálních nápisů a chytrých sloganů, už většina originálními a chytrými přestává být. A není způsob, jak to změnit. Sarah a Mandy se tomu vyhnuly a svoje “poselství” schovaly – jak prosté.
Takže… Kdo mi potiskne triko z rubu? :)
klik pro čitelnou verzi
Tags: design, fashion, marketing, trendy
Odpovědný designér(ka)
Posted by ahasver
(podzimní post)
Zatímco já si tu sedím u stolu, popíjím poobědní kávu, procházím se virtuálním světem, zkrátka dělám všechny ty neužitečné věci, někteří ještě nerezignovali na odpovědný přístup ke svojí práci a ke světu… Izraelská designérka Michal Shabtiali (ano, v Izraeli je Michal ženské jméno, mám to od Michala – nebo od Michaly?) v rámci svého studijního projektu vytvořila sadu příslušenství pro děti rozvedených rodičů. Asi sama v podobné situaci vyrůstala, protože objevuje pro mě velmi překvapivé potíže takových dětí. A nabízí jejich řešení 
Zlatou rybičku nemusíte nechávat doma1. (foto Michal Shabtiali) 
Klíče od dvou bytů nejsou problém. (foto Michal Shabtiali) Přestože bych jenom nerad měl pro tyto produkty v budoucnu využití, přál bych si, aby se začaly vyrábět. Skoro věřím, že by samotný pohled na ně zachránil několik vztahů a manželství. PS: Michal k tomu (velmi volně) dodává: Rozvedených rodin je v naší době hodně a můj projekt vychází právě z myšlenky na děti z těchto rodin, na které se často zapomíná. Zároveň pro mě ale bylo důležité vytvořit něco, co bude moct najít uplatnění i v širším měřítku
Tags: 2.0, design, odpovědnost, trendy
Stay tuned!
Posted by ahasver
(new updates coming soon)
Od té doby, co jsem na Bodu zlomu slíbil follow-up, zavedl statistiku čtenosti na blogu a smazal post o narozeninách, mám nějaký blogblok. Pořád ale přidávám položky na sidebar, takže si aspoň přečtěte cizí články.
Někdy zase něco napíšu, nejspíš brzo. Mezitím budu poslední týden sledovat, jak Gočár propichuje to nádherný petrohradský nebe, přemýšlet, kde budu za týden, podepisovat smlouvy a budu taky trochu smutnej…
A aby to nevypadalo, že se mám tak špatně (když se vlastně navíc ani nemám a jsem pořád v jednom kole), posílám fotku 2001: Vesmírný odysey, kde jsem včera byl na krkonošském zahajovacím rautu.
Stupidní design a plastické superstar
Posted by ahasver
Dny ubíhají jeden za druhým a každý večer je jako vydechnutí po hektickém nádechu. Když nejsem někde venku, neobdivuju se nebi nad Petrohradem nebo se nedojímám nad něžně se líbajícími bezdomovci (ti jsou ve Vršovicích bůhvíproč opravdu sympatičtí…), sedím před monitorem a rovnám den. Vyhledávám všechno, co mě přes den zajímalo, prodírám se elektronickým balastem, pročítám nashromážděné odkazy atp. (jak by dodal Ouředník) Tohle je ukázka dalších takových 15 minut na internetu… Tentokrát obšírně
Sexy astrofyzik
Proč by se v US nemělo učit o inteligentním designu? Většina argumentů spočívá v suchopárných řečech o darwinismu a evoluci, výběru a svobodě volby vyznání. Nejjednodušší a nejpřitažlivější odpověď dává astrofyzik Neil deGrasse Tyson. Ten v USA uváděl tamější Okna vesmíru dokořán a napsal několik bestsellerů. Časopis People ho vyhlásil jako nej-sexy žijícího astrofyzika a Time ho zařadil mezi 100 nejvýznamnějších vědců a myslitelů. Inteligentní design by je tedy podle deGrasse nesmysl vinou slova Inteligentní. V prezentaci, kterou přednesl na konferenci Beyond Belief, ukazuje, co všechno bylo (v případě designu) špatně navrženo. A tvrdí, že design lidí, Země i vesmíru je prostě stupidní.
K prezentaci se nedá nic dodat, snad jen to, že kdybychom opravdu měli všechny ty tři otvory, pravděpodobně bychom velmi dobře zvládali multitasking, což by taky nebylo k zahození.
Schumanova kapela
Zbylých pár minut, které jsem si vyhradil pro napsání tohoto postu, věnuji Stereo Total. Jejich poslední album, Paris-Berlin, jsem dnes celý den poslouchal, protože I wanna be plastic too. V říjnu budou předvádět svoje tanečky v Rock Café (a v listopadu tu bude Róisín Murphy, v září zase Joanna Newsom). Pokud se na jejich koncert nechystáte, vychutnejte si kreace Brezela Goringa a znuděnost Francoise Cactus alespoň na videu
Jako bonus přidávám jednu velmi povedenou a výstižnou fotografii 
Update: Další klip.God bless YouTube. Při procházení DVD s muzikou jsem narazil na Skunk Anansie. Poslouchat Hedonism až do konce jsem nezvládl. Vy se podívejte, to je jednodušší a pokud si dobře pamatuju, tak to stojí za to…
Tags: 2.0, design, hudba, internet, kultura, osobní
From Denmark with love
Posted by ahasver
Pokoušet se psát o berlínském kulturním (?) dění by pro mě byl náročný úkol. S Dánskem je to jednoduché – co mě v Kodani nejvíc překvapilo, byl velmi chudý kulturní život. Zastavím se krátce u dvou “věcí”, které mě zaujaly za poslední dva dny v Dánsku.
