Ucpal jsem Flickr
Posted by ahasver
Nechtěl jsem to dělat a snažil jsem se tomu vyhnout. Přesto se nepovedlo. Z cest jsem si přivezl víc než tisíc fotek, většinou spíš poznámek pro vlastní potřebu. Proto mi dělá velké problémy vybrat, co by mohlo být zajímavé pro ostatní. Zatím jsem na Flickru vytvořil tři sety – o ostrově Ven, výběr fotek z analogové SLR a street art, nápisy a moje poznámky z Berlína.
První dva sety mají snesitelný počet fotografií, Berlín doporučuji jen velmi otrlým surfařům se spoustou volného času. Bohužel jsem se nedostal (a už na to ani nemám náladu) ke zpracování fotek z Kodaně a Švédska. Tuhle část asi nechám na fantazii internetového obecenstva a až prach zničí zapadlé DVD, zbude už jenom moje paměť.
Pokud vás zajímají podobné fotky, možná ten Berlín riskněte
PS: Bohužel mi prakticky nikdy nepřálo slunce nebo počasí, čímž se nechci vymlouvat – fotograf jsem na prd – jen mě mrzí, že se mi nic nepovedlo zachytit v plný kráse.
Tags: 2.0, berlín, cesty, kodaň, osobní, ven
From Denmark with love
Posted by ahasver
Pokoušet se psát o berlínském kulturním (?) dění by pro mě byl náročný úkol. S Dánskem je to jednoduché – co mě v Kodani nejvíc překvapilo, byl velmi chudý kulturní život. Zastavím se krátce u dvou “věcí”, které mě zaujaly za poslední dva dny v Dánsku.
Japonka v černobílém supermarketu…
Produkty od skupiny FLOW jste již možná někdy zahlédli nebo vás něco podobného napadlo. Sám jsem výrobky FLOW znal a slyšel o podobné klauzurní práci na AVU. Nicméně FLOW dovedli tuto myšlenku nejdále. Od roku 2004 nabízí FLOWmarket v Dánském designovém centru produkty pro zlepšení života v současném světě. Pro každou oblast z takzvaného FLOWmodelu.
V řadě Individual flow najdete například zabijáky stresu, nalézače identity, vnitřní klid, pauzu nebo holistické uvažování. Collective flow obsahuje toleranci, čas jeden pro druhého, prostor bez reklam nebo kolektivní vědomí. Kategorie Environmental flow nabízí čistou vodu, odstraňovače environmentálního znečištění nebo biopotraviny.
čistý vzduch
Prázdné bílé krabičky s černým bezpatkovým nápisem trochu připomínají běžný prací prášek. Kromě plných regálů najdete v obchodě i několik citací členů FLOW a fakta o životě v dnešním světě ilustrující význam výrobků. Produkty mají svoji cenu, kterou musíte u pokladny zaplatit. A ta není nízká – FLOWmarket nabízí ty nejvzácnější komodity dneška.
U kasy v DDC jsem se zeptal Japonky, jestli ví, že se za ně opravdu platí. Pak jsem se zeptal, jestli ví, že jsou to prázdné krabičky. Pak jestli si radši nekoupí katalog. Pak jsem ji po kratším rozhovoru nechal zaplatit 3500 korun za pár deka vzduchu a papíru. Snad jí její produkty budou sloužit dobře a dlouho (product lifetime extension v košíku ale bohužel neměla).
košík – zatím ještě poloprázdný…
Jediná věc mě na FLOW trochu mrzí. V nabídce mají i tašku, skutečný produkt, u které deklarují její organický původ. Obecně mě překvapuje, jak rychle získává tato blbost přízeň. H&M má v nabídce oblečení z organické bavlny stejně jako Nike. Ekologický způsob získávání bavlny je ovšem pro životní prostředí násobně náročnější než ten konvenční. Vážně – v čem je organická taška lepší než normální? Kdybysme ji nahodou někdy chtěli sníst? Aby nám nevyskákala vyrážka na dlaních? Třeba mi to někdo vysvětlí v komentářích…
… a Chilan z růžového státu
Nevím, jestli je Marco Evaristti provokatér, mediální manipulátor, umělec nebo si jen “plete apel s uměním“. Možná jste stejně jako já četli o masových knedlíčcích, obsahujících Marcův tuk, který získal liposukcí. Jeden knedlíček prodával Evaristti za více než čtyři tisíce dolarů. Jindy vystavil mixéry se zlatými rybičkami a návštěvníkům nechal možnost stisknout červené tlačítko. Podobných, více nebo méně šokujících, projektů má na svém kontě pořádnou řadu.
Inspirován Bolkem Polívkou vyhlásil před dvěma lety Marco, který už 24 let žije v Dánsku, existenci vlastního státu. Pink State má ve znaku růžového slona a na pinklistu vede zlosyny (Haider, Bush, Kim Čong Il…), kteří nesmí překročit jeho hranice. Ty Evaristti stanovil teprve letos, když podle návodu Björk vystoupil na vrchol nejvyšší hory a deklaroval nezávislost.
