Havířinou vonící
Posted by ahasver
(o výletu a kousek navíc)
V sobotu ráno sedáme do Fauvé (po čtyřech hodinách spánku unaveni k smrti) a vyrážíme do holešovické tržnice. Zeleninové tržiště je zaručeně jeden z nejlepších způsobů, jak v Praze začít den. Po koupi několika kil vitamínů a obří kytice gladiol obléknu kravatu a pokračujeme do Čáslavi. Na náměstí s gotickým kostelem a modrobílým domem zdobeným šlehačkou se účastníme “Ano”, “Ano” obřadu. Rychle, bez otálení, se vzdalujeme do Kutné Hory, kde začíná výlet
Až někdy přijedete, vězte, že severní strana centra, okolo Václavského náměstí, je prostá turistů. Odůvodněně. Po peripetiích (oběd s vůní přilehlého suchého záchodu) objevujeme novou Galerii Středočeského kraje v bývalé jezuitské koleji. Prázdné prostory s čerstvě položenými podlahami, vůní dřeva a zdobným kováním se dají procházet s otevřenou pusou hodiny. Bohužel vám to, pokud jste to tento víkend nestihli, dopřáno nebude, mimořádná akce s jeho koncem ohlásila i svůj. Svatá Barbora, terasa vedle s nádherným výhledem, jižní historická část (ta krásnější) s kavárnou (krásnou, ale s nemilou obsluhou). Pokračuji ve svém zvyku pořizovat si vinné suvenýry z cest, a tak se mi doma chladí kutnohorské, pozdněsběrové i rulandské a především šedé.
Zámek Kačina, honosící se v průvodcích krajinářským parkem, nás překvapuje, překvapivě, zámkem. Park projdeme bez všímání, ale ze zámku jsme u vytržení více než hodinu. Nádherná sloupořadí lemovaná bílými lavičkami, velkoryse prázdné nádvoří, bílé francouzské okenice. Chotkové si uměli žít…
Bohužel, celý den je zataženo, bez širokáče nemá smysl gotiku ani empír fotit a tak se budete muset spokojit s pohlednicemi, ulovenými v kutnohorském antikvariátu.
PS: Asi se dá tak trochu pochopit, že se sem začínám vracet. Se mnou i obrázky a psaní. Snad brzo i o něčem přínosném.
Tags: cesty, design, fotografie, osobní, život