Japonka v černobílém supermarketu…
Produkty od skupiny FLOW jste již možná někdy zahlédli nebo vás něco podobného napadlo. Sám jsem výrobky FLOW znal a slyšel o podobné klauzurní práci na AVU. Nicméně FLOW dovedli tuto myšlenku nejdále. Od roku 2004 nabízí FLOWmarket v Dánském designovém centru produkty pro zlepšení života v současném světě. Pro každou oblast z takzvaného FLOWmodelu.
V řadě Individual flow najdete například zabijáky stresu, nalézače identity, vnitřní klid, pauzu nebo holistické uvažování. Collective flow obsahuje toleranci, čas jeden pro druhého, prostor bez reklam nebo kolektivní vědomí. Kategorie Environmental flow nabízí čistou vodu, odstraňovače environmentálního znečištění nebo biopotraviny.
čistý vzduch
Prázdné bílé krabičky s černým bezpatkovým nápisem trochu připomínají běžný prací prášek. Kromě plných regálů najdete v obchodě i několik citací členů FLOW a fakta o životě v dnešním světě ilustrující význam výrobků. Produkty mají svoji cenu, kterou musíte u pokladny zaplatit. A ta není nízká – FLOWmarket nabízí ty nejvzácnější komodity dneška.
U kasy v DDC jsem se zeptal Japonky, jestli ví, že se za ně opravdu platí. Pak jsem se zeptal, jestli ví, že jsou to prázdné krabičky. Pak jestli si radši nekoupí katalog. Pak jsem ji po kratším rozhovoru nechal zaplatit 3500 korun za pár deka vzduchu a papíru. Snad jí její produkty budou sloužit dobře a dlouho (product lifetime extension v košíku ale bohužel neměla).
košík – zatím ještě poloprázdný…
Jediná věc mě na FLOW trochu mrzí. V nabídce mají i tašku, skutečný produkt, u které deklarují její organický původ. Obecně mě překvapuje, jak rychle získává tato blbost přízeň. H&M má v nabídce oblečení z organické bavlny stejně jako Nike. Ekologický způsob získávání bavlny je ovšem pro životní prostředí násobně náročnější než ten konvenční. Vážně – v čem je organická taška lepší než normální? Kdybysme ji nahodou někdy chtěli sníst? Aby nám nevyskákala vyrážka na dlaních? Třeba mi to někdo vysvětlí v komentářích…
… a Chilan z růžového státu
Nevím, jestli je Marco Evaristti provokatér, mediální manipulátor, umělec nebo si jen “plete apel s uměním“. Možná jste stejně jako já četli o masových knedlíčcích, obsahujících Marcův tuk, který získal liposukcí. Jeden knedlíček prodával Evaristti za více než čtyři tisíce dolarů. Jindy vystavil mixéry se zlatými rybičkami a návštěvníkům nechal možnost stisknout červené tlačítko. Podobných, více nebo méně šokujících, projektů má na svém kontě pořádnou řadu.
Inspirován Bolkem Polívkou vyhlásil před dvěma lety Marco, který už 24 let žije v Dánsku, existenci vlastního státu. Pink State má ve znaku růžového slona a na pinklistu vede zlosyny (Haider, Bush, Kim Čong Il…), kteří nesmí překročit jeho hranice. Ty Evaristti stanovil teprve letos, když podle návodu Björk vystoupil na vrchol nejvyšší hory a deklaroval nezávislost.
Růžový stát na vrcholku Mont Blanc
Přestože by mělo být možné získat pas Růžového státu, mně se k němu nepovedlo proklikat. Každopádně budu Marca dál sledovat. Umí být i hodný kluk, který pro kodaňskou Cow Parade vytvoří “komorní” krávu bez krve a kontroverze (bohužel mi zrovna došly baterky ve foťáku).
Tags: cesty, dánsko, design, kultura
Co mě bere
Posted by ahasver
co mě bere…
yosigo!!!; tramvaje; stověžatá ve dne, v noci; český pivo za 22 korun; dánský lovemarky a pár reklam (možná někdy příště); theFLOW; probírání fotek a deníku; sociologové; pro account na flickru; Baumaxův beatbox; Kultury v Laterně Magice (proč tam?); Ta voix au telephone
… co mě žere
rozchody, schody, neshody; jak vypadají češi; mých 61 kilo; Xavierovo novoaranžmá (více až se vyspím); celý jedno album Koop o rozchodech; rozmazaný fotky; nesmyslně drahý věci
Tags: 2.0, design, fotografie, osobní