Růžový stát na vrcholku Mont Blanc
Přestože by mělo být možné získat pas Růžového státu, mně se k němu nepovedlo proklikat. Každopádně budu Marca dál sledovat. Umí být i hodný kluk, který pro kodaňskou Cow Parade vytvoří “komorní” krávu bez krve a kontroverze (bohužel mi zrovna došly baterky ve foťáku).
Tags: cesty, dánsko, design, kultura
Odposlechnuto
Posted by ahasver
na pánských záchodcích, kam doléhal zvuk z těch dámských (proč spolu ženy vlastně na záchodcích tak často mluví?)
Hana 1: “No, aby to nedopadlo jako v tý Paříži. Tam mi foťák spadl do arabskýho záchodu.”
Hana 2: “Fakt, jo? A to jako jakej foťák?”
Hana 1: “Normální. Takže byl v prdeli. No, von by teda i digitální foťák byl v prdeli.
…
Von vlastně neni žádnej foťák, kterej by byl úplně vodotěsnej.
…
Teda kromě těch, co jsou dělaný pod vodu…”
Uzavřený dopis Xavieru Baumaxovi
Posted by ahasver
Milý Xaviere,
včera se odehrál v pořadí čtvrtý můj/Tvůj koncert. Bylo to krásné přivítání v České republice, na Střeláku hezký holky a dobrý pivo, dlouhý fronty a letní déšť…
Nemůžu Ti ale neříct, že Tvá nová aranžmá lehce zavání. Uvědomuješ si, že ten “orchestr” Tvůj říz sráží na úroveň parodie? Jasně, jasně, chceš mi říct, že to je větší libovka, že si na tý muzice pak víc ujedeš, že Tě ten jamíček baví. Že Tvůj hlas může bejt až tak čtvrtá věc v pořadí, co slyším, protože to prostě jede. Ale mě to včera moc nebavilo.
Jako vždycky jsem samozřejmě ocenil Tvé improvizace, texty, beatboxing i vtip, ale stejně bych si radši trochu zapařil, zazpíval. Takže kdyby to někdy šlo vrátit k původnímu, tak se zase uvidíme, zatím si nechám o Tvých koncertech jenom vyprávět.
Zdravím,
Ahasver
Co mě bere
Posted by ahasver
co mě bere…
yosigo!!!; tramvaje; stověžatá ve dne, v noci; český pivo za 22 korun; dánský lovemarky a pár reklam (možná někdy příště); theFLOW; probírání fotek a deníku; sociologové; pro account na flickru; Baumaxův beatbox; Kultury v Laterně Magice (proč tam?); Ta voix au telephone
… co mě žere
rozchody, schody, neshody; jak vypadají češi; mých 61 kilo; Xavierovo novoaranžmá (více až se vyspím); celý jedno album Koop o rozchodech; rozmazaný fotky; nesmyslně drahý věci
Tags: 2.0, design, fotografie, osobní
Frustrovánek na střeláku
Posted by ahasver
Zítra večer zve všechny příznivce neofolku k tanci a poslechu na Střelecký ostrov pan Xavier z Baumaxu.
Frustry jsou do kopru dobré lustry,
je načase zapnout bustery
a ty tě tak trochu probudí
Frustrovánek dnes klouzaje po sněhobílých soustrovích přikřídlil na Ruzyň a tak nejspíš přijde taky.
P. S.: Pokud někdo čeká zážitky z cest, bude si muset počkat. Na estetické zážitky se ale můžete těšit již v nejbližších dnech.
So goodbye, so long
Posted by ahasver
(the road calls me dear)
Na 15 dnů tady bude klid. Odjíždím do města beze zdi a do země Hanse Christiana Andersena a Jørna Utzona. Snad dojde i na ten ostrov s třistapadesáti blonďáky…
Po dobu mojí nepřítomnosti si přeju, aby neprobíhaly státní převraty, nepadala letadla, nevyhořel můj byt, nikdo z mých známých neumřel, nebyly povodně a tak dále.
Verze pro zvídavé
Co jsem si zabalil
MP3: buránka, muže v černém, Badu, CocoRosie, berlínské nezbytnosti, Thoma Yorka, Björk, Gibbonsku atp.
Batoh: míň trik než potřebuju, víc ponožek, víc foťáků, baterek a prášků, míň slovníků, průvodce moderní berlínskou architekturou, V+W, podzimní bundu (jedu na sever), průvodce Berlínem v němčině atd.
Při ruce: nůž (co kdyby), mobil, univerzální moudra, deník, Hagakure
Kudy pojedu: Praha – Teplice – Drážďany – Berlín – (pauza) – Rødby – Kodaň – (pauza) – (H)Ven – (pauza) – Kodaň – (pauza) – Praha
Co bezpochyby zapomenu: klíče (někde), tu nejdražší věc co nutně potřebuju, předsevzetí
Co chci bezpodmínečně vidět: anděla, KaDeWe, Hadid, Maritime Youth House, moře, skandinávský domečky, světlý zítřky
Kdy se vrátím: 15. srpna, 14:00, letiště Ruzyně (to kdyby někdo chtěl zajít)
Tags: osobní
Ať se učí…
Posted by ahasver
Určitě znáte MySpace.com, Facebook nebo další sociální Web 2.0 projekty. Protože jich je (zřejmě) stále málo a ještě nestihly oslovit všechny věkové skupiny, logickým krokem pro budoucnost je sociální web pro děti. Naprosto v souladu s vývojem reklamy a marketingu za posledních 20 let a faktem, že všichni staří brzo umřou – což svorně dokázali Antonioni s Bergmanem. Jen ať se děti učí využívat internet (a utrácet)…
WebbliWorld z dílny Aardman Animations a Enable Interactive je web určený pro děti ve věku od 6 do 11 let. Sociální rozměr sice zatím propracovaný nemá – děti si tady především mohou hrát hry, podívat se na animované zprávy nebo si počíst ze zpravodajských a vzdělávacích zdrojů – ale do budoucna se s ním počítá. Zatím mají uživatelé možnost vyrábět (nebo spíš designovat) svoje virtuální identity – webblíky – a pomocí nich vydělávat virtuální peníze webble (a ty pak asi utratit) a vůbec se potloukat a potkávat ve Webblisvětě.
Jestli se WebbliWorldu podaří networking správně implementovat, myslím, že díky vizuální neotřelosti bude tato stránka vážně konkurovat MySpace a Facebooku i v odrostlejších věkových skupinách. Uvidíme, možná že si sám po návratu z cest založím svůj první sociální profil – nového, malého webblíka.
zpravodajství ve webblistylu
Dalším zajímavým projektem, který s výukou souvisí, je překvapivě výstava, která probíhá v londýnské Tate Modern – Global Cities. 3D reprezentace hustoty obyvatelstva v deseti velkoměstech (Káhira, Istanbul, Johannesburg, Londýn, Los Angeles, Mexico City, Mumbai/Bombaj, São Paulo, Šanghai a Tokio) by mohly velmi dobře sloužit jako školní pomůcka (zeměpis by pak bavil mnohem víc než stávající nauka o hlavních nerostných surovinách států celého světa).
Zároveň ale výstava (jak už to tak dnes bývá) má hlubší, ekologický a sociální rozměr. Ilustruje totiž změny v době globalizace a rapidního růstu nevyspělých částí světa. Kromě pohledu na vysokánské šanghajské sloupce a v porovnání s nimi směšně rozpláclé londýnské kopečky nabízí i data o veřejném prostoru a majetku, udržitelnosti nebo sociálně vyloučených skupinách. Ta mimochodem dávali dohromady prominenti z oblasti architektury a umění (např. Zaha Hadid nebo Rem Koolhaas).
užitečné školní pomůcky nebo zase to “umění”?
(aktualizace)
Ráno jsem se podíval na Webbli a zhrozil se, když jsem jako nejsledovanější video viděl WebbliDildo! Napodruhé jsem už WebbliDilbo přečetl správně…
Tags: 2.0, design, internet, marketing, trendy
Umění v ulicích
Posted by ahasver
Letos prý má Sculpture Grande být na “vyšší úrovni”. Uznávám, že to jediné, co jsem viděl – prase před Obecním domem od Jana Kadlece – mě pobavilo. Zvlášt, když jsem napoprvé viděl z druhé strany jen skokanský můstek. Poté přišlo druhé překvapení, ještě veselejší – i když prasečího skokana mi nakonec bylo skoro líto.
pro víc prasete flickněte sem
Pokud ale Sculpture Grande opravdu chce být lepší a aspiruje na “evropskou” úroveň, nemělo by mít na úrovni i webové stránky? Pominu skutečnost, že ještě před týdnem nefungovaly. Ale proboha, vysvětlí mi někdo, proč slouží fotogalerie jako prezentace nejrůznějších celebrit, “celebrit” a noname existencí? Kdyby se namísto prazvláštního pokusu o design ve flashi GAF soustředila na skutečnou prezentaci akce, jako to dělají například ve Vídni při prezentaci Kunst im öffentlichen Raum. I když jenom v HTML.
k tanci a poslechu (a úplně mimo)
pro smích klikněte zde, pro pláč zde
PS1: kdo by mi chtěl vytýkat, že všechno jenom kritizuju, ať si prosím všimne, že chválím Vídeň a prase!
PS2: den před ukončením pracovního poměru jsem zjistil, že se mi v práci všeobecně přezdívá iPod – což mě pobavilo
Tags: hudba, internet, kultura, osobní, praha, street
Čtvrthodina na internetu
Posted by ahasver
Ann Jones přečetla nového Harryho Pottera za 47 minut a 1 vteřinu
Jeden z deseti rodičů nerozumí pohádkám, které předčítá svým dětem
Nejreprodukovanějším uměleckým dílem v historii, je britská poštovní známka – vzniklo jí za 40 let existence 175 miliard kopií
Od roku 1971 leží na Měsíci igráček a říká se mu umění
Kodaň má svojí interpretaci v kvantové mechanice (neptejte se mě, co to znamená)
